Plánovaný rozpočet ministerstva obrany by chtěl Martin Stropnický (ANO) navýšit ještě o 2,1 miliardy korun. Po prvním kole jednání mu ministr financí Andrej Babiš (ANO) přislíbil částku zhruba 47 miliard korun, což zatím představuje přibližně jednu miliardu navíc oproti původnímu návrhu. S resortem financí chce obrana jednat i o vzniku akvizičního fondu, kde by mohly být peníze nevázané na roční rozpočet. Byly by důležité při plánování zakázek.
„Snažíme se, a jsme už tak na půl cesty, o další navýšení. Rádi bychom o 2,1 miliardy korun, to by pro nás bylo optimální,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický po prvním kole vyjednávání rozpočtu. S Andrejem Babišem by měl znovu jednat 11. srpna. Původně navržený rozpočet počítal s 46 miliardami, už teď se částku podařilo vylepšit o přibližně jednu miliardu. Peníze, které má ministerstvo slíbeny navíc, půjdou na nábor nových vojáků.
- "Šlo nám především o to, a na tom jsme se s ministerstvem financí dohodli poměrně rychle, abychom mohli rekrutovat další lidi, což je pro nás naprostá priorita," řekl Martin Stropnický.
Armáda se dlouhodobě potýká s nedostatečným obsazením útvarů. Nový náčelník generálního štábu Josef Bečvář označil za priroritu personální otázku hned po svém nástupu. Letos by do armády mělo přijít 1850 rekrutů, v příštích dvou letech každoročně 2000. Tisíc nových vojáků přitom znamená pro ministerstvo náklady kolem miliardy korun, uvedl Stropnický.
Ze 44 miliard až na více než sedmdesát
V letošním roce ministerstvo hospodaří s necelými 44 miliardami korun. Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Po několika letech šetření tak může ministerstvo počítat s každoročním růstem.
Podle ministra by tak v roce 2017 mělo jít na armádu ze státního rozpočtu 53 až 54 miliard korun, o rok později už přes šedesát miliard. „Když se mě zeptáte, jaká je ta cílová částka v roce 2020, tak to je nějakých 73 miliard. Samozřejmě, měřeno dnešním rozpočtem, to je číslo poměrně divoké,“ poznamenal Stropnický. Navíc zdůraznil, že pozvolný nárůst prostředků je pro armádu důležitý, aby dokázala peníze efektivně využít.
Dlouhodobá jistota pro zakázky
Důležitá je podle ministra obrany dlouhodobá jistota výhledu, aby se daly plánovat významné několikamiliardové zakázky. Ministerstvo obrany proto chce jednat s kolegy z ministerstva financí o vzniku akvizičního fondu, ve kterém by byly uloženy prostředky na konkrétní zakázky i třeba několik let a nebyly by vázány na konkrétní roční rozpočet.
Úřad se inspiruje předválečným Československem. Resort je ochoten přistoupit na to, že by nad fondem mělo dozor ministerstvo financí. „Aby tu byl dostatečný pocit, že si s tím nebudeme hýbat, jak se ráno probudíme,“ poznamenal náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.
Prodej nepotřebné techniky
Česká armáda dokončuje prodej patnácti nepotřebných bitevníků L-159. V těchto dnech začalo v Česku školení prvních iráckých pilotů, kteří budou ve strojích nově létat. Prostřednictvím společnosti Aero Vodochody si totiž letadla koupil Irák. Blízkovýchodní země chce bitevníky nasadit i do boje proti Islámskému státu.
Zástupce náčelníka generálního štábu František Malenínský odhadl, že výcvik potrvá minimálně rok, podle Stropnického bude pravděpodobně rozvržen do několika turnusů. „Výcvik bude trvat, než bude jistota, že jsou vycvičení,“ řekl Malenínský. Piloti musí nalétat určitý počet hodin a získat certifikaci. Piloty pak doplní i pozemní personál, který čeká výcvik.
O prodeji bitevníků se jednalo řadu let, teprve před rokem začala dohoda s Irákem nabírat konkrétní tvar. Vláda pak prodej schválila letos v březnu s tím, že Česko dostane 750 milionů korun, později navýšeno na 780 milionů následkem kurzových pohybů. Ministerstvo již na účet dostalo 620 milionů. Peníze použije na přestavění tří strojů ze svých zakonzerovaných zásob na dvoumístné verze. Ze sumy by ještě mělo asi 100 milionů zůstat ministerstvu.
Není to jediný případ, kdy se ministerstvo obrany snaží prodat nepotřebné letouny. Loni v červenci rovněž uzavřelo smlouvu, na jejímž základě Aero Vodochody prodá letadla americké firmě Draken International. Za čtrnáct letounů má zaplatit 220 až 250 milionů korun, zároveň Američané získali opci na dalších čtrnáct letadel.
