Národní bezpečnostní úřad má nového ředitele. Jiří Lang, který loni skončil v čele BIS, střídá více než po deseti letech Dušana Navrátila. Ten ze státních služeb neodchází, bude koordinovat vznik nového samostatného úřadu, jenž se bude zabývat kybernetickou bezpečností. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve středu oběma při uvedení do funkcepoděkoval.
Národní bezpečnostní úřad se dostává do středu pozornosti hlavně tehdy, když má někdo problémy s bezpečnostní prověrkou, ať je to prezidentův kancléř, státní tajemník pro evropské záležitosti nebo někdejší šéf hradní vojenské kanceláře.
Nyní, kdy ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že se stalo terčem hackerského útoku, však nabývá na významu jiná část agendy NBÚ – kybernetická bezpečnost. Národní centrum kybernetické bezpečnosti funguje při NBÚ od roku 2011. Časem by se z něj měl stát samostatný úřad, ale zatím tomu tak není.
Jiří Lang tak bude muset vyrazit na zasedání vlády. Zprávu o hackerském útoku na ministerstvo zahraničí zřejmě ministři vyslechnou v režimu důvěrné, uvedl nový šéf NBÚ ve středu. Materiál shrne, co experti dosud o útoku zjistili, bude obsahovat i dílčí doporučení pro státní instituce.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítl komentovat informace o zahraničním původu útoku. „To co se stalo, v žádném případě nebereme na lehkou váhu a vláda se tím bude zabývat,“ doplnil premiér. Jednání vlády se podle něj zúčastní vedle Langa a Dušana Navrátila i šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.
Sobotka: V otázce bezpečnostních prověrek musí být NBÚ nezávislý
Vedle toho by se měl Lang věnovat především agendě při vydávání bezpečnostních prověrek: „Je důležité, aby NBÚ fungoval zcela profesionálně, nestranně a nezávisle,“ uvedl ve středu premiér Bohuslav Sobotka. Ten prý spoléhá na to, že úřad neudělí bezpečnostní prověrku nikomu, kdo by ji mít neměl.
Jiří Lang se stal nejvyšším garantem bezpečnostních prověrek a prozatím i kyberbezpečnosti zhruba půl roku poté, co odešel z Bezpečnostní informační služby. V ní pracoval od 90. let a třináct let ji řídil. Proti tomu, aby nově vedl NBÚ, neměl nikdo vážnější výhrady. Když přišel premiér představit poslancům Langa jako kandidáta na nového šéfa úřadu, opozice kritizovala spíše Bohuslava Sobotku a údajně nesystémový postup vlády při výměnách šéfů vlivných úřadů než Langa samotného.
„Má dlouholetou zkušenost ze státní správy. Především pak díky třináctiletému vedení BIS. Jsem proto rád, že bude mít příležitost své schopnosti a vědomosti uplatňovat i nadále ve prospěch českého státu,“ charakterizoval nového šéfa NBÚ premiér.
Předrevoluční geodet z Energoprojektu nastoupil již v roce 1990 do nově vzniklého Úřadu na ochranu ústavy a demokracie federálního ministerstva vnitra, ze kterého se později stala Federální informační služba a později Bečnostní informační služba. Již v roce 1996 se stal náměstkem ředitele pro operativní činnosti a v roce 2003 jej vláda jmenovala novým ředitelem BIS. Téměř tři čtvrtě roku vedl současně s ní také Úřad pro zahraniční styky a informace. O odchod z BIS požádal letos v červnu a skončil v srpnu, kdy se stal novým ředitelem kontrarozvědky Michal Koudelka.
Langovu éru v BIS poznamenaly čtyři větší kauzy. V roce 2007 došlo k úniku informací, údajně je vynesl bývalý pracovník. Inspekce BIS případ odložila, nejednalo se podle ní o trestný čin. V roce 2011 obvinil tehdejší senátor Jaromír Štětina Langa ze snahy kriminalizovat bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína. O rok později se na veřejnosti objevily odposlechy telefonátů Pavla Béma a Romana Janouška, podle některých zdrojů šlo o únik z BIS.
K největším výhradám vůči Langovi patří jeho blízkost k současnému řediteli BIS Michalu Koudelkovi. Ten v kontrarozvědce pracoval již za Langovy éry v pozici šéfa oddělení kontrašpionáže a jako takový s Langem úzce spolupracoval. Jako nevýhodu při udělování bezpečnostních prověrek, při kterém vychází NBÚ především z podkladů od BIS, to vnímá například poslanec Úsvitu-NK Martin Lank. Naproti tomu předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD) považuje Langovu minulost v BIS za výhodu.
Navrátil připravuje nový úřad
Národní bezpečnostní úřad přes deset let vedl Dušan Navrátil. Ani on neodchází ze státních služeb. Naopak by pod sebe časem mohl dostat tu část dnešní agendy NBÚ, která se soustředí na kybernetickou bezpečnost. Navrátil se prozatím stává vládním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost a pro nový úřad by měl připravit půdu.
Navrátil podle Sobotky přispěl ke stabilizaci NBÚ a zlepšení jeho pověsti. Nyní bude mít na starost přípravy úřadu, kterým se kybernetická bezpečnost vydělí z dosavadní agendy NBÚ. „Bude mít za úkol podpořit prosazení novely o kybernetické bezpečnosti, na jejímž základě by měl samostatný úřad vzniknout,“ dodal premiér.
Že je samostatný úřad potřeba, jsou přesvědčeni i poslanci. Jejich bezpečnostní výbor se koncem ledna při projednávání zákona o kybernetické bezpečnosti výslovně zmínil o potřebě nového úřadu. Premiér Sobotka zase považuje odhalený útok na e-maily ministerstva zahraničí za důkaz, že je nový úřad potřeba.
IT expert Jiří Nápravník se však v 90' ČT24 k myšlence samostatného úřadu pro kybernetickou bezpečnost postavil vlažně. Není přesvědčen o tom, že dokáže nastolit takové prostředí, které by útoky znemožnilo. „Je dobré, že budeme mít my, naši přátelé v NATO a EU svá centra kybernetické bezpečnosti, ale tito kolegové v podstatě zjistí: Byl tady hacker, pravděpodobně už odešel,“ míní.
Mělo by jít v zásadě o současné Národní centrum kybernetické bezpečnosti. To má zatím za úkol „koordinaci spolupráce na národní i mezinárodní úrovni při předcházení kybernetickým útokům“, současně v případě, že útok probíhá, se má NKCB zapojit do řešení situace.
Centrum kybernetické bezpečnosti – ať již jako součást NBÚ nebo po osamostatnění – nebude mít roli hlavní obranné linie. Obranu proti kybernetickým útokům by totiž podle dalšího připravovaného zákona mělo mít na starost Vojenské zpravodajství. Zákon má však mnoho kritiků. Premiéra oslovili poskytovatelé internetového připojení, kteří se obávají, že důsledkem nebude zvýšení, ale naopak zhoršení bezpečnosti.
Výhrady má i opozice. Poslanec Daniel Korte (TOP 09) upozornil mimo jiné na to, že zpravodajské služby nemají v popisu práce boj, pouze získávání informací. Míní proto, že kdyby měl někdo získat pravomoci k provádění kybernetické obrany, měla by to být armáda.
Premiér však oznámil, že odloží druhé čtení zákona v Poslanecké sněmovně na březen, než se vyjasní kompetence zpravodajců a připraví případné pozměňovací návrhy k vylepšení projednávaného zákona.
