Žďár nad Sázavou – 459 delegátů KDU-ČSL bude dnes volit nové vedení. Mimořádný sjezd ve Žďáru nad Sázavou má po debaklu ve sněmovních volbách určit i další směřování strany. V případě, že se přímo na zasedání nikdo nový nepřihlásí, budou lidovci vybírat nového lídra ze čtyř kandidátů. Nejvíc šancí mají současná úřadující předsedkyně Michaela Šojdrová a krajský tajemník strany v Pardubickém kraji Pavel Bělobrádek. Na post předsedy kandiduje i Jaroslav Orel a Jiřina Štouračová. Dva dny před volebním sjezdem stáhl svou kandidaturu na předsedu bývalý poslanec Jiří Carbol, který se nakonec bude ucházet jen o funkci prvního místopředsedy.
Organizátoři sjezdu počítají, že dnes bude zvolen předseda a jeho statutární zástupce. Na neděli zbude volba řadových místopředsedů, hlasování o členech dalších stranických orgánů a programová debata. Delegáti ale nejprve rozhodnou, zda dostane nové vedení pouze dvouletý mandát, nebo bude nadále platit, že sjezd předsednictvo volí na čtyři roky. Mezi dnešními hosty se objeví například předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. V neděli do Žďáru přijede i místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Pozváni byli i představitelé všech parlamentních stran.
Sjezd lidovci zahájili zpěvem státní hymny. Hned v úvodu také několikrát zaznělo jméno bývalého šéfa KDU-ČSL Josefa Luxe, který zemřel ve věku pouhých 43 let. Europoslankyně Zuzana Roithová a bývalý lídr KDU-ČSL Jan Kasal připomenuli, že před 20 lety volili nové vedení lidovci ve Žďáru nad Sázavou na mimořádném sjezdu také v době pro stranu velmi kritické. A volili dobře - předsedou se tehdy stal Lux, který KDU-ČSL dovedl do vlády. Obdobný výsledek by si Kasal přál i dnes.
KDU-ČSL si musí zvykat na citelnou ztrátu politického vlivu
Květnové volby poslaly tradiční vládní stranu poprvé v historii mimo lavice dolní parlamentní komory. Cyril Svoboda rezignoval a řízení strany převzala Michaela Šojdrová. Lidovci si sice udrželi postavení v obcích a v nedávných senátních volbách rozšířili počet svých senátorů na pět, v příštích dvou letech ale budou podle Šojdrové hrát o hodně. Klíčové pro ně budou především krajské volby, které se odehrají za dva roky. Dosavadní zkušenosti v historii samostatné České republiky ale ukazují, že žádná ze stran, které vypadly ze sněmovny, se již zpátky nevrátila. Mladí lidovci také současnému vedení ztrátu voličů vyčítají a staré tváře do čela strany nechtějí.
Michaela Šojdrová: „Potřebujeme získat voliče v Čechách a ve velkých městech.“
Jaroslav Orel: „KDU-ČSL se musí především přestat zabývat sebou, musí se zabývat voliči, musí jít blíž k voličům.“
Pavel Bělobrádek: „Hodnoty určitě zůstanou stejné, jen je musíme jinak a lépe komunikovat.“
KDU-ČSL vystřídala během čtyř let tři předsedy. Pod vedením Miroslava Kalouska získala v červnu 2006 pouze 13 poslanců. Dva měsíce poté navíc Kalousek rezignoval, když jeho vyjednávání s ČSSD o možné účasti ve vládě, která by se opírala o toleranci komunistů, vyvolalo odpor členské základny. Volání po změně vyneslo v prosinci 2006 do křesla vsetínského starostu a čerstvého senátora Jiřího Čunka. V lednu 2007 se lidovci stali součástí Topolánkovi vládní koalice.
Během čtyř let se v čele strany vystřídali tři předsedové
V následujících měsících ale stranu zaměstnávala údajná Čunkova korupční aféra. V říjnu 2008 navíc KDU-ČSL citelně propadla v senátních a krajských volbách. Čunek postupně ztrácel podporu a nakonec v lednu 2009 sám z vlády odešel. Ve straně se v té době zvýraznilo napětí mezi dvěma názorovými proudy. Tradiční křesťanský proud se sociálním akcentem reprezentoval Čunek, kterého na sjezdu loni v květnu v čele strany nahradil Cyril Svoboda.
Představitel spíše pravicově konzervativní linie Miroslav Kalousek nakonec z KDU-ČSL odešel a loni v červnu založil TOP 09, do které přešli i někteří další vlivní lidovci. V důsledku vzniku TOP 09 lidovci přišli o část poslaneckého klubu a jejich senátorský klub se rozpadl. Obnovit ho mohli až po letošních senátních volbách. Kromě problémů se ztrátou výrazné části politického vlivu se ale lidovci potýkají i s problémem, jak naplnit stranickou pokladnu. Z více než dvacetimilionové půjčky na volby jim zbývá uhradit 12 milionů. Za opravy stranického sídla v Paláci Charitas musí zaplatit 30 milionů.
