Bývalý redaktor MF Dnes Marek Přibil byl jako jeden z mála před parlamentní vyšetřovací komisí k únikům ze spisů hned dvakrát. Podle komise se totiž jeho výpovědi lišily s ostatními svědky. Sám Přibil ale neví, v čem se měly jeho výpovědi lišit – z jednání komise to prý nepochopil. V Událostech, komentářích také uvedl, že šéf komise Martin Plíšek (TOP 09) říkal do sdělovacích prostředků věci, které na komisi vůbec nezazněly. Ptal se Daniel Takáč.
Vy jste dnes šel na výslech podruhé, protože poslanci zjistili nějaké nesrovnalosti ve vašich výpovědích. Tak s kým jste se lišil a v čem?
„Já nevím.“
Oni vám to neřekli?
„Nepochopil jsem to z toho. Myslím si, že pokud chtěli zjistit, kdo se nějakým způsobem lišil ve výpovědích, tak měli provést konfrontaci jednotlivých svědků. To by mělo podle mého názoru smysl. Ale takto já opravdu nevím.“
Čili tam nepadlo: Ten říkal to a to, vy jste nám minule říkal něco jiného, tak nám to vysvětlete?
„Tam si musíme uvědomit, že ta politická komise – parlamentní – má stejnou předvolací pravomoc jako policie. Čili když se adekvátně neomluvíte, tak vás přivede policie. A v podstatě nikdo nemůže být obviněn, neboť tam není výkonná moc. Leč oni jsou jakoby na úrovni státního zástupce, neboť nad nimi nikdo není. Z toho důvodu oni povídají ledasco poté, co ty komise skončí.“
Mě zajímá, jestli to ledasco bylo to, že vám řekli, s kým jste se lišil. Jestli vám to neřekli, tak vám to prostě neřekli.
„Tak komise probíhala tak, že jsem se předně ptal k jejich nelibosti já. A to z tohoto důvodu. Ptal jsem se například předsedy komise Plíška, proč ve vaší relaci prohlásil, že jsem řekl na komisi, že jsem nezpochybnil ovlivňování personálního složení rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR. Já jsem se na komisi zeptal, proč toto řekl, když jsem o rozhodčím soudu vůbec nehovořil.
A bylo tam dalších asi pět nebo šest bodů, které byly v naprostém rozporu s tím, co jsem na té komisi povídal. Ještě jsem podepisoval zápis z předchozího podání vysvětlení, tak jsem si to všechno zkontroloval a nic takového tam nezaznělo. Takže jsem se v podstatě snažil dopátrat toho, jak je možné, že ve sdělovacích prostředcích říkali věci, které já jsem v té komisi neříkal.“
Ta komise byla kvůli únikům z policejních spisů. To se vás mělo týkat, měl jste mít informace ze spisu Bereta. Ty jste měl, dával jste je Andreji Babišovi?
„Já jsem na té komisi vysvětlil, že jsem žádné informace nebo materiály, které se týkají kauzy Bereta neměl, a lze to i poměrně jednoduše doložit, protože ta schůzka – i na té nahrávce zaznívá, že je před Vánoci. A pan Brunclík prohlásil, že svůj výslech ke kauze Bereta měl v únoru letošního roku.“
Jak si tedy mám vysvětlit vaši větu z té nahrávky: Už jsem sehnal výslechy jednotlivých lidí?
„Ty nahrávky jsou – a to jsem také na té komisi vysvětlil – audiomontáže, a slovo Bereta tam padlo proto, že schůzku se zaměstnavatelem – potažmo panem Babišem – jsem měl zrovna v době, kdy Lidové noviny psaly o tom, že policisté Gáborik a Holub připravovali kompromitující materiály na pražského právníka Muzikáře. A já jsem měl s sebou starý výslech pana Brunclíka někdy z roku 2012 či 2013.“
A to jste ukazoval Andreji Babišovi?
„Tam jsem se jenom zmínil, protože to bylo zrovna v té době, že už tady tito policisté figurují a řekl jsem, že dneska figurují v kauze Bereta. Ale nikdy jsem neměl spisové materiály z této kauzy.“
Jak jste se vlastně k Andreji Babišovi dostal? To bylo v tehdejší Mladé frontě normální, že jde redaktor za majitelem a říká mu, jaké má informace?
„Na to už jsem odpovídal dříve, jestli mohu ještě k té komisi. Mám dojem, že parlamentní komise, která vyšetřuje úniky ze živých spisů vlastně sama jakoby iniciovala úniky. Vezměte si, že se oni mezi sebou měli nějakým způsobem domluvit, co budou říkat v médiích. Na mém případě bylo jasné, že to jsou nesmysly.“
K tomu, na co jsem se ptal: Je to běžné, že redaktor MF Dnes šel za tehdejším majitelem a říkal mu politické informace o politických protivnících?
„Já nevím, jestli tam za ním ještě někdo jiný chodil. Já jsem s ním měl tři schůzky, a to už jsem říkal.“
Vás tam někdo poslal?
„To už jsem také říkal, v prvním případě jsem byl pověřen.“
Kým?
„To se týká vedení Mladé fronty.“
Pan Nachtigal? Pan Plesl?
„Myslím si, že už jsem na to odpověděl, a jaksi bylo mojí chybou, že jsem se k tomu nechal pověřit.“
