Praha – K Ústavnímu soudu míří stížnost, která může výrazně zkomplikovat život vládě Petra Nečase. Dva nově zvolení senátoři za hnutí Severočeši.cz – Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava – totiž hodlají napadnout všechny zákony, které schválila horní komora po podzimních volbách, mimo jiné vyslání vojáků do Afghánistánu. Píše to server Aktuálně.cz. Tato stížnost je tak mnohem rozsáhlejší než ta z pera sociální demokracie, která hodlá napadnout dva ze zákonů schválených ve sněmovně ve stavu legislativní nouze. Podle expertů na ústavní právo, které ČT oslovila, ale u soudu moc šancí na úspěch nemají.
Oba senátoři tvrdí, že dochází k porušení ústavy, když o zákonech po volbách hlasují staří senátoři a ti noví, kteří získali právoplatný mandát, hlasovat nemohou. Odvolávají se přitom na 19. článek ústavy, podle kterého vzniká mandát senátora zvolením. Zároveň připomínají, že podle článku 16 má horní komora 81 senátorů. Z toho podle nich logicky vyplývá, že zvolením nových senátorů ztrácejí mandát ti, kteří končí. „My si v tuto chvíli stěžujeme především na to, že nemáme možnost svůj mandát vykonávat a vykonává ho někdo jiný,“ řekl ČT Doubrava.
Odpůrci stížnosti ovšem namítají, že jsou senátoři voleni na šest let - v roce 2004 byli prakticky všichni zvoleni 13. listopadu, jejich mandáty prý tedy v souladu s ústavou končí letos ve stejný den. Už minulý týden na to upozorňoval předseda horní komory Přemysl Sobotka (ODS), když reagoval na kritiku svého jmenovce Bohuslava Sobotky (ČSSD), podle kterého by Senát po volbách už neměl rozhodovat o významných zákonech. Také senátoři za ČSSD při schvalování misí do Afghánistánu poukazovali na to, že mají plnohodnotný mandát až do konce svého funkčního období.
Šance, že noví senátoři u Ústavního soudu uspějí, ale není moc velká. Shodli se na tom experti na ústavní právo, které ČT oslovila. „Dosavadní praxe, celých těch 12 let, svědčí spíš o tom, že současný postup je v pořádku. To bude důležité i pro Ústavní soud,“ uvedl Marek Antoš z Právnické fakulty UK. Noví senátoři sice mandát získali zvolením, ujmout se ho ale mohou až po splnění další ústavou předepsané podmínky, a to složení slibu zákonodárce. Ten se skládá obvykle na první schůzi parlamentní komory v novém funkčním období, která začíná až po uplynutí měsíční lhůty, s níž volební zákon počítá na případné předložení a vyřešení stížnosti na výsledek voleb Nejvyšším správním soudem. I s tím počítá ústava, podle níž má zákon nižší síly stanovit „další podmínky výkonu volebního práva“.
Jan Bárta, ředitel Ústavu státu a práva AV ČR
„Nemůžu konstruovat, že zvolením nových senátorů nějak zaniká mandát těch dosavadních. Ústava je kategorická a říká, že mandát trvá 6 let.“
Podle Dernerové dorazí stížnost na Ústavní soud zřejmě ve čtvrtek a není vyloučeno, že se k ní přidají i další nově zvolení senátoři. Zatím to přislíbili jen komunisté. Senát se ale ve starém složení sejde ještě jednou, v pátek bude jednat o zákonech, které vláda protlačila sněmovnou ve stavu legislativní nouze. Jde o normy, které výrazně snižují schodek rozpočtu - pokud by tedy stížnost byla úspěšná, tak by bylo zřejmě neplatné i páteční hlasování. Přemysl Sobotka ale žádný rozpor s ústavou nevidí. Ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Jan Bárta by podle svých slov naopak viděl jako etický problém, kdyby senátoři, kterým mandát končí, řekli: „Už to mám za málo, už mě s tím neobtěžujte.“
Výňatek z ústavy:
Článek 16
(1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.
(2) Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.
Článek 17
(1) Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
(2) Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.
Článek 18
(1) Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení.
(2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady většinového systému.
(3) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
Článek 19
(1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
(2) Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
(3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.
Článek 20
Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.
Článek 21
Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu.
