Praha - Matka dívky, která v březnu 2013 zemřela na maturitním plese v pražském Radiopaláci, chystá nadaci pro lidi s podobným osudem, která by jim pomohla zvládnout první měsíce po prožitém traumatu. Podle prvotních zpráv zemřela středoškolačka po požití extáze. Znalecké posudky to ale po několika měsících vyloučily, za příčinu označily sled nepříznivých okolností včetně stresu a vyčerpání. Simona Vlková se s tragédií tehdy musela vyrovnávat sama. Poznala složitost systému péče v ČR.
Simona Vlková se chystá rozjet nadaci, která by lidem po ztrátě dítěte pomohla překlenout kritické období několika prvních měsíců po tragédii. Sama po smrti dcery přestala podnikat. „Když Bára umřela, byli jsme najednou všude v médiích… Jelikož nechcete nikomu vysvětlovat, co se stalo, všechno odstřihnete,“ vzpomíná s tím, že zhruba měsíc po události se vypořádávala pouze s médii.
V Česku je špatně dostupná pomoc pro oběti různých traumat, a to hlavně mimo velká města. Lidé si navíc musí odborníky hledat sami. Takovou zkušenost teď Vlková přenáší do knižní podoby. Finance, které lidé potřebují pro běžný život, nikdo neřeší, tvrdí. Nelze podle ní tabulkově určit, jak dlouho se která rodina s tragickou událostí musí vypořádat. „Studovala jsem, co by se dalo zařídit a sehnat, zda lze žádat o granty a saturovat rodinu třeba po dobu dvou měsíců,“ podotkla pro ČT.
Považuje za podstatné postupovat společně s rodinou, je možné uspořádat výzvu k pomoci rodině v blízkém okolí. „V našem případě bylo docela důležité, že jsme měli kamarády, kteří nás po dobu dvou, tří měsíců založili,“ přiblížila. Vedle finanční pomoci je ale nutné zaměřit se na psychologickou, potažmo psychiatrickou pomoc.
Psycholog Andrej Drbohlav: „Tyto případy představují jeden z nejhrubších zásahů do integrity člověka. Ztratit dítě je jednou z nejvýraznějších ztrát… Trauma je vždy na více úrovních. Jde třeba o ztrátu mantinelů v realitě, ve které musíte běžně fungovat.“
Komplexní, automaticky nabízená péče přitom v Česku není příliš dostupná. „Ve většině případů si musí hradit tu péči sami. Potom následně na ní žádat příspěvek od státu nebo kompenzaci od pachatele,“ dodává právnička Klára Kalibová. Psycholog Andrej Drbohlav upozorňuje, že dostupnost péče výrazně liší, dojde-li k tragické události v Praze, nebo někde na venkově. Za důležité považuje nemít obavy či ostych si o jakoukoli pomoc říci.
