Ludvík Adámek: Česko má být neutrální stát, z Ruska strach nemám

Nahrávám video
Ludvík Adámek hostem Události, komentářů
Zdroj: ČT24

Česká republika se má stát neutrálním státem, měla by proto opustit NATO i Evropskou unii. V Událostech, komentářích to prohlásil předseda a pražský volební lídr hnutí Občané 2011-Spravedlnost pro lidi Ludvík Adámek. V předvolebním rozhovoru dále uvedl, že hnutí chce restartovat české zemědělství a obnovit hutní a strojírenskou výrobu.

Jste pro přijetí eura?

Ne.

Má Česko přijímat uprchlíky z muslimských zemí?

Nelegální migranty ne a uprchlíky už jsme nějaké přijali. Česká republika má vlastní migrační zákon.

Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země ochotni znovu zavést povinnou vojenskou službu?

Vzhledem k našemu volebnímu programu lze o tom uvažovat. To znamená, mohla by být půl roku i rok.

Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádných okolností na úrovni vlády nespolupracovali?

Spíš řeknu, že bychom spolupracovali s těmi, co mají podobný program jako my.

Víte, koho jako hnutí podpoříte v prezidentské volbě?

Naše hnutí ne. Za sebe říkám Miloš Zeman.

Pojďme podrobněji na program. Ve vašem programu jsem našel prosazení vyhlášení referenda o vystoupení Česka ze Severoatlantické aliance. Jaký je postoj k Evropské unii a k její budoucnosti? Také referendum, také vystoupení?

Všechno souvisí se vším. Takže Evropská unie, když jsme tam vstupovali, bylo referendum. Bylo to tlačeno vládou. Povedlo se, jsme v Evropské unii. V případě NATO, byli jsme tam, myslím, v roce 1999 přijati, referendum nebylo. To bylo vládou a parlamentem přijato, odsouhlaseno. My chceme to referendum o vystoupení z NATO proto, aby to šlo od lidí.

Počkejte, to je rozdíl. Jedna věc je metodická, tedy pojďme to nechat ještě jednou odsouhlasit veřejnost formou referenda. Druhá věc je, když občanům doporučím, pojďme vystoupit ze Severoatlantické aliance.

Já vám to chci říct jináč. Naší prioritou je být neutrální, mít neutrální stát. A tím pádem otázka NATO je bezpředmětná. To znamená, že v NATO bychom nemohli být, aby nás státy uznávaly jako neutrální stát.

A u Evropské unie platí, že už to jednou bylo referendem schváleno, tudíž vystoupení z Evropské unie v tomto případě ne?

Jestliže jste četl náš volební program, tak my kromě jiného tam máme ještě permanentní ochranu státní hranice. Jsme v Evropské unii, ale nesouhlasíme teď s těmito postupy, myslím si, že poslední kroky paní Merkelové, pana Junckera neukazují, že by se dala zreformovat Evropská unie, takže my se připojíme k těm politickým subjektům, kteří budou pro vystoupení z Evropské unie.

Čili i z Evropské unie vystoupit?

Ano, protože nám tady hrozí obrovská migrační vlna v České republice, která ohrozí občany České republiky. A navíc Evropská unie se rozpadá. Myslím, že už to ví fůra lidí. A proto je zbytečné přijímat euro.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve vašem programu je také napsáno: „Budeme usilovat,“ a to jste teď zmiňoval, „o uznání neutrality České republiky světovými mocnostmi.“

Ano.

Já vám řeknu truchlivý příběh jedné malé země, která chtěla být neutrální. Dokonce to světové velmoci uznaly a bylo to k ničemu. Ta země se jmenovala Belgie, byla dlouho neutrální, ale když se v roce 1914 německé císařské vojsko chtělo prohnat skrz Belgii do Francie, tak se prohnalo skrz Belgii do Francie. Jaký smysl má neutralita?

Prosím vás pěkně, vy jste tam řekl ten rok. Dneska jsme trochu někde jinde. Já vám chci říct to, že, myslím, že to bylo těsně po revoluci, Henry Kissinger tu nabízel středoevropským státům neutralitu. Nechápu, proč byste se najednou měl do mě takhle navážet.

Tak hlavně se naváželo císařské Německo do Belgie.

Dobře, dobře. Máte humor. To je v pořádku. Myslím si, že náš požadavek není zas až tak nelegitimní.

Neříkám, že to je nelegitimní. Mně jde o to, jak přejít z toho kroku deklaratorního, tedy „já definují sám sebe nebo svoji republiku jako neutrální“, k tomu kroku, že „ta neutralita bude respektována, bude trvalá, nebude nikým porušena“.

To je úplně jednoduché, chováním toho státu navenek.

Čili zbrojit.

Proč zbrojit? My si akorát budeme budovat armádu pro případ našeho napadení. To znamená, nám teď v současné době hrozí ta nelegální migrace. Ta vlna, která se může dát do pohybu. Náš stát na to není připraven. Náš stát má v ústavě, že má lidi kromě školství, zdravotnictví ochránit i na bezpečnosti a obraně, a to si myslím, že by nezvládl.

Jaký je váš postoj k Rusku? Často se mluví o tom, že volba je buď Brusel, nebo Moskva. Já to nechci takto zplošťovat. Ale ptám se vás na váš postoj k Rusku.

V případě neutrality je to jasné. Musí být stejný jako ke každému jinému. Nemám z něj osobně strach, že by nás měli napadnout.

Teď pojďme na věci, které souvisí více s vnitřní politikou. Jste levice, nebo pravice?

A proč to tlačíte do levice, pravice?

Protože to 200 let takhle funguje.

Ano, a proč je pořád společnost rozdělována? My nejdeme ani s pravicí ani s levicí. My jsme občané, jdeme zespoda.

Chcete vyšší daně, nižší daně?

Počkejte, netlačte do mě. Šli jsme zespoda s tím, že jsme byli nespokojeni. Vznikali jsme asi od roku 2009, 2011 jsme se ustanovili. A je nám úplně jedno, jestli je to pravice nebo levice. Tady se prostě musí dělat pro lidi. Pravice i levice v historii, co mají za sebou po revoluci, po sametové revoluci, mají velké škraloupy, proto chceme tohle vyšperkovat.

Nechme stranou pro někoho přežilou nálepku pravice, levice. Řekněte mi, jste pro vyšší, nebo nižší daně? Jste pro rovné, anebo progresivní zdanění?

Můžu vám říct to, že takhle, jak to je dnes nastaveno, s tím nemáme problém. Určitě jsou ještě obrovské rezervy ve vybírání daní, i korporátních. Tam by se to mohlo nějak zrevidovat, ty bankovní daně a podobně. Hodně utíká od zaměstnavatelů.

Ale současný mix daňové soustavy…

Pan Babiš dokázal loni, že se to dá, že stát může být plusový.

Pak jsem tam našel, a opět budu dávat nemístné nálepky, pravice, levice, rozpočtová odpovědnost, vyrovnaný státní rozpočet, revize ve výdajích rozpočtu. Tak to jsou takové slogany, které občas slyšíme od TOP 09 nebo ODS. Revize ve výdajích rozpočtu. Co to znamená?

To znamená, že my si osobně myslíme, že chybí hodně kontroly. Stát vydá peníze někam a pak se najednou zjistí, že to někam zmizelo. A není kontrola.

A Nejvyšší kontrolní úřad v tomto ohledu nefunguje?

Asi nedostatečně.

Opět z vašeho programu: „Strategické suroviny, komodity, obory, odvětví a zdroje budeme kontrolovat, chránit a šetrně s nimi zacházet a hospodařit. Obnovíme hutní a strojírenskou výrobu.“

Tak, jsem rád, že jste se zeptal. Čekal jsem to. Takže komodity, třeba poslední dobou lithium, jak se mohlo dostat lithium přes to Diamo k soukromé firmě? Těžit? Prostě tady se kdysi kritizovalo, že uran Česká republika ztratila pro Rusko, že jsme mohli být bohatý stát. Dneska se to děje s lithiem. Proč? Co to je za tunel?

Čili suroviny by neměl ani těžit nikdo zahraniční?

Těžit a zpracovávat u nás, aby my jsme tomu dali tu energii a přidanou hodnotu.

Ale česká firma by to měla těžit?

Ano, co nejvíc českých firem. Chceme restartovat zemědělství, aby naši malí zemědělci zásobovali hlavně naše potraviny. A teď k těm hutím.

Jak může vláda ovlivnit obnovení hutní a strojírenské výroby?

Můžeme, protože jedním z našich členů je architekt Stehlík, bývalý ředitel Poldi Kladno.

Ten to moc neobnovil, nebo ano?

Protože se na něm systém podepsal. A jestli sledujete politiku, tak architekt Stehlík vyhrál odvolání ve všech bodech, kromě snad jednoho, bylo řečeno, že dělal, co mohl a jestliže, on podal proti tomu také odvolání, jestliže to vyhraje, jako že má na to důkazy, tak nevím, kdo bude potom ty obrovské reparace jemu platit. A chci říct, hutě rozebraný, to skončil šrot někde v Třinci, zásoby skončily u Kruppa, co byly. Když pana Stehlíka a rodinu vzali do vazby, tak se odvážely zásoby.

A co s tím teď?

Co s tím teď? On má projekt, aby Poldi Kladno, za prvé, lidé nemusejí z Kladenska jezdit do Amazonu, můžou jít zpátky do hutí. Chceme restartovat učňovské školství, aby se zase učili lidé třeba huťařem a strojařem a tak dále, těch profesí je hodně. Poldi Kladno uměla vyrábět speciální oceli, které budou potřeba třeba na stavby úložišť a tak dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPietní akt na Vítkově připomíná výročí konce druhé světové války

Na pietách po celém Česku si v pátek lidé připomenou 81. výročí konce druhé světové války v Evropě. Nástup na pražském Vítkově začal v 10:00. Odpoledne se uskuteční v Praze piety na Olšanských hřbitovech a také na Klárově.
10:01AktualizovánoPrávě teď

Ke shodě nedošlo, řekl Pavel po schůzce s Babišem o účasti na summitu NATO

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to řekl po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš je podle něj toho názoru, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však trvá na tom, že se summitu chce zúčastnit. Kompetenční žalobu ale zatím nepodá, sdělil.
05:28Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoBaterií u domácích fotovoltaik přibývá. Stát chce pravidla recyklace

Baterií u domácích fotovoltaik přibývá. V poslední době si ji pořizovalo osmdesát až devadesát procent domácností, které se rozhodly pro energii ze slunce. Celkem jich je asi dvě stě tisíc. V souvislosti s tím se ale objevují také otázky, co s vysloužilými bateriemi. Společnost Ecobat, která se o jejich sběr stará, upozorňuje, že chybí peníze na povinnou recyklaci. Část dodavatelů je totiž neplatila vůbec nebo v nedostatečné výši. Prodejci velkých baterií si dosud mohli vybrat. Buď se zapojit do kolektivního systému, nebo sběr a recyklaci řešit sami. Ne všichni na to ale podle společnosti Ecobat myslely a některé firmy i zkrachovaly. Nově má být zapojení do kolektivního systému povinné. Jasná pravidla zavede podle ministerstva životního prostředí novela o výrobcích s ukončenou životností. Ta je v současnosti podle mluvčí resortu před prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů řešili spor vlády s prezidentem o zahraniční politice

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Deště příliš nepomohly. Srážkový deficit je nejhorší za mnoho dekád

Letošní srážkový deficit je největší za posledních pětašedesát let. V březnu a v dubnu skoro nepršelo, a tak deště z posledních dnů mírní sucho jen nepatrně. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos. I proto třeba na Břeclavsku už nyní zvažují zakázat používání pitné vody k zalévání a napouštění bazénů. Sucho je nejpatrnější v povrchové vrstvě půdy a taky v korytech potoků a řek.
před 4 hhodinami

Pavel chce s Babišem oznámit společnou účast na summitu NATO, nevyloučil žalobu

Prezident Petr Pavel chce po pátečním jednání společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba, jinak je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož části ve středu zveřejnil Deník N. Prezident také uvedl, že na summit pojede každopádně, připustil tedy cestu po vlastní ose. S Babišem chce v pátek také dojednat pravidelné schůzky. Pavel usiluje o vedení delegace na summitu, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.
před 13 hhodinami

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 14 hhodinami

Soud v kauze radioaktivních úložišť uložil podmínky a pokuty

Soud uznal vinu čtyř osob a jedné firmy, které se měly dopustit manipulace se zakázkami Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Obžalovaní údajně ovlivňovali zadávání zakázek tak, aby připadly konkrétním podnikům. Týkat se to mělo například tendru na modernizaci jaderného úložiště v Dukovanech. Tři lidé od soudu odešli s podmíněnými tresty v délce od dvou do tří let a jednomu z nich navíc soud zakázal výkon řídících funkcí ve firmách na dva roky. Všem, včetně firmy, také uložil peněžité tresty v hodnotě celkem přes sedmnáct milionů korun, zjistila ČT24.
před 14 hhodinami
Načítání...