Praha – Pražský městský soud odsoudil Antonína Saletu za účast na loupeži století k devítiletému vězení s ostrahou. Někdejší operátor bezpečnostní agentury G4S má rovněž uhradit škodu 154 milionů korun. Rozsudek není pravomocný, Saleta si nechal lhůtu pro odvolání.
„Důkazy nás opravňují učinit závěr, že pan obžalovaný Saleta se na loupežném přepadení podílel přinejmenším ve formě pomoci,“ prohlásil předseda soudního senátu Stanislav Králík., byť zároveň připustil, že proti Saletovi nesvědčí žádný přímý důkaz; existují prý ale „poměrně silné“ důkazy nepřímé.
K loupeži došlo na podzim roku 2002; ozbrojení lupiči převlečení za policisty tehdy na Evropské třídě v Praze 6 přepadli obrněný vůz agentury G4S, který převážel peníze z centrály Citibank. Peníze se dodnes nenašly. Podle obžaloby Saleta coby pracovník operačního střediska zařídil, aby v přepadeném voze seděl řidič, který lupičům nekladl odpor. Dispečer přepadení údajně plánoval a poradil komplicům s ovládáním vozidla, zvláště s otevíráním dveří, které vyžadovalo stisknutí přesné kombinace tlačítek na palubní desce.
Soudní senát dovodil Saletovu účast na loupeži především z toho, že muž krátce po incidentu pohádkově zbohatl a dodnes uspokojivě nevysvětlil původ těchto finančních prostředků. „Změna jeho způsobu života byla razantní a nebývalá. Před loupeží žil běžným, normálním způsobem života. Několik týdnů po přepadení se situace zprudka změnila: obžalovaný odletěl do Karibiku, následovaly další cesty. Rozjel podnikatelské aktivity, do kterých vložil nemalý kapitál,“ popsal Králík.
Soudce také podotkl, že Saleta s penězi nebývale plýtval. Tak by se podle něj nechoval nikdo, kdo by majetek nabyl úspěšnou obchodní aktivitou. „Pan obžalovaný úspěšným obchodníkem nebyl. Způsob, jakým s penězi nakládal, svědčí o tom, že je nabyl z trestné činnosti,“ prohlásil. Netajil se tím, že kdyby se loupež projednávala dříve, zvažoval by podstatně vyšší trest, než jaký nakonec uložil. Poukázal na to, že od spáchání skutku uplynula dlouhá doba a trestní řízení provázela celá řada průtahů.
Saleta vinu odmítá, po loupeži odjel do Venezuely
Sám Saleta, bývalý voják i policista, jakoukoli vinu odmítá. „Čin jsem nespáchal, celé je to komplot vůči mé osobě. Stálo mě to dva roky života,“ prohlásil. Po loupeži století se přestěhoval na Kubu a následně do Venezuely, kde obchodoval a kde ho policie letos v létě dopadla. Tvrdí, že dlouhou dobu netušil, že byl od roku 2010 stíhán jako uprchlý.
Policie ze zmizení 154 milionů původně vinila čtyři lidi: vedle Salety také Františka Hajna a členy Berdychova gangu Tomáše Půtu a Maroše Šuleje. Hajn se procesu dlouhodobě vyhýbal pobytem v Dominikánské republice. I jeho však nakonec - stejně jako Půtu a Šuleje - soudy neshledaly vinným.
Mezníky případu
- září 2002 - Na Evropské třídě v Praze 6 bylo přepadeno vozidlo bezpečnostní agentury Group 4 Securitas, které odváželo ze Citibank a dalších objektů peníze. Ve vozidle byli tři strážci a zhruba 154 milionů korun. Lupiči byli ozbrojeni a měli výbušninu. Dva byli oblečeni v policejních kombinézách.
- říjen 2002 - Pojišťovna vyplatila peníze bance Citibank a společnostem McDonald's a Tesco, které byly loupeží postiženy. Do pátrání po lupičích se zapojil Interpol.
- září 2004 - V souvislosti s předchozím pozatýkáním takzvaného Berdychova gangu, který v přestrojení za policisty unášel podnikatele a přepadal kamiony, se objevily informace, že by za loupeží na Praze 6 mohl stát tento gang.
- srpen 2006 - V Irsku byli na základě eurozatykače zatčeni a umístěni do vazby Tomáš Půta a Maroš Šulej, podezřelí napojení na takzvaný Berdychův gang. Policisté dostali tip, podle nějž o pozadí neobjasněné loupeže vědí právě Půta a Šulej.
- květen 2008 - Nejvyšší soud v irském Dublinu potvrdil verdikt z dubna 2007, jenž rozhodl o vydání Půty a Šuleje k trestnímu stíhání do ČR, avšak jen pro kauzu Berdychova gangu. Půta a Šulej byli převezeni do ČR a vzati do vazby.
- červenec 2008 - Středočeský krajský soud Půtovi a Šulejovi prodloužil vazbu. V říjnu 2008 potrestal za spolupráci s Berdychovým gangem Půtu 10 lety a Šuleje 6 lety vězení.
- červen 2009 - Rozsudky potvrdil Pražský vrchní soud. Půta a Šulej proti verdiktu podali v prosinci 2009 dovolání k Nejvyššímu soudu, ten dovolání odmítl.
- květen 2009 - České ministerstvo spravedlnosti zaslalo do Irska soubor žádostí o vydání Půty a Šuleje k případnému trestnímu stíhání mj. i pro účast na loupeži z Evropské. Irský soud svolil k jejich vydání v lednu 2010.
- září 2010 - Policie z loupeže obvinila Půtu, Šuleje a dva další, které stíhala jako uprchlé. Půta i Šulej podali protistížnost, státní zástupce ji zamítl.
- červen 2012 - Pražský městský soud uložil Půtovi souhrnný dvanáctiletý a uprchlému Františku Hajnovi desetiletý trest vězení. Mají také nahradit škodu. Třetího obžalovaného, Maroše Šuleje, soud zprostil obžaloby. Verdikt v listopadu v neveřejném zasedání zrušil odvolací soud.
- červenec 2012 - V Dominikánské republice zatkla místní policie Hajna. Byl vydán do ČR, kde skončil ve vazbě. Již v únoru byl ve Venezuele zadržen další muž, podezřelý z podílu na loupeži, Antonín Saleta. Jeho vydání se ale protahuje a soud proto musel jeho čin vyloučit k samostatnému projednání.
- březen 2013 - Pražský městský soud začal kauzu znovu projednávat. Půta byl v srpnu podmíněně propuštěn z vězení, kde pobýval za účast v Berdychově gangu. Soud mu stanovil čtyřletou zkušební dobu.
- říjen 2013 - Pražský městský soud začal projednávat kauzu Antonína Salety.
S bezpečnostní agenturou G4S, pro kterou Saleta pracoval, je spojeno i vůbec největší zmizení peněz v historii Česka. Z budovy společnosti se v prosinci 2007 ztratilo 560 milionů. Podle policie do objektu vjela dodávka maskovaná jako firemní vůz. Policie vyhlásila po pachateli, pracovníkovi agentury Františku Procházkovi, pátrání. Později byl na něj vydán český, evropský i mezinárodní zatykač, ale bez úspěchu. V tisku se také objevily informace, že Procházka možná pobývá na americkém kontinentu.
Loni v lednu vyměřil pražský městský soud uprchlému Procházkovi devítiletý trest, stejně jako jeho komplicovi Milanu Čermákovi (verdikt potvrdil i pražský vrchní soud). Letos v únoru odmítl Čermákovo dovolání Nejvyšší soud, v říjnu pak Ústavní soud odmítl i jeho stížnost a námitky.
