Města hledají únik od hluku, pomoci má „tichý“ asfalt

Praha - Statisíce Čechů žijících ve velkých městech, v okolí letišť nebo silničních a železničních tahů trápí nadměrný hluk. Kancelář ombudsmana před zbytečnými decibely navíc varuje a chce, aby to ministerstvo zdravotnictví zohlednilo v zákonu o ochraně veřejného zdraví, který právě dokončuje. Únik od hluku hledají ale i jednotlivá města. Pomoci mohou třeba nové typy asfaltu.

Rozdíl mezi hlukem, který vytváří auto jedoucí po normálním asfaltu, a tím, které se pohybuje po silnici se speciálním asfaltem, je asi 6 decibelů. To je podobný rozdíl jako mezi cirkulárkou a motorovou pilou. Jízda po silnici je tišší díky vláknům, která jsou napuštěna asfaltem. „Snížení hlučnosti je způsobeno mezerovitostí té směsi, která je pokládána,“ konstatovala mluvčí společnosti Eurovia Petra Kučerová. 

Nový povrch je třeba v Říčanech na nejfrekventovanější ulici v městě. Zatímco dřív tu lidé vůbec neslyšeli televizi, teď ji mohou sledovat bez problémů, a to i přesto, že kolem jejich oken denně projede 20 tisíc aut.

Speciální asfalt zřejmě nemá velkou výdrž

Otázkou ovšem je, jak dlouho tichý asfalt vydrží. Stačila totiž jedna zima, aby povrch na některých místech popraskal. „Víme o tom, že Ředitelství silnic a dálnic naši Černokosteleckou ulici velice bedlivě sleduje, takže potom asi přistoupí k nějakým reklamačním krokům,“ míní starosta Říčan Vladimír Kořen. 

Dalším způsobem, jak ztišit projíždějící auta, je, že se do asfaltu přidá rozdrcená směs z pneumatik. Zatím se tento speciální povrch jen testuje na Zlínsku u Zádveřic. U projíždějících aut se přitom podařilo snížit hluk až o 4,5 decibelu. „Proti klasickým směsím to snižuje hlučnost takovým způsobem, jako by polovina až 72 procent vozidel vůbec neprojelo,“ podotkl Jan Kudrna z Fakulty stavební VUT Brno. 

Na Pražském okruhu už se v noci jezdí pomaleji

Takové ztišení by pomohlo i obcím kolem Pražského okruhu. Třeba tady v Jesenici obyvatelům vadí hluk z projíždějících kamionů. Nový asfalt nebo protihlukovou stěnu tu ale zatím ministerstvo dopravy neplánuje. Prozatím zde alespoň v noci snížilo rychlost. Mezi 22. a 6. hodinou musejí kamiony zpomalit na 60 kilometrů v hodině. 

5 minut
Téma Událostí: Jak omezit nadměrný hluk
Zdroj: ČT24

Takzvaný hlukový smog má v Česku tři hlavní původce - automobily, železnici a letadla. Na život v bezprostřední blízkosti letiště má v tuzemsku smůlu nejméně lidí. O to více ale bývá hluk obtěžující. Třeba startující tryskové letadlo vydává hluk o velikosti asi 120 decibelů. Prolétající vrtulník o jen o něco méně. Téměř denně je slyší obyvatelé Pardubic.

Letadla versus vlaky

Letadla nezpůsobují kromě hluku ještě otřesy, což se třeba o železniční dopravě říci nedá. Jedoucí vlak vydává hluk 90 decibelů, což je jen o deset méně než sbíječka. Na vlaky si vytrvale stěžují třeba v Rudolicích u Mostu. „Praskají vám zdi, všechno se klepe,“ poznamenal obyvatel Rudolic.

Automobily – případ Ostrovačice

O něco méně hlučná než vlaky jsou auta. U frekventovaných silnic a dálnic ale není výjimkou sedmdesát až osmdesát decibelů. Automobilová doprava je navíc téměř nepřetržitá a pro místní takřka neúnosná.

Několikaleté zkušenosti se silničním hlukem mají třeba Ostrovačice na Moravě. Městys, kolem kterého vede dálnice D1, patří mezi tři nejhlučnější obce v republice. Od roku 2004 sice mají Ostrovačice protihlukovou stěnu, hluku z projíždějících aut a kamionů je tu ale pořád hodně. Ostrovačice nadměrného hluku zbaví nový povrch dálnice. Při plánované rekonstrukci si ale o to víc řidičů bude cestu zkracovat právě přes obec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 16 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...