Lidovci chtějí snížit počet poslanců na 199

Praha - Lidovci navrhnou sněmovně při projednávání návrhu novely ústavy, která by umožnila přímou volbu prezidenta, změnit počet poslanců z nynějších 200 na 199. Expertní jednání KDU-ČSL se dnes také shodlo na tom, že vládní návrh změny volebního systému se pohybuje na hraně ústavnosti. Podle lidovců by totiž mohl ve vyhrocené situaci znamenat i desetiprocentní bonus pro vítěze, což v přepočtu na mandáty čítá 20 křesel. Výsledky jednání dnes představil předseda KDU-ČSL Jiří Čunek.

Podle lidoveckých představ je potřeba diskutovat o skutečně spravedlivém volebním systému, který by v rámci koaliční dohody vyjadřoval skutečně uzavřené dohody. „Chceme, aby bonus pro vítěze byl v počtu do tří mandátů. Pokud má být dodržen princip spravedlivého a rovného vážení mandátů, nemůže to být počet vyšší,“ uvedl nedávno šéf lidoveckého sněmovního klubu Pavel Severa. O postoji lidovců k vládnímu návrhu, který před dvěma týdny kabinet schválil bez jejich souhlasu, bude vedení koalice jednat příští týden.

Ve sněmovně ale budou pro svůj plán těžko shánět spojence, podle zelených nemá šanci získat potřebnou podporu. Konec současného systému, který je znevýhodňuje, ale chtějí zelení za každou cenu. A také komunisté volají po změně. Vlastní návrh na změnu volebních pravidel mají i sociální demokraté. Větší rovnost hlasů má zaručit jiné rozdělení země - na zhruba 18 stejně velkých volebních obvodů, zatím ho ale předkládat nechtějí. „Když se nedokážou dohodnout ani na jedné věci v rámci koalice, tak by bylo nejlepší, kdyby zůstal zachován ten dosavadní volební zákon,“ myslí si předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Vláda se přiklonila k tzv. řeckému systému hlasování, který v prvním skrutiniu rozděluje mandáty v krajích, srovnatelných podle počtu obyvatel. Ve druhém se pak rozdělují neobsazené mandáty, které připadnou vítězi voleb. Tento bonus podle propočtů vlády obvykle dosahuje přibližně desítky mandátů. „Osobně se nedomnívám, že je řecká varianta v rozporu s českou ústavou, ale pouze ústavní soud může toto autoritativně říci. Takže já toto prezentuji jako soukromý názor, pokud to prezentuje například KDU-ČSL, je to také pouze její soukromý názor,“ říká k tomu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Politolog Tomáš Lebeda říká, že vládní změna jde proti poměrnému systému 

Příliš vysoký bonus pro vítěze plyne z vládou podporované metody i podle politologa Tomáše Lebedy. Ten nedávno uvedl, že pak už nejde o poměrný volební systém. K tomu se podle něj pojí riziko nesouladu s ústavou. Tato takzvaná Hagenbach-Bischoffova metoda většinou podle vlády produkuje „plovoucí bonus“ okolo deseti neobsazených mandátů, které by připadly vítězi.

Lebeda s tím ale nesouhlasí: „Bonus může být a pravděpodobně také bude větší než deset mandátů. V takovém případě se již podle v současné politologii respektovaného názoru nejedná o poměrný volební systém, protože bude tímto způsobem rozděleno více než pět procent mandátů.“ Také podle dalšího politologa Pavla Šaradína odpovídá principu úměrnosti maximálně deset mandátů. Mohl by se také určit minimální počet mandátů, které se budou rozdělovat.

Za další závažný problém považuje Lebeda vytvoření osmi sdružených krajů, s čímž řecká varianta také počítá. Ty by v rámci voleb zahrnovaly dva až tři kraje katastrální, do nichž by se přidělovaly mandáty podle výsledků sdruženého kraje. Politolog namítá, že tento jev může vést k nárůstu vnitrostranických bojů uvnitř sdružených krajů.

Volby v USA
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...