Napomenutí a pokuta. Za napadení novinářů v Zemanově štábu padl po dvou letech trest

Po více než dvou letech byl udělen trest za napadení novinářů ve volebním štábu Miloše Zemana. Prezidentův podporovatel Jan Šolta dostal napomenutí za přestupek proti občanskému soužití a pokutu tisíc korun jako kompenzaci za náklady řízení. V únoru tak pravomocně rozhodl Úřad městské části Praha 11, Česká televize získala rozhodnutí až nyní na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Šolta je jediným z příznivců prezidenta, který za potyčku s novináři dostal trest. Hlavní aktér incidentu Karel Slezák totiž několik dní po volebním večeru zemřel.

„Ve věci dotazovaného přestupkového řízení bylo pravomocně rozhodnuto uložením pokuty, rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 2. 2020,“ uvedla mluvčí Městské části Praha 11 Anna Kočicová.

Z rozhodnutí, které má ČT k dispozici, ale vyplývá, že trestem je napomenutí. Tisíc korun, které již musel podporovatel prezidenta Jan Šolta zaplatit, se týká nákladů řízení. Šolta je tak po více než dvou letech od incidentu jediným potrestaným aktérem potyčky. A to za přestupek proti občanskému soužití.

Nelibost kvůli Rokytkovi

Případ se odehrál 27. ledna 2018, kdy dva příznivci tehdy čerstvě znovuzvoleného prezidenta Miloše Zemana napadli v jeho volebním štábu přítomné novináře. Nelíbilo se jim, že na kameru zaznamenávají jejich kolegu Milana Rokytku, který se na místě v pozdních hodinách nejdříve potácel prostorem a pak se svalil na pódium.

Vytlačit novináře se pokoušeli dva muži – Karel Slezák a Jan Šolta. Zatímco Šolta bránil novinářům ve vstupu posouváním pohyblivých stěn, Slezák na některé z nich zaútočil pěstmi. Právě kvůli jeho útoku, který se na místě aktérům podařilo natočit, začala policie případ vyšetřovat jako podezření z trestného činu výtržnictví.

Několik dní po incidentu ale Karel Slezák zemřel. Policie proto jeho případ uzavřela a dál se zabývala jen strkanicí s Janem Šoltou, kterou v dubnu roku 2018 vyhodnotila jako přestupek. Ten začal řešit Úřad městské části Praha 11.

Jak vyplývá z dokumentu, Šolta s řízením nesouhlasil. Podle jeho výpovědi na místě Rokytka zkolaboval a on jediný ho v sále dobrovolně zachraňoval. Žádal novináře, aby alespoň zavolali záchranku, což se ale podle jeho slov nestalo a musel ji zavolat sám. Novináři se navíc podle něj chovali neurvale, bezcitně a překáželi v práci záchranářům.

Ihned po předvolání zúčastněných se ale správní řízení zadrhlo. V případu, kde měla svědčit i reportérka Seznamu Pavlína Kosová a bývalý kameraman webu iDnes.cz Alexandr Šulc, totiž Šolta podal námitku pro podjatost úředníků, kteří věc řešili, a to včetně jejich nadřízeného. Podjatost tak musel posoudit pražský magistrát. Ten ale Šoltovy námitky odmítl.

Úřad Městské části Prahy 11 tak následně letos v únoru v případu definitivně rozhodl a udělil Šoltovi napomenutí s povinností uhradit náklady řízení. Z odůvodnění vyplývá, že na základě kamerových záznamů a výpovědí svědků není podle úřadu pochyb o tom, že se přestupku dopustil.

Neslušná slova a emočně vypjatá situace

„Správní orgán konstatuje, že na výše uvedených záznamech je jeho jednání a jeho slova vůči novinářům a kameramanům zřetelně vidět a slyšet, jednání a slova, jež použil vůči novinářům, nejsou rozhodně běžným jednáním a běžně používanými výrazy v obecném styku,“ píše se v dokumentu.

Šoltovi za přestupek hrozila pokuta až 20 tisíc korun. Úřad ve zdůvodnění zároveň vysvětluje, proč se rozhodl udělit mírnější trest. Podle úřadu nedošlo k újmě na zdraví, Šolta se navíc k činu částečně přiznal s tím, že jednal pod vlivem emočně vypjaté situace, kdy se obával o zdraví a život Milana Rokytky.

Jako přitěžující okolnost úřad vnímal skutečnost, že se Šolta svého jednání dopustil na akci volebního štábu českého prezidenta, kdy se jedná o událost, která je sledována širokou veřejností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 26 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 31 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...