Miloš Zeman se stal prezidentem České republiky 8. března 2013. V inauguračním projevu řekl, že chce být prezidentem všech, „hlasem dolních deseti milionů“. Slíbil také podporu osobností či boj proti kmotrům a neonacistům. Zda bude chtít slib skládat podruhé – a vstoupí do prezidentského klání – dosud není jisté.
Miloš Zeman soustavně opakuje, že jasné slovo o své případné kandidatuře dá až v březnu 2017 čili rok před inaugurací hlavy státu, která vzejde z druhé přímé volby. Na sobotní slavnosti ve Španělském sále, kterou Hrad připomínal Zemanovy tři roky ve funkci, ovšem svůj zájem rozhodně nevyloučil.
„Na závěr (Zeman) řekl s odkazem na Járu Cimrmana, že nesmí ani naznačovat, ale že se možná v tom sále ještě několikrát setkáme,“ uvedl hradní mluvčí pro Rádio Impuls. „Myslím, že to je zcela jasný vzkaz o tom, že pan prezident velmi intenzivně přemýšlí o tom, zda bude v roce 2018 kandidovat, nebo nikoliv.“
A také Zemanův předchůdce Václav Klaus soudí, že si někdejší šéf sociální demokracie bude chtít pobyt na Pražském hradě prodloužit. „Podle mého názoru prezident Zeman bude kandidovat ve druhém volebním období a zdůrazňuji, že to nemám z jeho osobního výroku, který by mi sdělil, aby nebyla mýlka. Ale z jeho chování tak dedukuji,“ uvedl. „Proto se mi zdá naprosto bezpředmětné, aby se někdo jiný pokoušel o prezidentskou volbu.“
Přestřelky mezi Hradem a Kramářovou vilou
Prezidentem se stal Zeman po vítězství v lednových volbách v roce 2013, kde ve druhém kole získal více hlasů než Karel Schwarzenberg, v prvním kole potom za nimi zůstalo dalších sedm kandidátů, včetně Jiřího Dienstbiera coby nominanta Lidového domu. Teprve ve druhém kole sociální demokracie vyslovila svému někdejšímu předsedovi podporu. Zeman a strana se totiž nerozešli v dobrém. V roce 2003 neuspěl v tehdejší prezidentské volbě, když ho nepodpořila část poslanců vlastní strany.
Podle současného předsedy Bohuslava Sobotky pak začal straně škodit: „Počínaje neúspěšnou prezidentskou volbou lze v jeho dalším politickém angažmá pozorovat příklady jednání, které sociální demokracii poškozovaly.“ Prezident si tato slova nenechal líbit. „Mám-li být smířlivý, musím říci, že lidsky dokážu pochopit, jestliže zrádce omlouvá svoji vlastní zradu,“ reagoval.
Smířlivá slova nezaznívají u tématu migrační krize. Postoj hlavy státu se diametrálně liší od cesty, kterou se rozhodl vydat premiér. Ten proto silně kritizoval Zemanovo vystoupení na pražském Albertově, kde u příležitosti výročí 17. listopadu stanul na jednom podiu s představiteli Bloku proti Islámu, který Sobotka označil za xenofobní sektu.
Nejnovější slovní přestřelku vyvolal Miloš Zeman svým výrokem o nedemokratických možnostech odstavení premiéra (a jakéhokoliv jiného politika), jímž je podle něj kalašnikov. „Já na této úrovni s panem prezidentem komunikovat nebudu,“ reagoval Sobotka. „Myslím, že je důležité, aby ústavní činitelé, například předseda vlády a prezident, spolupracovali.“
To se přitom podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana daří: „Ve vztahu premiéra s prezidentem je důležité, aby spolu vycházeli jako profesionálové, a to samozřejmě vycházejí, i když pakt o neútočení mezi nimi nebude existovat nikdy.“
Svou roli ve vztazích mezi šéfem ČSSD a prezidentem republiky samozřejmě sehrává lánská schůzka – tajné povolební setkání části sociálních demokratů s prezidentem Zemanem, z něhož vzešel pokus svrhnout Sobotku z křesla předsedy strany. Zemanovi a jeho postojům je ovšem současně nadále nakloněno velké množství straníků.
Foldyna: Ať je Zeman kandidátem ČSSD
„Jsem téměř přesvědčen, že u drtivé většiny členů ČSSD má pan prezident podporu a popularitu, stejně tak u voličů sociální demokracie,“ prohlásil v Devadesátce ČT24 severočeský poslanec Jaroslav Foldyna. „Je to především díky jeho přímosti a srozumitelnosti jeho postojů. Pan prezident nemluví v jinotajích a lidé to mají rádi, pakliže přímo rozumí politikovi, co jim vzkazuje a co jim říká.“
Foldyna proto doufá, že ještě před prezidentskou volbou dojde mezi ČSSD a Hradem k uhlazení hran, aby se Zeman mohl stát kandidátem ČSSD – už v prvním kole. „Myslím si, že je to i přání většiny sociálních demokratů, ale zejména našich voličů. Doufám, že k tomu přispěje vedení sociální demokracie, ale i pan prezident.“
Dva půl roku trvají devizové intervence České národní banky (ČNB) a stejně tak dva a půl roku trvá kritika ze strany prezidenta Zemana. Prohlásil například, že bankéři sledovali oslabením koruny oddálení vstupu Česka do eurózony, aby si udrželi větší pravomoci nad finančním systémem.
Prezident opakovaně mluvil i o tom, že napříště bude do bankovní rady volit muže, kteří odmítají intervence a nebudou s měnou experimentovat. Jako o možném nástupci guvernéra Miroslava Singera mluví například o členovi bankovní rady a bývalém úřednickém premiérovi Jiřím Rusnokovi. Ten přitom Zemanem tolik kritizované intervence podporuje.
„Prezident Klaus například jmenoval radní, kteří byli euroskeptikové. A centrální banka pak tím směřováním byla skutečně mírně protievropská. Takže z tohoto pohledu, když prezident jmenuje kandidáty, kteří jsou mu blízcí, tak směřování centrální banky ovlivnit může,“ dodává hlavní ekonom ING Jakub Seidler, který mezi lety 2008 a 2014 pracoval přímo v ČNB.
