Praha – Kdyby se bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová měla dopustit trestného činu hlasováním ve vládě, bylo by důvodné stíhat všechny členy vlády. V dnešním pořadu Události, komentáře to řekl ústavní právník Jan Kysela. Sám si stíhání celé vlády představit dokáže. „Není asi úplně obvyklé, aby byly stíhány celé vlády, na druhou stranu to asi není nic nepředstavitelného,“ dodal. Policie nicméně podle něj míří spíše k tomu, že se trestný čin stal ještě předtím, než vláda hlasovala.
„To, co klade policie paní ministryni za vinu, jí klade za vinu jako ministryni, která stojí v čele správního úřadu zvaného ministerstvo obrany, a neklade jí to za vinu jako součásti kolektivního orgánu zvaného vláda,“ upozornil Kysela. Kdyby se trestného činu měla dopustit hlasováním ve vládě, nebylo by důvodné stíhat jednoho člena vlády, ale všechny. „Policie míří k tomu, že se trestný čin stal ve fázi rozhodnutí,“ dodal.
Kysela připomněl, že v Česku existují pouze dva kolektivní orgány, které svým hlasováním nemohou spáchat trestný čin, což je Poslanecká sněmovna a Senát. Jejich členové se za to, co vysloví, těší absolutní imunitě. Naopak zastupitelé měst a obcí se svým hlasováním trestního činu dopustit můžou, zdůrazňuje. „V případě, že by ten trestný čin měl být spáchán hlasováním, tak potom by to byla odpovědnost jednoho každého člena vlády,“ podotkl Kysela.
Podle Kysely zdaleka ne vždy je možné najít konkrétní ustanovení, které by upravovalo povinnost, co někdo porušil. „Velmi často jsou to obecné klauzule, co si kdo myslí, že ten někdo jiný měl dělat. Jde o to, jestli tyto klauzule mají být důvodem k tomu, aby si to akcionáři vyřídili se svým představenstvem tím, že po něm chtějí náhradu škody, které jim to představenstvo způsobilo, anebo je to důvod k trestnímu stíhání,“ míní.
