Praha - Lichtenštejnsko a Česká republika dnes navázaly diplomatické styky, které dosud mezi oběma zeměmi neexistovaly. Společné prohlášení podepsali ministři zahraničí obou zemí Jan Kohout a Aurelie Fricková. Země dosud rozděloval spor o majetek knížecího rodu Lichtenštejnů, který na konci druhé světové války na základě Benešových dekretů Československo zkonfiskovalo. Oba diplomatičtí zástupci se také dohodli na vzniku komise historiků, která má překonat rozdílné pozice v pohledu na historické otázky.
Lichtenštejnsko jako jediný stát na světě odmítal uznat Českou republiku jako stát a navázat s ní diplomatické styky. Tamní vládnoucí dynastie se totiž v restitucích domáhala vrácení majetku a postup tehdejšího Československa Lichtenštejnsko považovalo za neoprávněný, protože Benešovy dekrety se měly týkat Němců, nikoli lichtenštejnských občanů. „Není tomu tak, že by se knížecí rodina vzdávala majetkových nároků…, to je otázka právních pozic. Ani memorandum, ani prohlášení se toho nijak netýkají,“ uvedla šéfka lichtenštejnské diplomacie.
Jan Kohout, český ministr zahraničí
„Dnešním podpisem mizí poslední bílé místo na mapě Evropy, to jest poslední země, se kterou Česká republika nemá navázány normální diplomatické vztahy.“
Překonat rozpory má pomoci i nová komise, jejíž vznik dnes ministři oznámili. „Pokládáme základní kámen k prohloubení vzájemných vztahů,“ řekla novinářům Fricková a vyjádřila radost ze začátku partnerského dialogu. Komise má začít fungovat příští rok.
Česká vláda s navázáním diplomatických vztahů souhlasila již v červenci. Ministerstvo zahraničí mohlo konstatovat, že počet zemí, s nimiž nemá Česko diplomatické styky, se dnešním dnem snížil na dvě. Podle ministerstva jde nyní o Bhútán a Marshallovy ostrovy.
Příslušníci rodu žili tradičně především ve Vídni, do knížectví se uchýlili těsně před obsazením Rakouska nacisty v roce 1938. Současným knížetem je od roku 1989 Hans Adam II.
