Stát od ledna zakáže využívání herbicidu glyfosát na urychlení dozrávání a vysušování plodin. Nebude možná ani jeho plošná aplikace na česká pole. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství, a zaskočilo tak Zemědělský svaz. Ekologové rozhodnutí naopak vítají; podle části odborné veřejnosti je totiž glyfosát zřejmě karcinogenní.
Kontroverze vzbuzující herbicid se používá na ošetření plodin před sklizní a k hubení plevele, zejména jednoročních širokolistých plevelů a trav, které konkurují sklizni. Jen v Česku se podle ministerstva v loňském roce spotřebovalo tři čtvrtě milionu litrů glyfosátů, v roce 2013 pak šlo o 935 tisíc litrů. A právě zemědělský resort proti látce nyní vystoupil.
„Zákaz se bude vztahovat i na plošnou aplikaci těchto přípravků. To znamená, že je bude možné použít pouze cíleně v případech, kdy nebude možné použít jiný účinný postup. Jde o první z důležitých kroků, kterými chceme výrazně snížit používání glyfosátu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha řekl, že plošný zákaz je špatný, ministerstvo o něm podle něj se svazem aktuálně nediskutovalo. Svaz tak bude chtít po ministerstvu vědět, jak to přesně myslí s výjimkou používání v případě, že není možný jiný účinný postup. Svaz se však podle něj snažil omezovat využívání glyfosátu už nyní.
- Glyfosát se používá na hubení plevelů, zejména jednoročních širokolistých plevelů a trav, které konkurují zemědělským plodinám. Je to širokospektrální systémový herbicid, navíc se využívá k vysušení plodin, aby se usnadnila jejich sklizeň. Jde o organickou sloučeninu obsahující fosfor, konkrétně fosfonát.
- Dnes je z glyfosátu jedna z nejprozkoumanějších látek světa, jeho škodlivost posuzovaly tisíce studií. Ovšem často s protichůdnými výsledky: mírně varovné stanovisko přijala Světová zdravotnická organizace (WHO), naopak regulační agentura Evropské unie tvrdí, že herbicid nejspíš rakovinu nezpůsobuje.
- Zároveň však existuje řada odborníků, kteří stejně jednoznačně tvrdí opak. „Mám americké review z loňského roku, které jasně říká, že jsou prokázány rakovinotvorné účinky glyfosátu u myší. Pak mám studii, která říká, že v evropských zemědělských půdách se vyskytuje značné množství glyfosátu, což odporuje tomu, co říká výrobce – že se velmi rychle rozkládá,“ upozornil již dříve Jakub Hruška z oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny akademie věd.
Unie glyfosát za nebezpečný nepovažuje
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje chemikálii za pravděpodobně karcinogenní a americká biotechnologická společnost Monsanto, která vyrábí přípravky na ochranu rostlin, čelí několika tisícům žalob. V červenci prohrála soudní spor i 289 milionů dolarů (více než 6,4 miliardy korun). Podle rozsudku přípravek Roundup, který obsahuje právě glyfosát, způsobil rakovinu muži z Kalifornie.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, na rozdíl od mezinárodní agentury považují glyfosát za neškodný. Komise ostatně loni v prosinci prodloužila licenci na používání glyfosátu o pět let. Po posouzení všech dostupných údajů o glyfosátu totiž dospěla k závěru, že žádná spojitost mezi látkou a rakovinou neexistuje.
Komise současně upozornila, že případný zákaz přípravků na bázi glyfosátu leží na jednotlivých členských zemích. „To umožnilo členským státům, aby na národní úrovni rozhodly o omezení jejich použití,“ dodalo české ministerstvo zemědělství.
Ekologické organizace jeho krok vítají, přály by si však zákaz využívání glyfosátu i na veřejných prostranstvích nebo omezení prodeje pro neprofesionální používání. „Zcela bez glyfosátu se už obejdou některá města, například Louny nebo Mělník, od roku 2017 také Brno,“ dodali ekologové z Hnutí Duha.
