Maturita z matematiky i poslední ročník školky budou povinné

Prezident Miloš Zeman svým vetem nezastavil novelu školského zákona. Sněmovna nadpoloviční většinou rozhodla, že platí. Od příštího roku budou muset předškolní děti povinně absolvovat poslední rok mateřské školy, zároveň se sjednotí přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.

Pan prezident už v minulosti prokázal, že se ve vzdělání orientuje dost mizerně. Podle našeho názoru vetoval novelu z nejméně šťastného důvodu. Nárokovost ve školce je jednou z nejprogresivnějších změn, které novela přináší. (…) Jsou v ní ale ukryty mnohem kontroverznější úpravy, jako je zejména povinná státní maturita z matematiky, která by měla nabýt účinnosti asi od roku 2020, dále jde o povinné přijímací zkoušky do maturitních oborů, které by měly nabýt účinnost od příštího školního roku a kontroverzní je i povinný předškolní rok. Kvůli těmto důvodům panuje širší shoda na tom, že by bylo lepší, kdyby novela v této podobě neprošla.
Bohumil Kartous
Vedoucí komunikace EDUin

Prezident Miloš Zeman vrátil školskou novelu začátkem května, vadilo mu především to, že by na místo ve školce měly mít od roku 2020 nárok i dvouleté děti, ale negativně vnímal také určení spádových obvodů mateřských škol. I když důvodem měla být i inkluze, podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) však tuto otázku novela neřeší, a to ani z hlediska financování.

Ministryně Valachová byla během úterního projednávání přesvědčená, že poslanci zákon znovu podpoří. Návrh hájila s tím, že je schopna změny uvést do praxe. Uvedla mimo jiné, že již nyní je ve školkách 40 tisíc dětí mladších tří let a do budoucna budou kapacity dostatečné.

„Otázka kapacit je zohledněna tím, že náběh opatření je určen na rok 2020,“ uvedla před poslanci Valachová s tím, že pokud by se v případě poloviny všech dvouletých využila možnost mateřské školy, zřejmě by stačily už stávající kapacity s výjimkou Prahy a Brna. „Pokud by toho využilo sto procent dvouletých dětí, což nepředpokládáme, potřebovali bychom dobudovat kapacity, na které však máme finanční prostředky, jak z evropských, tak národních zdrojů v dostatečném objemu a alokaci,“ dodala. Vysloužila si za to kritiku pravice za socialistické plánování, neboť zajišťuje místa ve školkách ještě nenarozeným dětem.

S předsednictvem svazu měst a obcí se už Valachová dohodla na pravidelných, měsíčních setkáních. „Před námi, ministerstvem školství a Poslaneckou sněmovnou je ještě hodně práce. Není totiž úplně dobře možné říct obcím, že mají další povinnost, tedy nárokově uspokojit potřebu všech dvouletých dětí, ale je potřeba jim k tomu dát také finanční prostředky,“ řekl výkonný ředitel svazu Dan Jiránek (ODS).

Zmínil, že je potřeba se domluvit například i s hasiči. „Napsali nám, že není problém, aby dvouleté děti chodily do školky, tedy pokud jich není víc než dvanáct, pak budova musí splňovat jiné parametry. Čili předpokládám, že se v nějaké obci stane, že tam bude chtít chodit víc než dvanáct dvouletých dětí do školky a budeme potřebovat prostředky na úpravu budov,“ doplnil.

Prezidentovo stanovisko během zhruba dvouhodinové debaty podpořila opozice. Podle jejích zástupců navrhovaná opatření dílem zatíží obce a dílem jsou nadbytečná. Podle předsedy ODS je přítomnost dvouletých dětí ve školkách nesprávnou praxí, kterou by neměli podporovat zákonným ustanovením.

„Každá učitelka nebo učitel v mateřské škole vám řekne, že je obrovský rozdíl starat se o dítě, které má tři roky, a starat se o dítě, která má dva roky. Rozdíly v biologických, psychologických a dalších potřebách jsou nekonečné a často ani vzdělání, které učitelky v mateřských školách mají, není dostatečné, aby se o děti plnohodnotně staraly,“ řekl Fiala ve sněmovně.

Kritizovaná spádovost je pak podle Valachové minimální garancí. „Pokud by byly všechny kapacity plné, alespoň v místě bydliště místo bude. Je to vlastně podobně jako u základních škol, také to neznamená, že by rodič nemohl školu volit,“ upřesnila ministryně.

Novela pak zavádí mezi prvním povinný poslední rok školky. To nicméně bude možné nahradit domácím vzděláváním. Jeho dostatečnost si budou rodiče muset nechat ověřit přezkoušením dítěte. V každém případě ale rodiče budou muset nechat své potomky zapsat do školky, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.

Novela také zavádí od příštího roku jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které se budou týkat testů z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou - konzervatoře, umělecké školy a sportovní gymnázia. 

O čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Obory, pro které bude maturita z matematiky povinná, má stanovit vláda nařízením. Maturanti tak budou mít do budoucna tři povinné předměty, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk. Novela rovněž obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy.

24 dětí na 1 učitelku

Někteří zaměstnanci školek mají ze zavedení nároku na místo ve školce pro dvouleté obavy. Ředitelka mateřské školy Čtyřlístek na Praze 2 Dana Moravcová již dříve upozornila, že beze změn systému není přijímání dvouletých možné. Starat se o dvouleté a tříleté dítě je podle ní velký rozdíl. Mladší potřebuje individuální přístup, více odpočinku a prosadit se ve skupině starších dětí pro něj může být velmi náročné. „Dvouleté dítě by mělo být v rodině,“ řekla ředitelka.

Ministryně Valachová si je prý vědomá toho, že je potřeba klást důraz na vzdělání a na počet učitelek ve školkách. Ministerstvo jim hodlá práci ulehčit. Do předškolního vzdělávání chce dávat více peněz (mimo jiné na investiční podporu pro otce), posílit personálně a zpracovat doporučení, jak si poradit s otázkami, které kladou rodiče. 

Řešením by mohlo být snížení počtu dětí ve třídě nebo tvorba dvou odlišných skupin, kdy by tříleté a dvouleté děti byly odděleny. „Teď máme 24 dětí na jednu učitelku, to zkrátka nejde,“ upozornila ředitelka Moravcová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tetování pih na obličej se v Česku stává trendem

Zájem o tetování pih na obličej se v Česku stále zvyšuje. Oslovené tetovací salony i salony pro permanentní make-up se shodují, že zájem roste především u žen ve věku mezi osmnácti a pětatřiceti lety. Dermatologové ale upozorňují, že tetované pihy mohou ztížit diagnostiku pigmentových znamének.
před 2 hhodinami

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. Kovanda naopak varoval před možnými vysokými cenami povolenek, ty však dle europoslance nehrozí. V sobotních Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o možném poklesu cen elektřiny a plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
před 2 hhodinami

Více spojů, další moderní soupravy. České dráhy chystají změny

Od poloviny prosince začnou platit na železnici nové jízdní řády. České dráhy slibují více spojů do Česka i do zahraničí a další moderní soupravy. Změny se částečně týkají i cen jízdného a využití slev. Cestující by uvítali mimo jiné posílení některých příměstských linek.
před 2 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 3 hhodinami

Umělé zasněžování těší lyžaře, méně ekology

Technický sníh se v Česku poprvé použil před šedesáti lety. Od té doby zachraňuje umělé zasněžování skiareálům sezonu, ekologové před jeho využíváním spíše varují, protože je velmi náročné na spotřebu vody. Kvůli změnám klimatu se ale přirozené sněhové pokrývky nedostává.
před 14 hhodinami

Na hejtmana Karlovarského kraje navrhl klub ANO Kubise

Hejtmanem Karlovarského kraje se po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která odstoupila, stane Petr Kubis (ANO). Složí funkci starosty Sokolova. Na novém hejtmanovi se dohodl klub ANO v zastupitelstvu Karlovarského kraje, definitivně schválen by měl být v prosinci. Novou radní se stane Michala Málková (ANO), starostka Pramenů na Chebsku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
před 15 hhodinami

Příští sněmovní volby to může být bez SPOLU, připustil šéf TOP 09

V příštích sněmovních volbách bude TOP 09 připravena kandidovat samostatně, připustil v pořadu Týden v politice nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v rozhovoru s reportérem ČT Martinem Šnajdrem. V uplynulém volebním období byla strana jako součást koalice SPOLU zastoupena ve vládě. Po letošních volbách do Poslanecké sněmovny odchází strany této koalice do opozice.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...