Stát hradí lidem s Parkinsonovou chorobou lék, který ale podle České neurologické společnosti není pro léčbu zcela vhodný. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se brání, že lepší přípravek vybrat nemohl. Ministerstvo zdravotnictví zvažuje změnu zákona.
Pacienti s Parkinsonovou chorobou mnohdy musí místo stovek korun doplácet tisíce i přesto, že jim zákon dává nárok na jeden medikament plně hrazený ze zdravotního pojištění. Nový sazebník SÚKL ale povoluje bezplatně vydávat jen takové antiparkinsonikum, které podle pacientských organizací i neurologické společnosti většině nemocných nevyhovuje.
„Obsahuje další látku, která zvyšuje riziko komplikací. A tento lék prostě není vhodný pro počáteční stadia, v pozdních stadiích jen pro některé pacienty,“ říká neurolog z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a místopředseda neurologické společnosti Evžen Růžička.
„Ústav nemůže rozhodnout nad rámec svého zákonného zmocnění a nemůže přiznat plnou úhradu dalším léčivým přípravkům, případně kombinacím z této skupiny,“ tvrdí ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta na vysvětlenou, proč jiný lék ústav vybrat nemohl.
Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové resort v této věci zkoumá právní možnosti. „Nicméně pro naše pacienty je nejrychlejší cestou požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu,“ dodává. Není jasné, kolika pacientů se problém s dražšími léky týká.
- V Česku žije zhruba 20 tisíc lidí s Parkinsonovou nemocí, při níž v mozku odumírají buňky tvořící dopamin. Ten zajišťuje přenos nervových signálů.
- Typickým projevem u pacientů je klidový třas. S rozvojem nemoci se objevují závažné potíže s chůzí i prováděním každodenních jednoduchých úkonů.
- Parkinsonovu nemoc, kterou trpěli například papež Jan Pavel II., malíř Salvador Dalí či boxer Muhammad Ali, nelze zastavit ani vyléčit. Je možné pouze dočasně ovlivnit příznaky, což pacientům umožňuje díky lékům určitý čas fungovat soběstačně. S postupem nemoci se ale zdravotní stav zhoršuje.
- Typické pro Parkinsonovu nemoc jsou stavy „vypnutí a zapnutí“. V jednu chvíli může být pacient plně pohyblivý a pár minut na to může „vypnout“ do té míry, že není schopný chodit či se srozumitelně domluvit.
