Praha – Vysokou školu bude mít většina obyvatel, počítá s tím alespoň plán ministerstva školství. Lidé by v budoucnu měli studovat hlavně dvou až tříleté studijní programy, které budou zaměřeny více obecně, aby absolventi mohli v průběhu života snáze měnit profesi. Strategický materiál ohledně vývoje vysokých škol do roku 2015 mohou akademici připomínkovat do května, některé změny už se ale objevily v chystaném návrhu vysokoškolského zákona. Akademici zveřejnili některé námitky už dnes. O materiálu chtějí s ministerstvem dále jednat. Vysokoškolská studentská komora zároveň kritizovala nástup Ladislava Bátory na místo poradce ministra Dobeše. Nesouhlasí, aby post zastával člověk s extremistickou minulostí. Podle Dobeše je ale Bátora odborník na ekonomiku a úřadu pomáhá s hospodařením.
„Bude dokončen přechod k univerzálnímu vysokoškolskému vzdělávání, v němž absolvování prvního cyklu vysokoškolského vzdělávání se od občanů v zásadě společensky očekává,“ stojí v materiálu ministerstva. Dvouleté programy by přitom měly začít vznikat už od roku 2012, v dalších letech by k nim přibylo i jednoleté navazující magisterské studium určené odborníkům s praxí. Kolem roku 2013 by se také měly začít vyšší odborné školy přidružovat k vysokým školám.
Lidem budou uznávány i dovednosti, které se naučí mimo školu
„Systém vzdělávání stavící na solidním obecnějším základu umožní doplnění či změnu profesní kvalifikace či rozšíření osobního rozhledu v průběhu celého životního cyklu,“ plánují také úředníci. S rozvojem vědy a poznání totiž bude těžké vystačit se školními znalostmi po celý pracovní život, čím dál víc lidí se tak bude zapojovat do celoživotního vzdělávání. Zároveň jim budou oficiálně uznávány i dovednosti, které se naučí mimo školní lavice.
Vysoké školy by se měly nově rozdělit na výzkumné univerzity, vzdělávací instituce a prakticky zaměřené školy. Kvůli tomu se prý některé školy budou pravděpodobně slučovat do větších celků tak, aby se mohly lépe profilovat na vědeckou nebo vzdělávací činnost. O sloučení už v současnosti uvažují třeba Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava.
Ministerský návrh se akademikům nelíbí
Plány ministerstva školství se ale akademikům nelíbí. Uvedli to po dnešním zasedání Rady Vysokých škol (RVŠ). Podle jejího předsedy Vladimíra Haasze jde o navržené změny v řízení univerzit i případné zrušení Akreditační komise. Akreditace by totiž měly být nově udělovány rovnou pro celou univerzitu, na výsledky škol by pak dohlížela nově vzniklá hodnotící agentura. „Nahrazení Akreditační komise novým státním úřadem považujeme za problematické a neodůvodněné,“ stojí v připomínkách.
Zástupcům škol se nelíbí ani to, že při řízení univerzit by měly hrát větší roli správní rady, v nichž by zasedali i lidé z neuniverzitní sféry. Zákon by navíc nově neupravoval pravomoci rektora a děkanů, což by prý mohlo prakticky vést k zániku fakult. Akademici protestují také proti tomu, aby si docenty či profesory jmenovala každá škola sama, tyto tituly by tak prý ztratily na váze. Současný návrh věcného záměru zákona je podle RVŠ navíc podobný tomu, s čím přišli už bývalí ministři a co tehdy školy tvrdě kritizovaly. Studentská komora zároveň vznesla námitky proti školnému. O materiálu proto chtějí s ministerstvem dále jednat. Nová úprava by měla být hotova do konce roku.
