Meteorologové odhadují, že letošní leden je nejstudenější za posledních 11 let. V průměru bylo méně než minus pět stupňů, v roce 2006 to bylo ještě o stupeň méně. Mrazivé počasí a sníh má vliv třeba na stavebnictví, řadu rozestavěných projektů museli dělníci opustit. Obce si zase stěžují, že přívaly sněhu už nemá kdo uklízet.
Mrazivý byl už Nový rok, průměrná denní teplota byl minus 5 stupňů. Po krátkém oteplení pak za čtyři dny přišly silné mrazy průměrně kolem minus 12 stupňů, meteorologové museli vydávat výstrahu. Vůbec nejchladnější byly 7. a 19. leden.
Nejmrazivější jsou tradičně rána. Sedmého ledna naměřili na Lysé hoře téměř 25,5 stupně pod nulou. Nejchladnější byla Rokytská slať s minus 34,6 stupně Celsia. Teplota pod minus 30 byla i na dalších pěti šumavských stanicích.
O dva dny později byla větší zima na Moravě. Teplotní rozdíly mezi východem a západem byly víc než dvacetistupňové. S mrazy úzce souvisí kvalita vzduchu. Proto taky v Česku trvala déle než týden smogová situace, první výstraha přišla 19. ledna.
Uklízet sníh se lidem nechce
Přívaly sněhu také ukázaly, že městům chybějí pracovníci na odklízení následků kalamit. Lidí, kteří by posypali umrzlé chodníky nebo odházeli sníh, je nedostatek. Ani prostřednictvím úřadů práce teď nenajdou obce tolik sil, kolik by potřebovaly. Karlovy Vary a další velká města proto chtějí do úklidu zapojit vězně.
„Máme na úřadě práce požadavek na 30 lidí a v současné době jich máme sedm,“ říká ředitel Správy lázeňských parků Karlovy Vary Miroslav Kučera. Pracovníci této organizace každý den uklidí stovky metrů chodníků, správa má na starosti ale 70 kilometrů. Pomáhají proto najaté firmy i speciální technika.
Sněhu je ale moc a úklid se začíná prodražovat. Na části města, kterou uklízí správa lázeňských parků, to bude o půl milionu víc. Už podruhé během letošní zimy musela správa lázeňských parků objednat novou dodávku soli. Jako první se solí před školami a zdravotními středisky. Mnozí si stěžují, že úklid jde pomalu.
„Chceme využít i vězeňskou službu, která nám nabídla pracovníky, že by je dováželi. A ti jsou ochotní pracovat,“ uvádí karlovarský námětek primátora pro dopravu Čestmír Bruštík (nez.).
Věznice v Ostrově může na pomoc městům poslat až 40 odsouzených. „Kdyby náhodou byla skutečně města v ohrožení, tak jsme schopni nasadit těch sil mnohem, mnohem víc,“ tvrdí ředitel věznice Pavel Zange. Vězni už uklízejí v Ostrově, v úterý podepsal smlouvu i sousední Jáchymov.
Práce na některých stavbách stojí
Silné mrazy a sněžení omezily stavební práce. Kromě oprav silnici, které mají tradiční sezonní odstávku, letos teploty hluboko pod nulou zastavily i další projekty.
Pracovní stroje utichly třeba na náměstí Jana Pernera před pardubickým vlakovým nádražím. Rozsáhlá oprava za 176 milionů korun kvůli mrazům stojí už dva týdny. Víc než polovinu nákladů by měla pardubické radnici pokrýt dotace ze švýcarských fondů, stavba s napjatým časovým harmonogramem se ale musí stihnout do poloviny června.
„Zatím to není nebezpečí pro čerpání dotací. Pro tuto chvíli máme rezervu asi pěti týdnů. Pokud by ale zima takto trvala dva měsíce, problém by to asi byl,“ připouští náměstkyně primátora Pardubic Helena Dvořáčková.
Zima naopak tolik nevadí developerským projektům. Třeba na výstavbě nového bytového komplexu na pražském Zličíně se pracuje i při teplotách pod nulou. Práce na staveništi je v mraze náročnější, hlídat se musí hlavně použitý materiál – největší problémy bývají s betonem. „Zakrývá se, ohřívá se mechanicky, elektricky. Tak, aby vytuhl ve standardní teplotě,“ vysvětluje mluvčí developera Marcela Fialková.
Mrazy v posledních týdnech vnímají hlavně dělníci. Do nepříznivého počasí jsou mnozí vybaveni teplým oblečením, prochladnutí ale nemusí být jediným problémem. „Jak je sníh, tak všechno klouže. Musí se dávat daleko větší pozor. A jak jsou oblečení, můžou zachytit bundou,“ uvádí některé rizikové situace Martin Patřičný z Metrostavu.
Zima ale podle stavařů není takovým problémem jako velká vedra. Při horkém počasí musí kvůli zdraví zaměstnanců často krátit pracovní dobu.
