Praha – Lidé, kteří museli opustit Podkarpatskou Rus, či jejich potomci možná snáze dosáhnou odškodnění za ztracený majetek. Skupina senátorů z ODS a ČSSD navrhla zrušit časové omezení, podle kterého mají na odškodnění nárok pouze lidé, kteří opustili nejvýchodnější část předválečného Československa mezi 5. listopadem 1938 a 18. březnem 1939. Senátoři jsou předvědčeni o tom, že nárok na odškodnění za majetek, který museli na Podkarpatské Rusi nechat, kvůli časovému omezení nemá řada lidí, která odešla dříve.
„Z těsné blízkosti hranic s Maďarskem byli českoslovenští občané našimi úřady evakuováni před termínem uvedeným v zákoně. Jednalo se o všechny rodiny legionářů-zemědělců,“ upozornili předkladatelé v čele s historikem a předsedou senátní krajanské komise Tomášem Grulichem (ODS). Státní zaměstnanci podle něj zase na Podkarpatské Rusi zůstali ještě po 18. březnu 1939, kdy Maďarsko obsadilo celou Podkarpatskou Rus. Odjezd převážné většiny poškozených pak podle vypovídacích dekretů maďarských úřadů trval více než rok.
O odškodnění za ztracený majetek požádalo 600 lidí, nárok na něj však měla pouze třetina z nich. Pokud Parlament senátorskou novelu schválí, dočká se odškodnění zhruba 300 dalších žadatelů. Podle odhadu autorů novely nebudou dodatečná odškodnění stát více než 210 milionů korun. Celkem vyčlenil na odškodnění lidí evakuovaných z Podkarpatské Rusi celou miliardu. O odškodnění je možné žádat do konce příštího roku, senátoři navrhují v případě přijetí novely tuto lhůtu prodloužit o rok. Senát začne novelu projednávat za dva týdny.
Lidé, kteří museli Podkarpatskou Rus opustit na konci 30. let, dostali po válce svůj majetek sice formálně zpátky, ale protože Československo tuto část svého území postoupilo Sovětskému svazu, ve skutečnosti se k němu už nikdy nedostali. Žadatelé nyní mohou dostat desetinásobek ceny nemovitosti stanovené podle vládních nařízení a vyhlášek z let 1947 až 1959. Maximální částka ale činí dva miliony korun za jeden majetek.
Odškodnění někdejších obyvatel Podkarpatské Rusi, resp. jejich dětí, přichází se zpožděním půl století. Československo totiž už v roce 1958 obdrželo za nemovitosti patřící československým občanům od SSSR téměř miliardovou náhradu. Občané dostali souhrnně ale pouze 13 milionů. Vyhláška ministerstva vnitra omezovala rozsah poskytnutých náhrad z ideologických důvodů, připomněli předkladatelé aktuální novely.
