Praha - Ombudsman Otakar Motejl považuje za neetické, že stát žádá regulační poplatky od žadatelů od azyl v České republice. Situaci cizinců označil za zcela výjimečnou a nelze ji podle něho porovnávat se snahami osvobodit od povinnosti platit u lékaře novorozence nebo seniory. V případě důchodců nebo dětí jde o „kapacitu jejich peněženky, ale zde mají poplatky hradit osoby, kterým současně právní řád nedovoluje příjem“. Státní rozpočet by vzhledem k přibližně dvěma tisícovkám žádostí o azyl ročně podle něho výjimka rozhodně neohrozila.
Ombudsman se chce společně s ministerstvem vnitra, které by výjimku považovalo také „za systémové a komplexní řešení“, obrátit přímo na ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Se zdravotnickým resortem vnitro už dříve jednalo, ale neúspěšně. Udělený výjimky přitom podporují jak nevládní organizace, na jejichž pomoc jsou při hrazení poplatků žadatelé o azyl odkázáni, tak i sama zdravotnická zařízení, tvrdí kancelář ombudsmana.
Šetnáct korun na doktora
Cizinci smí v republice legálně pracovat až po uplynutí jednoho roku od zahájení řízení o udělení azylu. Do té doby jsou odkázáni na kapesné, které jim vyplácí stát ve výši 16 korun na osobu a den. Pokud žijí mimo pobytové zařízení, pak mohou dostávat příspěvek 1,3 až 1,6 násobku životního minima, ale jen po dobu tří měsíců.
Kapesné se ale týká jen těch, kteří již opustili přijímací střediska. V nich cizinci mohou pobýt těsně po příchodu do země maximálně 120 dní a po tu dobu nemají vůbec žádný příjem.
