Prezident Miloš Zeman svým vetem nezastavil novelu školského zákona. Sněmovna nadpoloviční většinou rozhodla, že platí. Od příštího roku budou muset předškolní děti povinně absolvovat poslední rok mateřské školy, zároveň se sjednotí přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.
Maturita z matematiky i poslední ročník školky budou povinné
Pan prezident už v minulosti prokázal, že se ve vzdělání orientuje dost mizerně. Podle našeho názoru vetoval novelu z nejméně šťastného důvodu. Nárokovost ve školce je jednou z nejprogresivnějších změn, které novela přináší. (…) Jsou v ní ale ukryty mnohem kontroverznější úpravy, jako je zejména povinná státní maturita z matematiky, která by měla nabýt účinnosti asi od roku 2020, dále jde o povinné přijímací zkoušky do maturitních oborů, které by měly nabýt účinnost od příštího školního roku a kontroverzní je i povinný předškolní rok. Kvůli těmto důvodům panuje širší shoda na tom, že by bylo lepší, kdyby novela v této podobě neprošla.
Prezident Miloš Zeman vrátil školskou novelu začátkem května, vadilo mu především to, že by na místo ve školce měly mít od roku 2020 nárok i dvouleté děti, ale negativně vnímal také určení spádových obvodů mateřských škol. I když důvodem měla být i inkluze, podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) však tuto otázku novela neřeší, a to ani z hlediska financování.
Ministryně Valachová byla během úterního projednávání přesvědčená, že poslanci zákon znovu podpoří. Návrh hájila s tím, že je schopna změny uvést do praxe. Uvedla mimo jiné, že již nyní je ve školkách 40 tisíc dětí mladších tří let a do budoucna budou kapacity dostatečné.
„Otázka kapacit je zohledněna tím, že náběh opatření je určen na rok 2020,“ uvedla před poslanci Valachová s tím, že pokud by se v případě poloviny všech dvouletých využila možnost mateřské školy, zřejmě by stačily už stávající kapacity s výjimkou Prahy a Brna. „Pokud by toho využilo sto procent dvouletých dětí, což nepředpokládáme, potřebovali bychom dobudovat kapacity, na které však máme finanční prostředky, jak z evropských, tak národních zdrojů v dostatečném objemu a alokaci,“ dodala. Vysloužila si za to kritiku pravice za socialistické plánování, neboť zajišťuje místa ve školkách ještě nenarozeným dětem.
GALERIE
Novela školského zákona
S předsednictvem svazu měst a obcí se už Valachová dohodla na pravidelných, měsíčních setkáních. „Před námi, ministerstvem školství a Poslaneckou sněmovnou je ještě hodně práce. Není totiž úplně dobře možné říct obcím, že mají další povinnost, tedy nárokově uspokojit potřebu všech dvouletých dětí, ale je potřeba jim k tomu dát také finanční prostředky,“ řekl výkonný ředitel svazu Dan Jiránek (ODS).
Zmínil, že je potřeba se domluvit například i s hasiči. „Napsali nám, že není problém, aby dvouleté děti chodily do školky, tedy pokud jich není víc než dvanáct, pak budova musí splňovat jiné parametry. Čili předpokládám, že se v nějaké obci stane, že tam bude chtít chodit víc než dvanáct dvouletých dětí do školky a budeme potřebovat prostředky na úpravu budov,“ doplnil.
Prezidentovo stanovisko během zhruba dvouhodinové debaty podpořila opozice. Podle jejích zástupců navrhovaná opatření dílem zatíží obce a dílem jsou nadbytečná. Podle předsedy ODS je přítomnost dvouletých dětí ve školkách nesprávnou praxí, kterou by neměli podporovat zákonným ustanovením.
„Každá učitelka nebo učitel v mateřské škole vám řekne, že je obrovský rozdíl starat se o dítě, které má tři roky, a starat se o dítě, která má dva roky. Rozdíly v biologických, psychologických a dalších potřebách jsou nekonečné a často ani vzdělání, které učitelky v mateřských školách mají, není dostatečné, aby se o děti plnohodnotně staraly,“ řekl Fiala ve sněmovně.
Kritizovaná spádovost je pak podle Valachové minimální garancí. „Pokud by byly všechny kapacity plné, alespoň v místě bydliště místo bude. Je to vlastně podobně jako u základních škol, také to neznamená, že by rodič nemohl školu volit,“ upřesnila ministryně.
Novela pak zavádí mezi prvním povinný poslední rok školky. To nicméně bude možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si budou rodiče muset nechat ověřit přezkoušením dítěte. V každém případě ale rodiče budou muset nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.
Novela také zavádí od příštího roku jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které se budou týkat testů z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou - konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia.
O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením. Maturanti tak budou mít do budoucna tři povinné předměty, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk. Novela rovněž obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy.
24 dětí na 1 učitelku
Někteří zaměstnanci školek mají ze zavedení nároku na místo ve školce pro dvouleté obavy. Ředitelka mateřské školy Čtyřlístek na Praze 2 Dana Moravcová již dříve upozornila, že beze změn systému není přijímání dvouletých možné. Starat se o dvouleté a tříleté dítě je podle ní velký rozdíl. Mladší potřebuje individuální přístup, více odpočinku a prosadit se ve skupině starších dětí pro něj může být velmi náročné. „Dvouleté dítě by mělo být v rodině,“ řekla ředitelka.
Ministryně Valachová si je prý vědomá toho, že je potřeba klást důraz na vzdělání a na počet učitelek ve školkách. Ministerstvo jim hodlá práci ulehčit. Do předškolního vzdělávání chce dávat více peněz (mimo jiné na investiční podporu pro otce), posílit personálně a zpracovat doporučení, jak si poradit s otázkami, které kladou rodiče.
Řešením by mohlo být snížení počtu dětí ve třídě nebo tvorba dvou odlišných skupin, kdy by tříleté a dvouleté děti byly odděleny. „Teď máme 24 dětí na jednu učitelku, to zkrátka nejde,“ upozornila ředitelka Moravcová.
