Signatář Charty 77 Petr Hanzlík nemá nárok na náhradu škody, která mu podle něj vznikla v souvislosti s akcí Asanace komunistické Státní bezpečnosti (StB). Jeho žalobu na ministerstvo vnitra zamítl Obvodní soud pro Prahu 7 s odůvodněním, že nárok je promlčený. Verdikt zatím není pravomocný, chartistův advokát Tomáš Hanzlík po konci jednání novinářům řekl, že se odvolá k pražskému městskému soudu.
„Soud se nezabýval věcnými důvody, neboť dospěl k závěru, že došlo k promlčení žalobcova návrhu,“ vysvětlila své rozhodnutí soudkyně Iva Kaňáková. Hanzlík požadoval bezmála 12 milionů za majetek, o který přišel kvůli vystěhování, a 700 tisíc kvůli ušlému důchodu.
Petr Hanzlík poukazoval na to, že ho StB donutila vystěhovat se s rodinou do Rakouska, čímž ho připravila jednak o dům, jednak o vyšší důchod plynoucí z jeho někdejšího výhodného zaměstnání, kdy pracoval jako výkupčí pro národní podnik Kara.
„Ten estébák má 25 tisíc důchodu“
Rovněž se Hanzlík u soudu dožadoval každoročních plateb od státu, který by mu tím doplácel průměrný důchod v České republice. Nyní prý pobírá měsíčně okolo pěti tisíc korun, což je zhruba polovina průměrné částky. „Ten estébák, který to všechno zavinil, bere okolo 25 tisíc důchodu, tak vidíte, co je tady za právo,“ řekl chartista médiím.
Operace StB s krycím názvem Akce Asanace měla za cíl donutit psychickým i fyzickým nátlakem disidenty, aby si sami podali žádost o vystěhování do ciziny. Vedle Hanzlíka byli k emigraci nuceni například duchovní Svatopluk Karásek nebo herec Pavel Landovský.
Obvodní soud pro Prahu 1 se chartistovým případem již jednou zabýval, i tehdy rozhodl, že je nárok promlčený. Pražský městský soud však případ vrátil zpět, podle advokáta Hanzlíka uvedl, že promlčení vnitro dostatečně neprokázalo. To se ale podle chartistova advokáta nestalo ani v novém projednání.
Podle obhájce nárok promlčený není, protože škoda související s důchodem vzniká Hanzlíkovi každý měsíc, kdy peníze dostane. Ohledně náhrady za majetek advokát poukázal na to, že Hanzlík čekal, až skončí trestní řízení s policisty, kteří se v akci Asanace angažovali.
Nárok na odškodnění přišel pozdě
V trestní kauze související s chartistou byl uznán vinným Jan Puklický, který šéfoval komunistické tajné policii v Brně. Dostal tříletý podmíněný trest a rozsudek vůči němu nabyl právní moci 23. ledna 2004. Promlčecí lhůta je tříletá, Hanzlík tak mohl podat žalobu do ledna 2007. Vznesl ji však až v listopadu 2007.
- Po vzniku Charty 77 přemýšleli vedoucí komunističtí představitelé v Československu, jak se jejím signatářům pomstít a umlčet ty, kteří proti režimu vystupují. 21. prosince 1977 byl proto vydán rozkaz, na jehož základě se mělo: „Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od ostatních signatářů, u vytipovaných organizátorů této akce dosáhnout vystěhování z ČSSR.“
- Pracovníci StB po celé republice začali předem vytipované odpůrce režimu šikanovat, ale i fyzicky týrat. Mezi postiženými byli například hudebníci Jaroslav Hutka, Milan Hlavsa a Vlastimil Třešňák, duchovní Svatopluk Karásek, Václav Malý a Karol Sidon, spisovatelka Petruška Šustrová nebo herec Pavel Landovský.
Hanzlík v minulosti jako svědek v Puklického případu vypověděl, že už v roce 1979 či 1980 mu jakožto signatáři Charty 77 Státní bezpečnost nabízela vystěhování z republiky a hrozila mu, že pokud neodejde, půjde do vězení nebo na psychiatrii.
Poté, co byl několikrát vyhozen ze zaměstnání a jeho syn ze školy, tlaku podlehl a odešel do Rakouska, odkud se vrátil v roce 1990.
