Praha - Na ochranu proti povodním bude v letech 2013 až 2020 potřeba zajistit asi 4,2 miliardy korun ročně. Přibližně polovina z této částky bude směřovat na protipovodňové stavby, druhá polovina na takzvaná přírodě blízká opatření. Není však možné počítat s výraznými příspěvky ze státního rozpočtu. Vláda dnes odsouhlasila protipovodňovou koncepci státu pro nadcházející období.
Mezi přírodě blízká opatření snižující možnost výskytu povodní patří úpravy říčních koryt, budování suchých poldrů, které se v případě velké vody nechají zalít vodou, zachování údolních niv, ale také vhodné hospodaření na zemědělské půdě.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa:
„Nejvýznamnějším je zajistit diverzifikované finanční zdroje, protože do budoucna není možné počítat s výrazným financováním ze státního rozpočtu… Také je třeba najít vhodnou formu spoluúčasti ohrožených subjektů a systému pojištění.“
Českou republiku, stejně jako další evropské země, od začátku devadesátých let minulého století sužuje zvýšený výskyt extrémních povodní, které neměly v předcházejících 50 až 100 letech obdoby. Většina států proto vytvořila strategie prevence před povodněmi s cílem do budoucna omezit především ztráty na životech a materiální škody.
Evropská unie přijala v roce 2007 směrnici k vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Do roku 2015 musí členské státy zpracovat mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.
Při vzniku koncepce MZe spolupracovalo s ministerstvem životního prostředí. „Kvantifikace potřebného objemu finančních prostředků na technická protipovodňová opatření vychází z přijatých Plánů oblastí povodí,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. Částka určená k realizaci opatření šetrných k přírodě byla určena po konzultaci s MŽP.
