Předpověď počasí je hlavně v období prázdnin a dovolených nanejvýš žádanou informací. Vedle teplot či pravděpodobnosti srážek je její stěžejní vlastnostní přesnost. Na světě sice existuje hned několik modelů, které díky síti senzorů a moderní výpočetní technice dokážou spočítat vývoj počasí, jak ale ukázalo srovnání předpovědí za posledních pět let, co do přesnosti předpovědi má stále navrch lidský element.
Meteorolog, nebo počítačový model? V předpovědi počasí stále vede člověk
90’ ČT24 - Jak se měří a předpovídá počasí (zdroj: ČT24)
V období od ledna 2012 do června 2017 meteorologové nad meteorologickými modely jasně vedli, a to jak v předpovědi maximálních a minimálních teplot, tak i v odhadu množství srážek a velikosti území, které zasáhnou.
Srovnání předpovědi meteorologa a modelu
Srovnat lze i jednotlivé modely mezi sebou. Konkrétní situaci (srážky v pondělí 24. července). „Ani jeden model se úplně přesně netrefil. To je poměrně častá situace, kdy meteorolog stojí před rozhodnutím, kterému z modelů nejvíce důvěřovat a jak předpověď nakonec sestavit,“ říká meteorolog ČT Michal Žák.
Ve srovnání s evropským (ECMWF), německým (GME) a americkým modelem (GFS) se nejvíc trefil model Aladin. „A tak by to opravdu mělo být. Lokální model má lepší horizontální i vertikální rozlišení. Je tedy schopen popsat počasí a jeho model přesněji. V případě Aladina je to širší střední Evropa,“ vysvětluje.
Přesnější modely zatím počítače nezvládnou
Naopak globální modely, které počítají budoucí počasí pro celý svět, nemají rozlišení tak přesné. Uzlové body, mezi kterými model počasí počítá, jsou dál od sebe. „Důvod je prostý – model to musí ,upočítat‘ v reálném čase. Mohli bychom počítat globální model s tak dobrým rozlišením, ale výsledky by nebyly dostupné za šest nebo osm hodin, ale za dva, za tři dny. A to už by bylo pro předpovědi na zítřek dost pozdě,“ objasňuje Žák.
Upozorňuje však, že vzdálenost uzlových bodů je přinejmenším několik kilometrů i v případě lokálních modelů a ani jeho předpověď proto nemusí být přesná. „Zejména ve složitějším terénu je třeba být velmi obezřetný, jak bude reagovat,“ podotýká Žák.
Navíc některé fyzikální procesy v atmosféře, jako jsou třeba bouřky, jsou na výpočet příliš náročné a musí se zjednodušit. „Jsme rádi, když určíme zhruba kraje, ale na to, abychom přesně předpověděli konkrétní bouřku, to je hudba budoucnosti. Kdo ví, jestli se to podaří,“ říká Radmila Brožková z Českého hydrometeorologického ústavu.
Meteorologický model
Aladin vypočítá při tvorbě modelu půl miliardy údajů
Například model Aladin běží na superpočítači, který musí zpracovat obrovské množství dat. Do jeho výpočtů vstupují hodnoty z jednotlivých meteorologických stanic, ale také údaje naměřené letadly a meteorologickými balóny. Zpracovávají se v něm i data ze satelitu nebo z globálního evropského modelu, který počítá počasí pro celý svět.
Pro jednu předpověď musí model skoro 1500krát zjistit, jak se průběžně mění počasí. Pokaždé přitom vypočítá zhruba půl miliardy údajů o teplotě, tlaku nebo vlhkosti. Trvá mu to něco málo přes hodinu. Hodnoty naměřené na meteorologické stanici se na výsledcích modelu projeví zhruba za čtyři hodiny.
Jak vzniká model Aladin?
S aplikací v telefonu je meteorologem každý
Díky aplikacím v mobilních telefonech má aktuální předpověď počasí skoro každý vždy po ruce. Základní informace o počasí poskytuje například aplikace Google, která má víc než miliardu stažení. Do mnoha zařízení se systémem Android je už předinstalovaná. Kromě teploty a vlhkosti se z ní uživatel dozví i povětrnostní podmínky.
V tuzemsku jsou ale oblíbené i aplikace Meteor, které využívají data z Českého hydrometeorologického ústavu. Co možná nejvíc informací v přehledné formě se snaží nabídnout Meteor - Aladin. Pro toho, koho nejvíc zajímají srážky, je určena aplikace Meteoradar. Aktuální sněhové podmínky na tuzemských horách může uživatel zjistit pomocí aplikace Meteor - Sněhové zpravodajství. Dohromady mají tyto aplikace několik milionů stažení.
Další původem českou aplikací je Windy, dříve Windyty. Stojí za ní zakladatel a hlavní vlastník portálu Seznam.cz Ivo Lukačovič. Zobrazuje především povětrnostní situaci, a to pomocí animované mapy. Je určena hlavně pro letce, paraglidery a milovníky dalších na větru závislých sportů.
Yr
Velmi populární je v Česku aplikace YR, kterou provozuje norská meteorologická služba. V roce 2015 byli Češi dokonce třetími nejčastějšími uživateli jejího webového portálu.
Co podle Žáka stojí za masovou oblíbeností norské aplikace? „To se s kolegy také často ptáme. Ale myslím, že jako jedna z prvních přišla s přehledným designem, který i laikům umožnil počasí uchopit. Ale zase je to na úkor něčeho,“ podotýká meteorolog. Nevýhodou YR je podle něj hlavně to, že neumožňuje zpětnou kontrolu počasí. Uživatel si tak nemůže udělat představu, do jaké míry zachytil model počasí dobře, či nikoliv.