Na jihu Moravy vzniká nový úsek plynovodu Moravia. Osmdesát pět kilometrů dlouhé potrubí vedoucí z Břeclavska na Kroměřížsko má zabezpečit vyšší spolehlivost a větší kapacitu dodávek plynu směrem z Břeclavi na sever Moravy. Hotové má být do konce letošního roku. Stavba plynovodu byla v plánu už před válkou na Ukrajině, v budoucnu by mohl sloužit i dopravě plynu z Polska a tím snížit závislost na Rusku.
Černé potrubí o průměru jeden metr přetíná pole a vinohrady na jihu Moravy. Dělníci na Hodonínsku pracují na plynovodu Moravia.
Trasa povede z Tvrdonic na Břeclavsku kolem Kyjova až do Bezměrova na Kroměřížsku. Aktuálně budovaný úsek měří 85 kilometrů a staví ho společnost Net4Gas, která v Česku provozuje přepravní plynovou soustavu. Výstavba vyjde na jednotky miliard korun.
Na jihu Moravy prochází plynovod územím více než dvacítky obcí. A to výhradně mimo zastavěné oblasti. Potrubí dělníci pokládají do více než metrové hloubky, po jeho zasypání se příští rok na pole namísto bagrů vrátí zase traktory. Trubkami poteče ze zahraničí dovážený zemní plyn přes stanici v Břeclavi směrem na střední a severní Moravu.
„Je to oblast, která je relativně velmi průmyslová. A předpokládá se, že v této oblasti by mělo docházet ke změně paliva z uhelných zdrojů na plynové zdroje,“ říká řídící konzultant firmy EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Propojení s Polskem ještě v nedohlednu
Zemní plyn patří ke zdrojům, se kterými Česko počítá v plánu na snižování emisí skleníkových plynů. Zatímco po dostavbě bude trubkami plyn mířit z tranzitních plynovodů na sever a východ Moravy, v budoucnu by tudy mohl putovat opačným směrem plyn z Polska.
„Na jeho výstavbu by měla navázat výstavba dalších plynovodů tvořících česko-polské plynové propojení, které by v budoucnu mělo umožnit na tuzemský trh dovoz plynu z norských zdrojů či dovezeného ve formě LNG,“ upřesňuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Propojení s Polskem, které by mohlo snížit závislost Česka na ruském plynu je ale zatím v nedohlednu. Stejně jako pokračování od Bezměrova dál na sever.
„Pokračování není v tuto chvíli schváleno, o případné realizaci je rozhodováno na základě závazné poptávky po navýšení přepravních kapacit, to znamená, že rozhodnutí o realizaci není na společnosti NET4GAS,“ sdělil mluvčí NET4GAS Vojtěch Meravý.
S budováním současné části plynovodu začali dělníci v únoru, úsek má být hotový do konce roku.
Další produktovody a zásobníky
Většina zemního plynu do České republiky proudí z Ruska. Přes jižní Moravu prochází plynovod Transgas, který vede ze Slovenska. Vstupuje v Lanžhotě, odtud míří na severovýchod a po cestě se rozděluje do dvou větví. Funguje obousměrně a v opačném směru tudy může proudit i plyn z Norska.
Přes jižní Moravu do Česka teče také ropa, a to jižní větví ropovodu Družba. Ten byl vybudován v šedesátých letech dvacátého století jako spojnice socialistických států východní Evropy s Ruskem. Na jihu Moravy stojí dvě z jeho čerpacích stanic – v Kloboukách u Brna a ve Velké Bíteši. Zatímco ropa u nás zůstává, plyn přes Česko většinou proudí dál.
„Ta soustava je využívána více pro tranzit plynu než čistě pro přepravu plynu a rozdělení do jednotlivých distribučních oblastí. Řekněme, že poměr se běžně udržoval na úrovních pět ku jedné ve prospěch tranzitu,“ upřesňuje Kocůrek.
Kvůli komplikované energetické situaci chce česká vláda do podzimu naplnit kapacitu tuzemských zásobníků z devadesáti procent. Většina z nich je v současnosti zhruba na sedmdesáti procentech. Výjimkou je zásobník v Dambořicích na Hodonínsku. Většinu jeho kapacity má pronajatý ruský státní podnik Gazprom, který ale zásobník plynem neplní. Stát má tuto možnost díky novele energetického zákona, na základě které už zásobník začala plnit společnost ČEZ.
„Od konce června vtláčíme každý den maximální kapacitu, která je možná. Pokud by nastala situace, že bychom tu kapacitu museli uvolnit, tak ten plyn prodáme na trhu, což v současnosti není problém,“ sdělil mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Kapacita jednoho z nejmodernějších zásobníků v Evropě je 448 milionů metrů krychlových plynu. Ještě na konci června byla využita ale jen čtyři procenta.
