Praha - Dlouhodobá nezaměstnanost, především Romů, je pro české úřady práce bolavou patou, ukazují závěry analýzy ministerstva pro menšiny a lidská práva. Na zadání ministerstva ji vypracovaly vládní rada pro záležitosti romské komunity a Světová banka. Podmínkou, aby dlouhodobě nezaměstnaní získali zaměstnání, je aktivizace jejich zájmu i zájmu úřadu práce. V neposlední řadě pak nastavení podmínek pro pobírání dávek v nezaměstnanosti, aby se lidem vyplatilo pracovat.
Cílem analýzy bylo zjistit, jaké přepážky brání Romům nejčastěji v hledání a získání práce a jak jim co nejefektivněji pomoci. Studie zatím přinesla jen dílčí závěry, komplexní budou známy až během července. Na podzim pak budou výsledky předloženy na stůl vládě.
Čím déle, tím hůř
Nezaměstnanost je v České republice nižší, než je celkový průměr Evropské unie. Česko se ale potýká s řešením situace dlouhodobě nezaměstnaných, mezi které patří především lidé s nedostatečným vzděláním a nízkou kvalifikací.
„Nejproblematičtější skupinu mezi nezaměstnanými tvoří osoby od 15 do 24 let, většina z nich jsou Romové,“ uvádí ministryně Džamila Stehlíková. Obzvláště v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji je najít volné místo pro nekvalifikované pracovníky téměř nemožné.
Recept na dlouhodobou nezaměstnanost
Lékem na dlouhodobou nezaměstnanost je podle Světové banky tzv. aktivizační politika. Jejím základem je nastavení takových podmínek státem, aby se lidem více vyplatilo pracovat než pobírat dávky v nezaměstnanosti.
Úspěch je podmíněn i zájmem uchazeče najít zaměstnání a také zájmem úřadu práce mu při hledání pomoci. Vedle nabídky rekvalifikačních kursů je velmi důležitý především individuální přístup. Banka zejména kritizovala české úředníky za to, že se nezaměstnaným málo věnují.
