Na doplnění a prohloubení vzdělanosti. Před sto lety nařídil stát vznik knihoven

8 minut
Události: 100 let zákona o veřejných knihovnách
Zdroj: ČT24

Před sto lety, 22. července 1919, přijali poslanci Revolučního národního shromáždění zákon o veřejných knihovnách. Podle normy musela každá obec zřídit a provozovat takovou instituci. K literatuře se tak dostávali i ti, kteří si nemohli dovolit za knihy utrácet. Tím české země vykročily ke knihovnické mocnosti světa, kterou dodnes jsme.

„Na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva zřizovány buďte politickými obcemi veřejné knihovny s četbou vzdělávací naučnou i zábavnou, která má skutečnou vnitřní hodnotu,“ stálo v prvním paragrafu normy.

Zákon o veřejných knihovnách obecních vycházel v přístupu k budování a spravování knihovní sítě z anglosaského a skandinávského modelu. Povinnost zřídit knihovny připadla obcím, které se také měly postarat o peníze na jejich provoz.

Zákon přitom umožňoval při vzniku obecních knihoven navázat na existenci stávajících biblioték, které mohly obecní úřady převzít, nebo se s nimi dohodnout na zajištění provozu knihovny.

Krátce před první světovou válkou bylo v Čechách a na Moravě 4451 všeobecně přístupných knihoven ve 3243 obcích, snadný přístup k literatuře tedy měli obyvatelé asi dvou pětin obcí. Jejich rozložení však bylo nerovnoměrné.

Šestnáct tisíc knihoven československých

Počet knihoven po přijetí zákona výrazně vzrostl, i díky penězům, které na jejich provoz musely obce uvolňovat. Podle sčítání, provedeného v roce 1920, sice počet knihoven oproti předválečnému stavu klesl téměř o polovinu na 2885, po pěti letech účinnosti zákona už ale disponovala ČSR hustou sítí více než deseti tisíc knihoven.

A to jak těch oficiálně označovaných za československé, tak menšinových, zejména německých a na Slovensku maďarských. Menšinové bibliotéky přitom měly nárok na zvláštní podporu. V roce 1929 pak celkový počet obecních knihoven v Československu překonal 16 tisíc.

Prvorepublikový knihovní zákon platil čtyřicet let, až na menší změny (zrušení knihovních rad, jejichž roli převzaly národní výbory) přežil i únor 1948. Teprve v létě 1959 ho nahradila norma o jednotné soustavě knihoven, vycházející z principu centrálního řízení všech oblastí života, jež v knihovnách viděla důležitého „činitele socialistické výchovy“. Socialistický zákon pak platil ještě déle než ten z roku 1919, zcela nová norma jej nahradila teprve od ledna roku 2002.

Československému i českému zákonu o knihovnách je společná podpora knihovní sítě. Ta již sice nedosahuje poměrů první republiky, kdy v roce 1929 bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přes 12 tisíc knihoven (dnes jich je kolem 5300), přesto ale patří k nejhustším v mezinárodním srovnání.

Akce, přednášky, digitalizace

Jedna knihovna připadá zhruba na dva tisíce obyvatel, což je podle srovnávací studie Nadace Billa a Melindy Gatesových zveřejněné před třemi roky vůbec nejlepší údaj na světě. A jejich role se proměňuje. Víc než pro knihu chodí lidé do knihoven za kulturními akcemi a přednáškami.

„Knihovny dnes jsou největšími neformálními vzdělavateli v České republice, dělají desetitisíce vzdělávacích akcí v této zemi,“ tvrdí předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky Roman Giebisch.

Knihovníci postupně také všechny svazky digitalizují. Rádi by je čtenářům poskytli on-line, v cestě jim ale stojí autorská práva. Knihovny by měly majitelům děl za vyvěšení na internet platit. Ministerstvo kultury ale slíbilo, že výdaje pohybující se kolem 25 milionů korun ročně uhradí z rozpočtu resortu.

„To znamená, že by každý mohl přijít do jakékoli knihovny a číst to, co bylo zdigitalizováno. V současné době by se jednalo asi o dvě stě tisíc svazků knih a časopisů,“ poznamenal ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR Vít Richter. V horizontu dalších let by mohl čtenář tuto službu využívat i na svých zařízeních doma. Bude ale záležet na majiteli díla, jestli zpřístupnění na internetu dovolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Celníci odhalili první českou laboratoř k výrobě nové drogy klefedronu

Celníci odhalili na Ostravsku první českou laboratoř k výrobě klefedronu – nové psychoaktivní substance se stimulačním účinkem a vysokou toxicitou. Z výroby téměř tuny drog obvinila policie osm Čechů a jednoho Poláka. Většině členů skupiny hrozí až 18 let vězení. Sedm z obviněných poslal soud do vazby.
10:55AktualizovánoPrávě teď

ŽivěSenát chce zakázat pořizování tlumičů pro krátké palné zbraně

Senát chce od příštího roku zakázat rekreačním a sportovním střelcům, aby si pořizovali tlumiče pro pistole a revolvery k běžnému užití. Zároveň navrhl umožnit, aby si tito střelci mohli tlumiče půjčovat na střelnicích od jejich provozovatelů kvůli omezení hluku. Vyhověl tak nejčastější námitce odpůrců zákazu. Změnu nyní posoudí sněmovna, která před měsícem přísnější zákaz tlumičů odmítla. Vzápětí se horní komora začala věnovat reformě sociálních dávek.
09:01Aktualizovánopřed 29 mminutami

Soud rehabilitoval Milana Tomise. V roce 1989 jej poslal do vazby Igor Stříž

Uvalení vazby na svědka Jehovova v roce 1989 kvůli odepření vojenské služby bylo nezákonné, uvedl soud. Do vazby jej poslal tehdejší prokurátor Igor Stříž, který mezi lety 2021 a 2025 působil jako nejvyšší státní zástupce.
před 35 mminutami

Soud schválil dohodu o vině a trestu dvěma podnikatelům z kauzy Dozimetr

Podnikatel Pavel Dovhomilja viněný v kauze Dozimetr dostal peněžitý trest dva miliony korun. Obvodní soud ve středu schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Dohodu o vině a trestu schválil soud i mezi žalobcem a dalším v případu viněným podnikatelem Zakaríou Nemrahem, jemuž uložil peněžitý trest tři miliony korun.
10:09Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ekonomika dle odhadu vzrostla o dvě procenta

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta, vyplývá z předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Analytici růst HDP očekávali.
09:59Aktualizovánopřed 55 mminutami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 1 hhodinou

U superdávky počítáme s půlročním přechodným obdobím, řekl Jurečka

V říjnu by se změna dotkla toho, kdo o takzvanou superdávku žádá poprvé, jinak počítáme s půlročním přechodným obdobím, sdělil v úterním Interview ČT24 s Terezou Kručinskou ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s reformou sociálních podpor. Tu ve středu projednává Senát. Ministr předpokládá podrobnou debatu, ale doufá, že horní komora návrh schválí. Zmínil, že přesnou výši dávky by lidé zjistili až 1. října, kdy má zákon vejít v platnost.
před 1 hhodinou

Pražská hazardní vyhláška před ÚS obstála, regulace není v celém městě stejná

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh ministerstva vnitra na zrušení části pražské hazardní vyhlášky. Živé hazardní hry s krupiérem, třeba ruletu nebo poker, Praha obecně povolila, ale městským částem dala možnost je na svém území zakázat nebo časově omezit. Vnitro v tom spatřovalo nerovný přístup a narušení pravidel hospodářské soutěže. Loni ministerstvo platnost vyhlášky dočasně pozastavilo, nyní bude znovu závazná.
před 2 hhodinami
Načítání...