Praha – Předseda lidovců Pavel Bělobrádek mírní výroky stranického místopředsedy Mariana Jurečky, který ve středečním Interview Daniely Drtinové vyslovil požadavek, aby služební zákon hlídal aktivní spolupráci státních úředníků a ministrů s StB. Podle Bělobrádka se zákon o státní službě netýká ministrů, protože jejich mandát vychází od lidí (prostřednictvím voleb) na rozdíl od vybíraných úředníků. Přijetí služebního zákona v prvním čtení vyžaduje prezident Zeman jako podmínku pro to, aby jmenoval do nově vznikající vlády Andreje Babiše, který by nejspíš čisté lustrační osvědčení nemusel získat.
„Domnívám se, že otázka ministrů v tomto směru není možná. Co se týká náměstků, to jsou již úřednické pozice, tam bych tomu rozuměl,“ řekl pro ČT první muž KDU-ČSL. Spolupráci s komunistickou tajnou službou má podle něj i nadále řešit lustrační zákon, pro jehož zrušení lidovci prý ruku nezvednou.
Celý proces přijímání zákona o státní službě je v Bělobrádkově představě několikastupňový. Zatímco by sněmovna měla dodržet prezidentovu podmínku a projednat co nejdříve předlohu v prvním čtení, než přijde druhé čtení, mělo by dojít k jejímu komplexnímu přepracování. „Tak, jak byl navržen, je pro nás neakceptovatelný,“ uvedl. Zopakoval, že ani nyní neexistuje zákonná nutnost lustračního osvědčení pro jmenování ministrem, ale jde o zvyklost.
Pavel Bělobrádek: „Také si přejeme, aby tady norma o státní službě platila, ale upřednostňujeme kvalitu před rychlostí. První čtení bezpochyby proběhnout může, ale zásadní bude komplexní pozměňovací návrh ve druhém čtení, aby norma, která tady má platit desítky let, byla dobře připravena.“
Služební zákon by měl zjišťovat aktivní spolupráci s StB, řekl na ČT24 Jurečka
Připravované znění zákona podle Jurečkových slov ve středečním Interview Daniely Drtinové neobsahuje požadavek lustračního osvědčení pro ministry a jejich náměstky. Kontroly jejich minulosti by se ale podle něj zákon zříkat neměl. Jurečka soudí, že zákon má vyžadovat potvrzení, že dotyční aktivně nespolupracovali s StB. „Pro nás je důležité, aby v rámci zákona o státní službě se v principu projevilo toto opatření. To je, aby ministr, případně náměstci, nebyli aktivními spolupracovníky StB,“ pravil Jurečka, podle něhož dnes dochází k případům, kdy lidé lustrační osvědčení nezískají, ač nikdy aktivními spolupracovníky StB nebyli, případně byli dokonce evidováni bez svého vědomí. Pavel Bělobrádek chce s Jurečkou o jeho vyjádřeních hovořit, podle svých slov by s požadavkem pro úřednická místa souhlasil.
Požadavky místopředsedy lidovců překvapily i zástupce koaličních stran, z hnutí ANO se nad nimi pozastavila místopředsedkyně Věra Jourová. „Věta pana Jurečky mě překvapila, pan místopředseda není členem expertního týmu, intenzivně o návrhu jednáme s jinými zástupci z KDU-ČSL, kteří s takovou podmínkou nikdy na společných jednáních nepřišli,“ řekla pro ČT. Z celé situace pro ní vyvstává potřeba zástupců stran, aby si stanoviska jasněji vysvětlili.
Poslanecký návrh služebního zákona z dílny ČSSD odmítla včera vláda v demisi jako „nepoužitelný“, obsahuje prý řadu legislativních i věcných nedostatků, a dokonce podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka odporuje v některých bodech ústavnímu pořádku. Jako „legislativní zmetek“ ho kritizoval i bývalý ministr spravedlnosti, nyní opoziční poslanec Jiří Pospíšil (ODS).
Lenka Petrákova z iniciativy Rekonstrukce státu: „Domnívám se, že je to minimálně velmi nešťastné… pouštět takto klíčovou normu do legislativního procesu, kdy není dopracována, a navíc mnoho dalších aktérů přiznává, že zpracovávají vlastní novely služebního zákona.“
Služební zákon chce koalice sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců přijmout v prvním čtení na mimořádné sněmovní schůzi 21. ledna. Vláda ve středu poslanecký návrh odmítla, nyní se k němu tedy budou vyjadřovat poslanci. Přijetí služebního zákona je podmínkou prezidenta republiky Miloše Zemana, aby souhlasil s vládním angažmá Andreje Babiše; trojkoalice se tak snaží minimalizovat prezidentův rezistenční postoj k vznikajícímu kabinetu.
-
Tzv. Tejcova novela služebního zákona, kterou do sněmovny v prosinci vyslala skupina sociálnědemokratických poslanců, vychází z normy, již Česko přijalo už v roce 2002, ale která nikdy nevstoupila v platnost. Zákon si klade za cíl odpolitizovat státní správu a zavádí funkci „super-úředníka“ - generální ředitele státní služby fungujícího pod Úřadem vlády. Jmenován bude na šest let a vybírat ho bude vláda ze zaměstnanců, kteří ve státní správě odsloužili minimálně stejně dlouhé období. Zákon počítá s tím, že jeho případné předčasné odvolání musí potvrdit hlava státu.
-
Generálnímu řediteli bude podléhat také zcela nová úřednická struktura; služební zákon totiž na jednotlivá ministerstva zavádí státní tajemníky, kteří povedou jejich odborný aparát. Jejich pozice má garantovat, že na úřadech nedojde s každou novou vládou k personálnímu zemětřesení, neboť tajemníky může odvolat pouze výše zmíněný generální ředitel – dohodne-li se na tom s šéfem příslušného resortu. Tato politická vazba je ale trnem v oku některým právním iniciativám; politický vliv tak podle nich ve státní správě zůstane i nadále.
-
Kromě toho služební zákon zpřísňuje obsazování úřednických míst – každý zájemce o pozici ve státní správě bude muset projít veřejným výběrovým řízením a jeho součástí bude i pohovor v cizím jazyce.
