Signatář Charty 77 Petr Hanzlík nemá nárok na náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s akcí Asanace. Hanzlíkovu žalobu na ministerstvo vnitra zamítl Obvodní soud pro Prahu 7 s tím, že nárok je promlčený. Pravomocný rozsudek v související kauze totiž padl v lednu 2004 a Hanzlík vznesl žalobu až v listopadu 2007. Promlčecí lhůta je přitom tříletá. Dnešní verdikt není pravomocný, lze se proti němu odvolat.
Odškodnění za akci Asanace je promlčené, rozhodl soud
Hanzlík poukazoval na to, že ho Státní bezpečnost (StB) donutila vystěhovat se s celou rodinou do Rakouska, čímž ho jednak připravila o dům a jednak také o vyšší důchod plynoucí z jeho bývalého výhodného zaměstnání výkupčího pro národní podnik Kara.
„Považuji tyto okolnosti, které provázejí můj osud a zároveň osud mé rodiny, za velmi neobvyklé pro demokratickou společnost. V roce 1982 jsem byl nucen vzdát se rodinného majetku a vystěhovat se z České republiky i s celou rodinou, majetek mi nebyl vrácen. Po 33 letech jsem stále trestán za to, že jsem se komunistickému režimu postavil, jelikož k nápravě do dnešního dne nedošlo,“ uvedl po vynesení rozsudku Hanzlík.
Hanzlík svědčil u soudu proti příslušníkovu Janu Puklickému
Signatář Charty 77 v minulosti u soudu jako svědek vypověděl, že už v roce 1979 či 1980 mu StB jakožto signatáři Charty 77 nabízela vystěhování z republiky a hrozila mu, že pokud neodejde, půjde do vězení nebo na psychiatrii. Poté, co byl několikrát vyhozen ze zaměstnání a jeho syn ze studií, nátlaku podlehl a odešel do Rakouska, odkud se vrátil v roce 1990. Nakonec byl příslušník Jan Puklický uznán vinným - rozsudek vůči němu nabyl právní moci 23. ledna 2004. Promlčecí lhůta je tříletá, Hanzlík tak mohl podat žalobu do ledna 2007. Vznesl ji však až v listopadu 2007.
Ministerstvo vnitra vedle promlčení lhůty namítalo také to, že není subjektem, který by měl případnou škodu hradit. Problematika důchodů prý spadá pod ministerstvo práce, otázku domu v Prostějově by pak prý měl řešit resort financí.
Akce Asanace:
Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi, kteří nebyli pro režim pohodlní, k trvalému opuštění země. Mezi disidenty, které nějakým způsobem postihla akce Asanace, byli například hudebníci Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, duchovní a písničkář Svatopluk Karásek a herec Pavel Landovský.