Před pětašedesáti lety uletěla z komunistického Československa poslední větší skupina pilotů bojujících za války v Britském královském letectvu. Byl mezi nimi i Eduard Maxmilián Prchal. Muž, který pilotoval stroj, v němž v roce 1943 zahynul předseda polské exilové vlády Wladyslaw Sikorski.
Třicátého září roku 1950 dosedla na louku u Kralup nad Vltavou dakota Československých aerolinií. Během dvou minut nabírá několik lidí a znovu startuje, směr západ. „Byli jsme do letadla doslova vhozeni, tak jsem věděla, že něco není normální,“ vzpomíná Edda Kejka Collinsová, dcera Eduarda Prchala.
V době útěku jí bylo pět let a dramatické chvíle jí dodnes připomíná plyšový medvěd, kterého měla s sebou. Úlet se tehdy podařil třem bývalým spolubojovníkům z 310. stíhací perutě RAF s rodinami. „Měli velké štěstí, že v den, kdy úlet uskutečnili, přijela na Ruzyň sovětská delegace a vládl obrovský zmatek,“ vysvětluje Jan Pašek z Klubu přátel E.M. Prchala.
Jako jediný přežil nehodu Sikorského letadla
Jako všem západním pilotům i Eduardu Prchalovi začalo jít v Československu po komunistickém puči o život. Za války přitom sestřelil šest letadel. Byl ale i pilotem Liberatoru, který se v červenci 1943 zřítil s generálem Sikorskim, šéfem polské exilové vlády i armády. Pravděpodobně kvůli zablokovanému výškovému kormidlu skončilo letadlo v moři nedaleko Gibraltaru. Při vyšetřování se nezjistilo, co mohlo kormidlo zablokovat.
Kolem nehody se proto dodnes šíří spekulace o atentátu. Sikorski mohl totiž vadit nejen Hitlerovi, ale i Stalinovi nebo Churchillovi. Ze sedmnácti lidí na palubě přežil jediný – právě Eduard Prchal. „Ani on nedokázal odpovědět, proč došlo k havárii. Sám vyvázl velkou náhodou a s vážným zraněním,“ říká historik Jiří Rajlich.
Eduard Maxmilián Prchal se narodil v roce 1911 v Břežanech u Prahy, kde mu letos odhalili pamětní desku. Zemřel v roce 1984 v USA. Část jeho popela skončila tam, kde si přál: v Lamanšském průlivu, kde byl v bitvě o Británii sám jednou sestřelen.
