Lidé s alternativními tresty se za poslední tři měsíce dopustili 270 prohřešků. Pro ČT to uvedla mluvčí Probační a mediační služby Kristina Labohá. Na pochybení domácích vězňů upozorňují elektronické náramky, které fungují od září. Teď monitorují 82 odsouzených nebo vazebně stíhaných, nejčastěji neplatiče výživného nebo řidiče s odebraným oprávněním. U jednoho z trestanců už bylo zaznamenáno úmyslné porušení podmínek domácího vězení – teď mu hrozí pobyt za mřížemi.
„Prohřešky monitoruje automatický systém a je na následném zhodnocení operačního střediska a probačního úředníka, jak moc záměrné porušení bylo,“ přiblížila mluvčí Probační a mediační služby.
Nejčastěji bývá nositel náramku venku v době, kdy má být doma. Jindy se naopak nedostaví na nařízené místo – například na pracoviště. Prohřeškem může být i to, když se přiblíží k chráněné osobě nebo naruší zakázanou zónu.
Problémem je také pozitivní test na alkohol. „V okamžiku zahájení zkoušky je o něm nositel náramku informován a prostřednictvím jednotlivých kroků, které jsou řízeny operátorem, proběhne test a hned víme výsledek,“ vysvětluje ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.
K mnoha záznamům dochází i při zacházení s náramkem. „Systém zaznamenává neopatrnou technickou manipulaci s páskem náramku, což ale nemusí být nutně pokus o jeho přestřižení,“ vysvětlila Labohá. Ne vždy se tedy jedná o úmysl. Všechna pochybení tak nutně nemusí znamenat porušení trestu.
Státu trvalo osm let, než vybral dodavatele náramků
Monitorovací centrum na ministerstvu spravedlnosti dotyčného po chybě upozorní telefonicky. Když je porušení vyhodnoceno jako úmyslné, obrátí se centrum na probačního úředníka nebo policii. Věc se může dostat až k soudu. „Může rozhodnout o přeměně trestu například na trest odnětí svobody,“ uvedla mluvčí Labohá. Pravidla dosud podle ministerstva spravedlnosti úmyslně porušil jeden trestanec.
Probační a mediační služba, která uvedla náramky do provozu v září, monitoruje nyní 82 lidí. Nejvíce v Severočeském a Jihomoravském kraji, kde také dochází k prohřeškům nejčastěji.
Trest domácího vězení může soud uložit u méně závažných trestných činů. Odsouzený při něm může pracovat, volný čas však musí trávit doma. „Trest domácího vězení se ukládá nejdéle na dva roky, a to nejčastěji neplatičům výživného na děti, pachatelům drobnější majetkové kriminality nebo těm, kdo řídili auto navzdory zákazu. Cílem je, aby odsouzení mohli chodit do práce, platit dluhy, odškodnit oběti a ve stanovené době byli doma,“ řekl ČT mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) už dříve řekl, že soudci pouze čekali na zavedení náramků a že by podle něj mohl počet ukládaných trestů domácího vězení narůstat. Vybrat dodavatele zařízení trvalo státu osm let, podařilo se to až před rokem. Pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně.
