S počátkem října začala platit novela zákona o přestupcích. Úředníkům zjednodušuje cestu do peněženek lidí, kteří přestupek spáchali prodloužením promlčecí lhůty. Současně se pokuty zvyšují. Novela má ale především posloužit jako páka proti lidem, kteří se vyhýbají postihu za nejzávažnější přestupky – zejména dopravní.
Novela přestupkového zákona zvyšuje oba pilíře, na kterém stojí vybírání pokut – jejich výši i promlčecí lhůtu. Pokuty zdražují i několikanásobně. Například za popíjení alkoholu na zakázaném místě se již neplatí nanejvýš tisícikoruna, nýbrž až pět tisíc, maximální pokuta za rušení nočního klidu či vzbuzení obecného pohoršení potom stoupá z pěti tisíc na deset. Podle mluvčího brněnské městské policie Jakuba Ghanema se ale mají vyšší tresty dotknout především pouličních rváčů či vandalů.
Promlčení přestupku až za tři roky
Prodloužení promlčecí lhůty se potom týká především dopravních přestupků. Vláda, která zákon navrhla, tak vyšla vstříc pověřeným úřadům, které si stěžují, že množství případů musí odložit, protože je nestíhá projednat. Nyní na to mají místo jednoho roku hned tři léta.
Úředníci si stěžovali především na triky, kterými se podezřelí snažili řízení protahovat. „Třeba si zvolili doručovací adresu mimo území republiky. Doručovali jsme na Kanárské ostrovy, do Panamy, do Mongolska,“ popsal vedoucí královéhradeckého přestupkového oddělení Pavel Uhlíř. Největší problém je podle něj včas projednat nejzávažnější dopravní přestupky, za které hrozí i zákaz řízení.
Potřebují úřady delší čas? Už přitvrdily
Ačkoli novela dává úředníkům větší pohodlí, stížnosti na jejich práci z poslední doby ukazují, že si již pomohli sami: Přitvrdili. Odebráním řidičského průkazu skončil třeba případ Sabiny Sušňové, o které přerovská městská policie a s ní i radnice tvrdí, že jela na čtyřicítce rychlostí 68 km/h. Úřad řidičku potrestal, přestože je snímek z radaru rozmazaný a navíc v protokolu chybělo číslo radaru, které ji údajně naměřilo. „Paní sama podepsala podezření ze spáchání dopravního přestupku,“ přednesla rozhodující argument mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.
I tak ale pochyby přetrvávají a potrestaná řidička znovu poukazuje na nedostatky důkazů. „Fotka musí být jednoznačně průkazná, musí být průkazné měřicí zařízení, které se píše pod fotkou,“ stojí za svým Sušňové právní zástupce Milan Bělka. Spor tak zřejmě skončí u soudu.
V obdobné situaci by ještě nedávno úřad případ kvůli procesním nedostatkům možná odložil. To, že se to nyní neděje, přičítá mluvčí Ústředního automotoklubu Petr Vomáčka komplikovaným případům, jejichž důsledky paradoxně dopadly spíše na řidiče, kteří jsou k policistům a úředníkům přívětiví. „Městští úředníci posuzují teď případy přísněji, protože se řidiči snaží různými kličkami obejít postih,“ míní Vomáčka.
Jak se vyhnout přestupku? Právník pomůže (někdy)
Řada lidí, kterým hrozí absolutní řidičský trest, se nechává zastupovat advokáty nebo specializovanými firmami, které s úřady jednají za řidiče. Objevila se i nabídka „pojištění“ proti pokutám, kdy společnost nabídla řidičům, že pokud je přestupku nezbaví, vyplatí jim odškodné.
Zkušenost s úspěšným právním zastoupením učinil i středočeský hejtman Miloš Petera. „Najal jsem si právní kancelář. To byla pro mě nová věc, já s tím zkušenosti nemám, chtěl jsem, aby to někdo pohlídal. Došlo k promlčení a bylo to bez bodu a bez trestu,“ shrnul.
Tomáš Blecha, který přestupce zastupuje, však zpochybnil, že by hlavním cílem bylo kličkovat a nechat případ promlčet. Úřady podle něj dávají dostatek prostoru jinde. „Jedeme spíše důkazní rovinu, kterou úřady ne vždy rády dodržují,“ uvedl.
Novela přestupkového zákona vstupuje v účinnost postupně. Některé její části se proto ještě občanů netýkají a změní se to až za rok. Od října 2016 by měl začít fungovat rejstřík přestupků, po jeho zavedení se také zvýší tresty pro recidivisty.
