Kyberútoky v českém zdravotnictví meziročně vzrostly o 267 procent

Počet kyberútoků ve zdravotnickém sektoru se loni meziročně zvýšil o 267 procent. Uvádí to výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) za rok 2020, která odkazuje na předběžné informace Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). S kyberútokem se loni potýkala například Fakultní nemocnice Brno, zpráva zmiňuje i další zařízení.

Ohledně kyberkriminality v užším slova smyslu, hlavně u neoprávněného přístupu k počítačovému systému, loni podle zprávy klesl počet stíhaných trestných činů z 332 v roce 2019 na 308 v roce 2020. „Avšak současně se v roce 2020 rozvíjel nový a poměrně masivní trend kybernetických (ransomwarových) útoků proti zdravotnickým zařízením,“ stojí ve zprávě.

Uvádí, že podle předběžných informací Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost řešil vládní tým GovCERT nejvíce incidentů především v oblasti státní správy a zdravotnického sektoru, kde počet incidentů meziročně stoupl o 267 procent. Absolutní čísla zpráva neuvádí. Proti roku 2019 se podle zprávy zvýšil i počet incidentů hlášených obcemi.

Mluvčí NÚKIB Jiří Táborský uvedl, že v konkrétních číslech jde o zvýšení počtu incidentů v oblasti zdravotnictví ze šesti na 16. Loni ale mělo povinnost hlásit úřadu incidenty jen 16 zdravotnických zařízení. „Naše čísla jsou tak jen špičkou ledovce, celková čísla za celý sektor budou mnohem vyšší. I tak naše čísla odrážejí globální trend,“ uvedl Táborský. Doplnil, že letos se počet zdravotnických zařízení, která budou mít povinnost tyto incidenty hlásit, zvýší na 44.

Motol, Vary, Benešov

Pokud jde o zdravotnická zařízení, byl podle zprávy nejzávažnější incident v březnu 2020 zašifrování systémů Fakultní nemocnice Brno ransomwarem, které omezilo provoz nemocnice na třech lokalitách a způsobil desítky milionů škody. Trestní věcí se zabývá Krajské státní zastupitelství v Brně, není uzavřena.

„V případě Fakultní nemocnice Motol byla věc odložena, jednalo se o neúspěšný pokus o průnik do informačního systému, další kybernetické útoky se týkaly Fakultní nemocnice v Ostravě, Krajské nemocnice v Karlových Varech, Nemocnice Benešov, Oblastní nemocnice Kladno,“ uvedla zpráva.

Z informací Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost podle zprávy NSZ také vyplývá, že v roce 2020 byly původcem více než třetiny incidentů škodlivé kódy, přičemž téměř v polovině z nich šlo o ransomware. Další téměř třetina incidentů podle zprávy vyústila v nedostupnost služeb, systémů nebo webových portálů. V polovině z těchto případů šlo o následek takzvaných DDoS útoků a ve zbytku to bylo pochybení lidského faktoru nebo techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...