Na péči o své blízké by mohli Češi získat až tříměsíční placené volno

4 minuty
UDÁLOSTI: Ošetřovné prošlo prvním čtením sněmovny
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří se musí postarat o vážně nemocné příbuzné, by v budoucnu mohli čerpat na péči až tři měsíce placeného ošetřovatelského volna; souhlasit by s tím ale musel jejich zaměstnavatel. Vládní novelu, jež ošetřovatelské volno zavádí, podpořili v úvodním kole poslanci, nyní se jí budou věnovat sněmovní výbory.

„Dlouhodobé ošetřovné může pomoct řešit celé řadě českých rodin krizové, napjaté nebo složité situace, které život přináší. V otázce zlepšení podmínek rodinného života je to jedna z klíčových iniciativ naší vlády,“ říká předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Podle předlohy má ošetřovné trvat až 90 dnů a pečující osoby by během této doby inkasovaly 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici – to se týká například pacientů po mozkové příhodě, operacích nebo po těžkých nemocech.

Možnost využít systém ošetřovného se podle vládního plánu vztahuje na širokou rodinu; ošetřovatelem může být syn, dcera, vnouče i partner (manžel, druh i registrovaný partner), ale také sourozenec, zeť či snacha nebo synovec a neteř. Nový režim se má vztahovat i na osoby, které s ošetřovaným bydlí, přestože nejsou příbuzní.

Široký okruh pečujících zdůvodňuje ministerstvo práce tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče – kvůli tomu norma také umožňuje se v pečování střídat.

Komunisté chtějí nutný souhlas zaměstnavatele zrušit

Člověk, který bude chtít ošetřovatelské volno čerpat, bude muset získat souhlas zaměstnavatele. Firma by mu pak musela po celou dobu držet místo a v době ošetřování by ho nesměla propustit. Právě to ale na návrhu vadí zaměstnavatelům; za dlouhodobě uvolněného pracovníka budou muset hledat náhradu, která navíc bude jen dočasná.

Stejné výhrady vznášela ve sněmovně pravicová opozice. Gabriela Pecková (TOP 09) upozornila, že zejména menší firmy s nižším počtem zaměstnanců by mohly mít s ošetřovatelským volnem problémy. Lepší než zavádět novou dávku by podle ní byla úprava příspěvku na péči.

Předlohu zpochybňovala i ODS, které se rovněž nelíbila absence zaměstnanců. Poslanec Vladislav Vilímec upozorňoval na dopady na zaměstnavatele i na to, že norma není provázaná s podporou terénních služeb a nepropojuje ani zdravotní a sociální systém.

Řešení vztahu zaměstnanec - zaměstnavatel se nelíbí ani Úsvitu a komunistům, ovšem z druhého pólu. Obě strany zpochybňují potřebu žádat šéfa o souhlas (což ve vládě do předlohy prosadilo hnutí ANO) a komunisté chtějí navrhnout zrušení této podmínky.

Jak dlouhá má být hospitalizace?

Pochyby panují i kolem charakteristiky pacienta, u kterého má jít ošetřovné uplatnit. Opozičním TOP 09 a Úsvitu ani koaliční KDU-ČSL se podmínka nejméně týdenní hospitalizace nelíbí, podle poslankyně Jany Hnykové (Úsvit) to povede k podvodům. Lidovec Vít Kaňkovský označil podmínku za nelogickou a diskriminační, bude žádat její zrušení.

Podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí by si ročně ošetřovatelské volno vybralo asi třicet tisíc lidí a stálo by kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění. Celkem 32 milionů by bylo potřeba ještě na mzdy téměř šedesáti lidí, kteří by se agendě věnovali.

Náklady ošetřovného
Zdroj: ČT24

Vyšší nemocenská pro dlouhodobé marodění

Podpory by se měli dočkat i samotní pacienti, kteří jsou v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Nyní lidé dostávají od patnáctého dne nemoci od státu šedesát procent takzvaného denního vyměřovacího základu. Od příštího roku by se mohla částka u těch, kteří stonají déle než měsíc, zvyšovat: od jednatřicátého dne nemoci na 66 procent a od jednašedesátého dne nemoci na 72 procent denního základu.

„Tito lidé opravdu potřebují každou korunu navíc, například na dražší léky, které si najednou musí platit,“ vysvětluje ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Vloni stonalo déle než měsíc bezmála půl milionu Čechů, z toho se 280 tisíc případů protáhlo přes 61 dní. Zvýšení dávky těmto lidem by se v rozpočtu projevilo součtem necelými dvěma a půl miliardami.

Se zvýšením dlouhodobé nemocenské souhlasí i další politici; podle ministra financí Andreje Babiše může nízký příjem u dlouhodobě nemocného člověka vést k existenčním problémům. „Návrh jde správným směrem,“ potvrzuje i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura a dodává: „Na druhou stranu bychom měli u příjmů v nemocenské paletu možností rozšířit, například o komerční připojištění.“

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 1 hhodinou

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 3 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 3 hhodinami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
14:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
16:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 7 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 9 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami
Načítání...