Politici by měli podávat majetková přiznání už při nástupu do funkce. Předávat by je v budoucnu mohli do sjednoceného registru, který by provozovalo ministerstvo spravedlnosti. Novelu zákona o střetu zájmů schválil kabinet Bohuslava Sobotky, schvalovat ji nyní bude parlament. Pokud půjde legislativní proces hladce, měla by platit od ledna 2017.
Nově vzniklý registr majetkových přiznání by na ministerstvu spravoval nový odbor o 20 zaměstnancích, ten by vykonával i kontrolní a dohledovou činnost. Provoz odboru i registru by stál kolem dvanácti milionů korun ročně. Nevládní organizace požadovaly, aby měl kontrolu na starosti nezávislý úřad po vzoru Polska. „Tím, že jsme právě schválili vytvoření centrálního registru, naplňujeme také zásadní protikorupční opatření, které požadují i protikorupční organizace,“ podotkl ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
- "Podstatně zlepší kontrolu veřejnosti nad majetkovými poměry veřejných funkcionářů. Bude to jednotné místo, ve kterém půjde všechno zkontrolovat. Hodně pomůže, že to bude v elektronické podobě," řekl k registru ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO).
Opozice kritizuje vznik dalšího registru jako další bujení byrokracie. Dienstbier ale oponuje, že jednotný systém zjednoduší situaci jak veřejným činitelům, tak obecním institucím. V současnosti je podle něj několik tisíc evidenčních orgánů, které přijímají přiznání veřejných funkcionářů. Chybí úřední a veřejná kontrola i sjednocený postup a systém je v podstatě nefunkční.
Premiér Bohuslav Sobotka: „Jedná se o výrazné změny, které mají za cíl posílit transparentnost a kontrolovatelnost při výkonu veřejné funkce.“
Zákon by se výslovně týkal ministerských náměstků, kancléřů obou parlamentních komor a také vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Tuto funkci v současnosti vykonává Vratislav Mynář, který teprve letos poskytl na výzvu poslanců opoziční TOP 09 pouhé oznámení za předminulý rok. Poslankyně Věra Kovářová (TOP 09) kvůli tomu představila vlastní novelu, podle níž by měl kancléř oznámení předkládat legislativnímu odboru prezidentské kanceláře. Podobně jsou nyní oznámení politiků a funkcionářů předkládána výborům či odborům institucí, v nichž působí.
Majetková přiznání by se týkala:
- ministerských náměstků včetně náměstka ministra vnitra pro státní službu
- kancléřů obou parlamentních komor
- vedoucího Kanceláře prezidenta republiky
- vojáků z povolání s hodností od podplukovníka výše (s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb)
- ředitelů veřejných výzkumných institucí
V současnosti se porušení zákona trestá maximálně padesátitisícovou pokutou, nově už by postih mohl dosáhnout až na půl milionu korun. Dostat by ji mohli třeba ti, kdo by po skončení veřejné funkce začali pracovat pro firmu, které předtím pomohli k velké zakázce. Novela naopak snižuje limitní částky pro získaný movitý majetek z půl milionu ročně na 250 tisíc korun. Nově by měl veřejný funkcionář podle předlohy zveřejňovat také příjmy své manželky, manžela či registrovaného partnera.
Opozice chce i stop podnikání pro ministry
Poslanec opoziční TOP 09 Martin Plíšek považuje novelu za nedostatečnou. „Neobsahuje totiž vymezení střetu zájmů u těch členů vlády, kteří podnikají,“ reagoval na přijatou verzi. Naráží zjevně na vicepremiéra, předsedu Hnutí ANO a majitele Agrofertu Andreje Babiše. Hodlá proto při projednávání ve sněmovně prosazovat změny. „Ministři by měli na dobu výkonu vládní funkce povinnost převést svoji firmu do svěřenského fondu a ustanovit jeho správce, který by se o firmu v této době staral,“ doplnil Plíšek.
