Maturita z matematiky i poslední ročník školky budou povinné

Prezident Miloš Zeman svým vetem nezastavil novelu školského zákona. Sněmovna nadpoloviční většinou rozhodla, že platí. Od příštího roku budou muset předškolní děti povinně absolvovat poslední rok mateřské školy, zároveň se sjednotí přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.

Pan prezident už v minulosti prokázal, že se ve vzdělání orientuje dost mizerně. Podle našeho názoru vetoval novelu z nejméně šťastného důvodu. Nárokovost ve školce je jednou z nejprogresivnějších změn, které novela přináší. (…) Jsou v ní ale ukryty mnohem kontroverznější úpravy, jako je zejména povinná státní maturita z matematiky, která by měla nabýt účinnosti asi od roku 2020, dále jde o povinné přijímací zkoušky do maturitních oborů, které by měly nabýt účinnost od příštího školního roku a kontroverzní je i povinný předškolní rok. Kvůli těmto důvodům panuje širší shoda na tom, že by bylo lepší, kdyby novela v této podobě neprošla.
Bohumil Kartous
Vedoucí komunikace EDUin

Prezident Miloš Zeman vrátil školskou novelu začátkem května, vadilo mu především to, že by na místo ve školce měly mít od roku 2020 nárok i dvouleté děti, ale negativně vnímal také určení spádových obvodů mateřských škol. I když důvodem měla být i inkluze, podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) však tuto otázku novela neřeší, a to ani z hlediska financování.

Ministryně Valachová byla během úterního projednávání přesvědčená, že poslanci zákon znovu podpoří. Návrh hájila s tím, že je schopna změny uvést do praxe. Uvedla mimo jiné, že již nyní je ve školkách 40 tisíc dětí mladších tří let a do budoucna budou kapacity dostatečné.

„Otázka kapacit je zohledněna tím, že náběh opatření je určen na rok 2020,“ uvedla před poslanci Valachová s tím, že pokud by se v případě poloviny všech dvouletých využila možnost mateřské školy, zřejmě by stačily už stávající kapacity s výjimkou Prahy a Brna. „Pokud by toho využilo sto procent dvouletých dětí, což nepředpokládáme, potřebovali bychom dobudovat kapacity, na které však máme finanční prostředky, jak z evropských, tak národních zdrojů v dostatečném objemu a alokaci,“ dodala. Vysloužila si za to kritiku pravice za socialistické plánování, neboť zajišťuje místa ve školkách ještě nenarozeným dětem.

S předsednictvem svazu měst a obcí se už Valachová dohodla na pravidelných, měsíčních setkáních. „Před námi, ministerstvem školství a Poslaneckou sněmovnou je ještě hodně práce. Není totiž úplně dobře možné říct obcím, že mají další povinnost, tedy nárokově uspokojit potřebu všech dvouletých dětí, ale je potřeba jim k tomu dát také finanční prostředky,“ řekl výkonný ředitel svazu Dan Jiránek (ODS).

Zmínil, že je potřeba se domluvit například i s hasiči. „Napsali nám, že není problém, aby dvouleté děti chodily do školky, tedy pokud jich není víc než dvanáct, pak budova musí splňovat jiné parametry. Čili předpokládám, že se v nějaké obci stane, že tam bude chtít chodit víc než dvanáct dvouletých dětí do školky a budeme potřebovat prostředky na úpravu budov,“ doplnil.

Prezidentovo stanovisko během zhruba dvouhodinové debaty podpořila opozice. Podle jejích zástupců navrhovaná opatření dílem zatíží obce a dílem jsou nadbytečná. Podle předsedy ODS je přítomnost dvouletých dětí ve školkách nesprávnou praxí, kterou by neměli podporovat zákonným ustanovením.

„Každá učitelka nebo učitel v mateřské škole vám řekne, že je obrovský rozdíl starat se o dítě, které má tři roky, a starat se o dítě, která má dva roky. Rozdíly v biologických, psychologických a dalších potřebách jsou nekonečné a často ani vzdělání, které učitelky v mateřských školách mají, není dostatečné, aby se o děti plnohodnotně staraly,“ řekl Fiala ve sněmovně.

Kritizovaná spádovost je pak podle Valachové minimální garancí. „Pokud by byly všechny kapacity plné, alespoň v místě bydliště místo bude. Je to vlastně podobně jako u základních škol, také to neznamená, že by rodič nemohl školu volit,“ upřesnila ministryně.

Novela pak zavádí mezi prvním povinný poslední rok školky. To nicméně bude možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si budou rodiče muset nechat ověřit přezkoušením dítěte. V každém případě ale rodiče budou muset nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.

Novela také zavádí od příštího roku jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které se budou týkat testů z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou - konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia. 

O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením. Maturanti tak budou mít do budoucna tři povinné předměty, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk. Novela rovněž obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy.

24 dětí na 1 učitelku

Někteří zaměstnanci školek mají ze zavedení nároku na místo ve školce pro dvouleté obavy. Ředitelka mateřské školy Čtyřlístek na Praze 2 Dana Moravcová již dříve upozornila, že beze změn systému není přijímání dvouletých možné. Starat se o dvouleté a tříleté dítě je podle ní velký rozdíl. Mladší potřebuje individuální přístup, více odpočinku a prosadit se ve skupině starších dětí pro něj může být velmi náročné. „Dvouleté dítě by mělo být v rodině,“ řekla ředitelka.

Ministryně Valachová si je prý vědomá toho, že je potřeba klást důraz na vzdělání a na počet učitelek ve školkách. Ministerstvo jim hodlá práci ulehčit. Do předškolního vzdělávání chce dávat více peněz (mimo jiné na investiční podporu pro otce), posílit personálně a zpracovat doporučení, jak si poradit s otázkami, které kladou rodiče. 

Řešením by mohlo být snížení počtu dětí ve třídě nebo tvorba dvou odlišných skupin, kdy by tříleté a dvouleté děti byly odděleny. „Teď máme 24 dětí na jednu učitelku, to zkrátka nejde,“ upozornila ředitelka Moravcová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 18 mminutami

ŽivěSněmovna má jednat i o pravomocích NKÚ

Vládní tábor chce na úterním sněmovním jednání řešit senátní ústavní novelu o pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na programu jsou i další předlohy v prvním čtení. Patří k nim návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na uzákonění významného Dne české vlajky. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel.
14:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé.
14:01Aktualizovánopřed 44 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Seznam.cz podal žalobu na Babiše. Dlouhodobě lžou, říká premiér

Největší internetová firma v Česku Seznam.cz podala žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO). Důvodem jsou sílící útoky na společnost a ochrana dobré pověsti právnické osoby, sdělila mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová. Babiš řekl, že za výroky si stojí, média vlastněná Ivo Lukačovičem podle něj dlouhodobě lžou a manipulují, což prý může kdykoliv dokázat a také to udělá.
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 5 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 6 hhodinami

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 8 hhodinami
Načítání...