Praha – Ve volbách do Poslanecké sněmovny před třemi lety sice nevybojovaly žádný mandát, získaly ale nárok na každoroční příspěvek od státu a navíc podstatně ovlivnily výsledek voleb. Řeč je o třech stranách, které překročily tříprocentní hranici, ne však pětiprocentní: o Zemanovcích, lidovcích a koalici Suverenita – Strana zdravého rozumu. První dvě formace si teď podle předvolebních průzkumů říkají o vstup do sněmovny a snažit se určitě bude zase i Jana Bobošíková.
Lidovci chtějí uniknout osudu
Největší zklamání znamenal výsledek voleb v roce 2010 pro lidovce. Tradiční vládní strana, která předtím nikdy nechyběla ve sněmovně, získala jen 4,39 % hlasů a přišla o třináct poslanců. Voliči stranu vytrestali za aféru bývalého předsedy Jiřího Čunka, navíc ji opustil další bývalý předseda Miroslav Kalousek a do nové, Kalouskem založené TOP 09 přešli i další vlivní lidovci.
Ještě v roce 2010 proto sáhla KDU-ČSL k radikálnímu řešení, když výrazně obměnili a omladili vedení strany. Do jejího čela zvolili delegáti tehdy málo známého Pavla Bělobrádka. Riskantní krok ale strana ustála, loni obhájila všechna tři senátorská křesla a získala také 61 mandátů v krajských volbách, což znamená i pravidelný přísun milionů od státu. Lidovcům se tak podařilo zaplatit dluhy z dřívějších let.
Teď si navíc dělají zálusk i na to, že se v roce 2014 vrátí do sněmovny. Pavel Bělobrádek se už v únoru sešel s čerstvě zvoleným prezidentem a čestným předsedou SPOZ Milošem Zemanem a po schůzce oznámil, že by mohly obě strany spolupracovat, pokud se dostanou do sněmovny. Podle nynějších průzkumů to není nereálné, obě strany se pohybují kolem pětiprocentní hranice. „Naše programy se samozřejmě někde rozcházejí, ale v mnoha principech se překrývají,“ řekl po schůzce Bělobrádek. Obě strany už jsou navíc součástí Koalice pro Pardubický kraj, takže spolupracovat umí. „Určitě budeme se SPOZ konzultovat naše názory a řešení problémů této země,“ dodal šéf lidovců.
Proti lidovcům ale stojí dosavadní zkušenosti z historie samostatné ČR: pokud některá strana vypadla z Poslanecké sněmovny, tak už se tam nikdy nevrátila a její politický vliv postupně opadal.
Zeman na Hrad a co dál
Strana práv občanů ZEMANOVCI šla do sněmovních voleb v roce 2010 jako naprostý nováček, zakládající sjezd měla teprve v březnu 2010, tedy necelé tři měsíce před volbami. V kampani vsadila hlavně na osobu Miloše Zemana – bývalého premiéra, který se po neúspěšné prezidentské volbě v roce 2003 stáhl do ústraní na Vysočinu – a ve volbách získala 4,33 % hlasů a tím pádem i necelých devět milionů ročně od státu.
Zeman byl před volbami zvolen předsedou strany a jeho příjmení se objevilo i v názvu strany, i když sám Zeman v roce 2010 tvrdil, že ho tam nechce natrvalo. V čele strany ale dlouho nevydržel, na předsedu rezignoval hned po volbách. Svůj odchod z funkce předsedy vysvětlovat tím, že se strana nedostala do sněmovny. Zeman se nicméně stal čestným předsedou.
Hned v následujícím roce SPOZ oznámila, že bude Zemana podporovat v jeho úsilí o Hrad. Strana zahájila petici za přímou volbu hlavy státu, kterou během pár měsíců podepsalo přes 100 tisíc lidí včetně několika politiků z konkurenčních stran. Podobně úspěšný pak byl i sběr podpisů pod samotnou Zemanovu kandidaturu, SPOZ sehnala potřebných 50 tisíc podpisů během dvou měsíců – Zeman byl první z uchazečů, který na tuto metu dosáhl.
Strana na svého čestného předsedu spoléhá i před sněmovními volbami: „Miloš Zeman prohlásil, že je SPOZ jeho dítětem. Tudíž jí dá i hlas, a to už je pro nás velké znamení a signál občanům, koho mají volit,“ uvedl nový předseda strany Zdeněk Štengl. Ten se stal předsedou letos v březnu poté, co jeho předchůdce Vratislav Mynář zamířil za Zemanem na Hrad dělat mu kancléře.
Úspěšná Zemanova kandidatura se promítla i do zájmu o SPOZ. Straně podle jejího tvrzení přibývají noví členové – za první tři měsíce letošního roku se přihlásilo dalších 300 – a celkem jich má přes 2 300. Početnou základnu má SPOZ na jihu Moravy, kde se ke straně hlásí 400 členů, podle místopředsedy krajské organizace Marka Viskota se jejich počet za poslední dva měsíce zvýšil o sto. Velký nárůst členů v posledních měsících zaznamenala také na Zlínsku.
Preference Zemanovců v některých letošních průzkumech přesáhly pětiprocentní hranici, v jiných se pohybovaly těsně pod ní. Proto není vstup do sněmovny vůbec nereálný. „Prakticky už nyní rozjíždíme volební kampaň a jsme připraveni voličům předložit náš unikátní program,“ dodal pro volební speciál ČT Štengl.
Strana se ovšem bude muset vyrovnat i s některými stíny z minulosti, třeba kontroverzní postavou Miroslava Šloufa, který stranu zakládal. Kvůli postavě místopředsedy SPOZ Martina Nejedlého zase strana čelila podezření, že Zemanovu prezidentskou kampaň financuje ruský Lukoil, Nejedlý je totiž zároveň jednatelem firmy Lukoil Aviation Czech, tedy pobočky ruského ropného gigantu.
Suverenita sází na skepsi vůči EU
Jana Bobošíková v roce 2004 uspěla na kandidátce nezávislých ve volbách do Evropského parlamentu. O pět let později kandidovala znovu, tentokrát už za Suverenitu, a ačkoliv mandát neobhájila, strana atakovala pětiprocentní hranici – získala 4,26 % hlasů. Bobošíková na sebe upozornila i v roce 2008, kdy kandidovala na prezidenta za komunisty.
Do sněmovních voleb v roce 2010 vedla uskupení s poněkud komplikovaným názvem Suverenita - blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu, které sdružovalo kandidáty několika menších stran. Do sněmovny se sice nedostalo, ve volbách nicméně získalo 3,67 % hlasů. Toto uskupení se pak v roce 2011 přeměnilo v politickou stranu Suverenita – blok Jany Bobošíkové, předsedkyní se stala nikoliv překvapivě Bobošíková. Letos si zopakovala prezidentské klání, v první přímé volbě ovšem skončila jako poslední ze všech kandidátů.
Teď si ale věří, že se Suverenita dostane do sněmovny: „Vzhledem k ekonomickému vývoji v České republice a EU může Suverenita svým programem přesvědčit dvojnásobek občanů, než tomu bylo v roce 2010,“ uvedla pro speciální vysílání ČT24. Voliče chce přesvědčit – jak sama říká, „eurorealistickým“ programem: Chce například Česko vyvázat z povinnosti přijmout euro. V průzkumech veřejného mínění se ale strana pětirprocentní hranici nepřibližuje.
Volby 2010 znamenaly i miliony od státu
Jak už bylo zmíněno, všechna tři uskupení překročila ve volbách do sněmovny v roce 2010 hranici tří procent. Ta je důležitá hlavně kvůli financování: pokud totiž strana překročí tři procenta, tak má nárok na šest milionů korun od státu každý rok. A tento příspěvek se zvyšuje o 200 tisíc korun za každých započatých 0,1 % hlasů. Příklad: SPOZ získala v roce 2010 ve volbách do sněmovny 4,33 % hlasů, každý rok tak dostává 8,8 milionu (6 mil. + 14 x 200 tisíc).
Maximální výše tohoto příspěvku je 10 milionů korun ročně (to odpovídá zisku 5 % hlasů a tedy vstupu do sněmovny). Pak už strany dostávají příspěvek na jednotlivé poslanecké mandáty – za každého poslance ročně 855 tisíc. Kromě voleb do sněmovny strany dostávají příspěvky i za krajské zastupitele (ročně 237 500 Kč) a zvolené senátory (855 tisíc).
Nejvíce peněz od státu získali v posledních třech letech z menších stran lidovci – celkem 88,7 milionu korun. Ti se sice v roce 2010 do sněmovny nedostali (získali 4,39 % hlasů), díky tomu ale pravidelně dostávají 8,8 milionu korun ročně, strana navíc dostává peníze i za zvolené senátory a vůbec nejvíc za krajské zastupitele: loni si lidovci v krajských volbách polepšili z 56 na 61 krajských zastupitelů, což pro stranickou kasu znamenalo 13,5 milionu korun. „My jsme v pololetí minulého roku uhradili povolební dluhy právě z let 2009, 2010,“ mohl tak uvést šéf lidovců Pavěl Bělobrádek.
SPOZ je na politické scéně relativním nováčkem, proto ani příspěvky od státu nejsou tak štědré jako u lidovců – za poslední tři roky dostala strana 23,9 milionu. Největší část byla za výsledek voleb do sněmovny v roce 2010 (stálý příspěvek 8,8 milionu), loni navíc uspělo sedm kandidátů v krajských volbách, za což strana inkasovala 415 tisíc. „Ty prostředky, které jsme získali od státu, jsme opět použili do volebních kampaní,“ uvedl Zdeněk Štengl.
Na stálý příspěvek ve výši 7,4 milionu ročně má nárok také uskupení Suverenita - blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu. Tady je ale situace komplikovanější: jelikož Bobošíková později založila stranu s podobným názvem, tak ta na příspěvek za volby nárok nemá, dostává ho původní uskupení. „Máme členské příspěvky a spoléháme na sponzory,“ říká k financování strany Jana Bobošíková.
