Na doplnění a prohloubení vzdělanosti. Před sto lety nařídil stát vznik knihoven

8 minut
Události: 100 let zákona o veřejných knihovnách
Zdroj: ČT24

Před sto lety, 22. července 1919, přijali poslanci Revolučního národního shromáždění zákon o veřejných knihovnách. Podle normy musela každá obec zřídit a provozovat takovou instituci. K literatuře se tak dostávali i ti, kteří si nemohli dovolit za knihy utrácet. Tím české země vykročily ke knihovnické mocnosti světa, kterou dodnes jsme.

„Na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva zřizovány buďte politickými obcemi veřejné knihovny s četbou vzdělávací naučnou i zábavnou, která má skutečnou vnitřní hodnotu,“ stálo v prvním paragrafu normy.

Zákon o veřejných knihovnách obecních vycházel v přístupu k budování a spravování knihovní sítě z anglosaského a skandinávského modelu. Povinnost zřídit knihovny připadla obcím, které se také měly postarat o peníze na jejich provoz.

Zákon přitom umožňoval při vzniku obecních knihoven navázat na existenci stávajících biblioték, které mohly obecní úřady převzít, nebo se s nimi dohodnout na zajištění provozu knihovny.

Krátce před první světovou válkou bylo v Čechách a na Moravě 4451 všeobecně přístupných knihoven ve 3243 obcích, snadný přístup k literatuře tedy měli obyvatelé asi dvou pětin obcí. Jejich rozložení však bylo nerovnoměrné.

Šestnáct tisíc knihoven československých

Počet knihoven po přijetí zákona výrazně vzrostl, i díky penězům, které na jejich provoz musely obce uvolňovat. Podle sčítání, provedeného v roce 1920, sice počet knihoven oproti předválečnému stavu klesl téměř o polovinu na 2885, po pěti letech účinnosti zákona už ale disponovala ČSR hustou sítí více než deseti tisíc knihoven.

A to jak těch oficiálně označovaných za československé, tak menšinových, zejména německých a na Slovensku maďarských. Menšinové bibliotéky přitom měly nárok na zvláštní podporu. V roce 1929 pak celkový počet obecních knihoven v Československu překonal 16 tisíc.

Prvorepublikový knihovní zákon platil čtyřicet let, až na menší změny (zrušení knihovních rad, jejichž roli převzaly národní výbory) přežil i únor 1948. Teprve v létě 1959 ho nahradila norma o jednotné soustavě knihoven, vycházející z principu centrálního řízení všech oblastí života, jež v knihovnách viděla důležitého „činitele socialistické výchovy“. Socialistický zákon pak platil ještě déle než ten z roku 1919, zcela nová norma jej nahradila teprve od ledna roku 2002.

Československému i českému zákonu o knihovnách je společná podpora knihovní sítě. Ta již sice nedosahuje poměrů první republiky, kdy v roce 1929 bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přes 12 tisíc knihoven (dnes jich je kolem 5300), přesto ale patří k nejhustším v mezinárodním srovnání.

Akce, přednášky, digitalizace

Jedna knihovna připadá zhruba na dva tisíce obyvatel, což je podle srovnávací studie Nadace Billa a Melindy Gatesových zveřejněné před třemi roky vůbec nejlepší údaj na světě. A jejich role se proměňuje. Víc než pro knihu chodí lidé do knihoven za kulturními akcemi a přednáškami.

„Knihovny dnes jsou největšími neformálními vzdělavateli v České republice, dělají desetitisíce vzdělávacích akcí v této zemi,“ tvrdí předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky Roman Giebisch.

Knihovníci postupně také všechny svazky digitalizují. Rádi by je čtenářům poskytli on-line, v cestě jim ale stojí autorská práva. Knihovny by měly majitelům děl za vyvěšení na internet platit. Ministerstvo kultury ale slíbilo, že výdaje pohybující se kolem 25 milionů korun ročně uhradí z rozpočtu resortu.

„To znamená, že by každý mohl přijít do jakékoli knihovny a číst to, co bylo zdigitalizováno. V současné době by se jednalo asi o dvě stě tisíc svazků knih a časopisů,“ poznamenal ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vít Richter. V horizontu dalších let by mohl čtenář tuto službu využívat i na svých zařízeních doma. Bude ale záležet na majiteli díla, jestli zpřístupnění na internetu dovolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U elektronických cigaret se zpřísní pravidla prodeje a označování

Od prosince se novelou vyhlášky zpřísní pravidla prodeje a označování elektronických cigaret. Výrobci budou mít sedm měsíců na doprodání zásob. Poté nebude možné prodávat tyto cigarety s příchutí cukrovinek nebo s obsahem kanabinoidů, sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. E-cigarety loni podle průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) užívalo téměř čtrnáct procent populace, za pět let se podíl téměř ztrojnásobil.
před 40 mminutami

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
08:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
před 2 hhodinami

Tetování pih na obličej se v Česku stává trendem

Zájem o tetování pih na obličej se v Česku stále zvyšuje. Oslovené tetovací salony i salony pro permanentní make-up se shodují, že zájem roste především u žen ve věku mezi osmnácti a pětatřiceti lety. Dermatologové ale upozorňují, že tetované pihy mohou ztížit diagnostiku pigmentových znamének.
před 5 hhodinami

Více spojů, další moderní soupravy. České dráhy chystají změny

Od poloviny prosince začnou platit na železnici nové jízdní řády. České dráhy slibují více spojů do Česka i do zahraničí a další moderní soupravy. Změny se částečně týkají i cen jízdného a využití slev. Cestující by uvítali mimo jiné posílení některých příměstských linek.
před 5 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 6 hhodinami

Umělé zasněžování těší lyžaře, méně ekology

Technický sníh se v Česku poprvé použil před šedesáti lety. Od té doby zachraňuje umělé zasněžování skiareálům sezonu, ekologové před jeho využíváním spíše varují, protože je velmi náročné na spotřebu vody. Kvůli změnám klimatu se ale přirozené sněhové pokrývky nedostává.
před 17 hhodinami

Na hejtmana Karlovarského kraje navrhl klub ANO Kubise

Hejtmanem Karlovarského kraje se po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která odstoupila, stane Petr Kubis (ANO). Složí funkci starosty Sokolova. Na novém hejtmanovi se dohodl klub ANO v zastupitelstvu Karlovarského kraje, definitivně schválen by měl být v prosinci. Novou radní se stane Michala Málková (ANO), starostka Pramenů na Chebsku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...