Úkolem ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera (za ANO) je dojednat právní nezávaznost podepsaného memoranda o lithiu s European Metals Holdings (EMH), uvedl po jednání vlády v demisi premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr podle něj také zaúkoluje státní firmu Diamo, která by měla přistoupit k průzkumu. Vláda se podle něj chce stále držet doporučení sněmovny. Už před jednáním vlády řekl Babiš, že je memorandum nesmyslné a neplatné. EMH ani ministerstvo průmyslu nynější Babišova slova nekomentovaly.
Memorandum k lithiu je podle Babiše neplatné. Úkolem Hünera je dojednat právní nezávaznost
Události: Spor o lithium (zdroj: ČT24)
„Jednoznačně platí to, k čemu nás zavázala sněmovna. Ta jasně řekla, že memorandum je neplatné. V podstatě nás žádá, aby průzkum prováděl státní podnik a aby zisk z případné těžby zůstal v českých rukou. To uděláme,“ řekl na začátku tiskové konference Babiš. Kvůli lithiu se loni 16. října, čtyři dny před začátkem voleb, mimořádně sešla sněmovna. Poslanci přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby platnost memoranda zrušila.
„Pan ministr se to v dobré víře snažil vyřešit a myslím, že to dořeší a jednoznačně je jeho úkol vyjednat právní nezávaznost memoranda,“ uvedl.
Posléze Babiš prohlásil, že memorandum je neplatné. „A je lepší, aby to i druhá strana potvrdila. To je celý cíl a celý úkol pana ministra,“ řekl Babiš. Konkrétní usnesení, kterým může vláda ministry zavázat ke splnění úkolu, ale nebylo přijato.
Brífink vlády v demisi Andreje Babiše, mimo jiné o lithiu (zdroj: ČT24)
Už před jednáním Babiš řekl, že ministr průmyslu nepostupoval správně, když nejprve neinformoval vládu, jak měl. „Myslím, že to byla špatná komunikace od pana ministra, který mluvil o dodatku, žádný dodatek to není,“ zmínil také premiér.
Babiš zopakoval, že lithium má těžit stát. Státnímu podniku Diamo chce zadat průzkum ložisek. „Chceme zjistit, kolik lithia máme. Chceme dát úkol Diamu, aby začal dělat průzkum,“ uvedl Babiš. Premiér ještě dodal, že zná zahraniční firmy, které by chtěly zpracovávat lithium v Česku. Jde podle něj o korejskou a belgickou firmu, konkrétní jména však neuvedl.
Potíž by ale mohla být s tím, že přednostní právo na těžbu má společnost, která prováděla průzkum.
Kov, který ovlivnil volby
Babiš navíc trvá na tom, že v případě EMH nejde o australskou firmu, ale spojuje ji s Britskými Panenskými ostrovy. EMH však v lednu oznámila, že poskytla českým úřadům právní analýzu dokládající, že je australským podnikatelským subjektem. Podíl australských akcionářů na kapitálu společnosti podle ní činí více než 82 procent. Generální ředitel EMH Keith Coughlan už v říjnu řekl, že EMH je společností se sídlem v australském Perthu. Jedním z největších českých akcionářů je investiční skupina Arca Capital, kterou spoluvlastní slovenský podnikatel Pavol Krúpa.
Možná těžba lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými sněmovními volbami. Memorandum o porozumění, které s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), se stalo terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů.
GALERIE
lithium
Podle komentátora Echo24.cz Petra Holuba byla celá kauza uměle vytvořená kvůli volební kampani před sněmovními volbami. „Představa, že stát bude mít roční zisk 30 miliard, je nerealistická, stejně tak i úvaha, že nám to chce někdo ukrást, což bylo součástí kampaně. Teď Andrej Babiš a hnutí ANO mají zájem na tom případ sprovodit ze světa,“ podotkl Holub. Míní, že kauza už nemá žádný politický účel.
„Ale ministr průmyslu Tomáš Hüner to udělal značně nešikovně, čímž si vykoledoval další politickou pozornost, které by se šéf hnutí ANO rád zbavil,“ doplnil Holub.
Podle informací ČTK chystá ministerstvo průmyslu a obchodu dokument, který by měl být doplněním platné surovinové politiky státu v oblasti nerostných surovin. Mimo jiné má počítat s tím, že povolení k průzkumu u strategických surovin by musela schválit vláda. U lithia vydalo ministerstvo životního prostředí v roce 2010 licenci firmě Geomet, který je dceřinou společností EMH.
Lithium jako takové je však považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese.
Jedna věc je zpracovat rudu, kterou vytěžíme, druhá lithium využít v návazných technologiích pro finální výrobek, aby vyšší přidaná hodnota zůstala v České republice.
Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy. Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.