Víc než 19 tisíc lidí si v minulém roce nahlásilo trvalý pobyt na obecní úřad, celkově tak ke konci roku 2014 na radnicích 'bydlelo' přes 375 tisíc lidí. Jedním z nejčastějších důvodů je snaha uniknout exekuci. Problémy, zejména s administrativou, to navíc přidělává samotným úřadům. Ministerstvo vnitra proto slibuje změnu novelou zákona.
Nejvíce hlásí trvalý pobyt na úřad lidé v Jihomoravském (přes 58 tisíc), Středočeském a Moravskoslezském kraji (47 tisíc). Nejméně naopak na Vysočině (12 tisíc). V posledních pěti letech se počet lidí s trvalým pobytem na úřadě zvedl zhruba o třetinu a číslo stále roste, což potvrzuje třeba zkušenost úředníků z Jihlavy. „Minulý týden bylo zahájeno 32 správních řízení ve věci zrušení trvalého pobytu. Od začátku roku bylo zahájeno již 116 řízení, v loňském roce to bylo za stejnou dobu jen 72,“ řekl tiskový mluvčí magistrátu města Jihlava Radek Tulis. V tomto městě je k trvalému pobytu na úřední adrese přihlášeno přes dva a půl tisíce lidí.
Dopisy 's pruhem' zůstávají na radnicích
„Přikládáme to tomu, že se stále více lidí dostává do problémů s exekucemi a tímto před nimi unikají,“ doplnil Tulis. Stát v případě, že je člověk přihlášený trvalým pobytem na úřad, nemá kam doručit úřední zásilky. Těmi může být například obsílka od soudu nebo právě oznámení o zahájení exekuce. Písemnost se pak považuje za nedoručenou. Obyčejná korespondence se vrací odesílateli, ale dopisy s „pruhem“ zůstávají na radnicích.
Zvyšující se počet lidí s trvalým pobytem na radnici tak přidělává vrásky hlavně úředníkům. „Náročná je samotná administrativa rušení trvalých pobytů. Novou zkušeností je to, že u některých osob se ruší trvalý pobyt už opakovaně. Pokud jdou bydlet na ubytovnu, měli by mít trvalý pobyt tam, jenže tam pak zřejmě majiteli neplatí nájem, ten je vyhodí a požádá o zrušení trvalého pobytu. Tyto osoby jsou pak opět přihlášeny na radnici a pořád dokola,“ stěžoval si Tulis.
S poněkud úsměvnějšími případy mají zkušenosti v Českých Budějovicích, kde si s trvalým pobytem lidé nárokují i nocleh. „Říkají, že když tu mají trvalý pobyt, tak mají nárok na sprchu nebo přespání. V zimě to byl tak případ týdně, daného člověka musíme před uzavřením úřadu vykázat,“ popsal primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda.
Novela zákona slibuje změnu
Změnu trendu si ministerstvo vnitra slibuje od novely zákona o evidenci obyvatel. Návrh již prošel připomínkovým řízením. „Nově je navrženo zavedení povinnosti ohlašovnám, aby umožnily fyzickým osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny převzít oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením. Toto ustanovení umožní použít ve správním řízení fikci doručení a zefektivní tím tato řízení,“ píše ministerstvo vnitra v předkládací zprávě. Ve zkratce se písemnost bude desátým dnem po uložení považována za doručenou, a to i když si ji adresát nevyzvedne.
„My se dlouhodobě snažíme, aby se s tím ministerstvo vnitra vypořádalo, protože ten stav je naprosto neúprosný a zhoršuje se. Téměř jakákoli rozumná úprava je nezbytně nutná zejména v tom smyslu, že by měla být povinnost hlásit, kde se daná osoba zdržuje,“ reagoval předseda Svazu měst a obcí Jan Jiránek.
Jasno má i starosta Kyjova a místopředseda Svazu František Lukl, novela zákona je také podle něj potřeba. „Jde opravdu o palčivý problém. U nás v Kyjově se jedná asi o 500 lidí, jsou však fyzicky nedohledatelní. Fakticky se zdržují v ubytovnách a jiných podnájmech. Navrhované legislativní opatření jde správným směrem. Vlastník, pokud tak nájemce či ubytovny do 30 dnů neučiní, nahlásí takového ubytovaného. Obec či stát musí mít přehled o lidech v daném zařízení, například kvůli požáru nebo krizové situaci,“ hodnotí novelu Lukl. Uvítal by ale také znovuzavedení institutu trvalého bydliště. Jasněji by mohlo být už v polovině letošního roku, jelikož novela zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech je v programu jednání vlády na červen.
