Zatímco před čtyřmi lety využívalo možnosti domácího vzdělávání šest set dětí, v letošním roce jich je už více než třináct set. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Česká školní inspekce. Při kontrolním přezkoušení prospělo osmdesát procent doma vzdělávaných dětí s vyznamenáním.
Kuchyně místo třídy. Počet „domácích školáků" se za čtyři roky zdvojnásobil
„Jsou chvíle, kdy to je náročné, ale určitě nelituju, protože si myslím, že to je báječná příležitost, jak budovat vztah s vlastními dětmi,“ říká Michaela Csütörtöky, jedna z matek, které se rozhodly stát se potomkům i pedagožkou.
Podle aktuálních statistik České školní inspekce podobných případů s každým školním rokem přibývá, a poměrně svižným tempem. V letošním roce se tak domácí vzdělávání vztahuje na 1339 dětí, v loňském roce to bylo o tři sta méně. Za poslední čtyři roky se Česko dostalo dokonce na dvojnásobek – ve školním roce 2012/2013 nevyvětralo školní tašku 629 dětí.
„Z velké části je to proto, že rodiče pro děti hledají alternativní přístup,“ vysvětluje vzestupný trend prezident Asociace pro domácí vzdělávání Martin Klusoň a za pravdu mu dává i šetření, které mezi rodiči provedli školní inspektoři.
Děti zůstávají doma proto, že je rodiče chtějí učit jinak
Bezmála ve třech čtvrtinách případů dítě neposílají do klasické školy proto, že chtějí zvolit jinou formu a metodu vzdělávání. Jen u dvanácti procent z nich hraje roli zdravotní postižení nebo znevýhodnění malého žáka, v případě každého desátého pak špatná dostupnost spádové školy.
O kolektiv vrstevníků ale doma vzdělávané děti připraveny nejsou. Se svou školou sice nepřicházejí příliš často do styku (třetina se sice zúčastní zahájení školního roku, exkurzí ale už jen čtvrtina), každé druhé dítě vzdělávané doma ale chodí do sportovního oddílu nebo umělecké školy a víc než dvě pětiny z nich jezdí na letní tábory. Velice často potom rodiče dohlížejí i na volnočasové aktivity.
Pojistkou výuky, se kterou počítá legislativa, je přezkušování, které probíhá každé pololetí v domovské škole. „Ukázalo se, že nejsou žádné problémy, že vzdělávání probíhá tak, jak se očekávalo,“ uvádí ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Všichni zkoušení žáci totiž prospěli, z toho třiaosmdesát procent s vyznamenáním.
Ve hře je domácí vzdělávání pro druhý stupeň
Školské systémy znají domácí vzdělávání od 60. let, kdy s ním jako první přišly Spojené státy americké. V současnosti jej umožňují všechny unijní státy s výjimkou Německa. V Česku se poprvé objevilo v roce 1998, tehdy ještě jako experiment, legislativa ho ukotvila – a oficiálně povolila – v roce 2005.
Možnost nahradit školní lavici za kuchyňský stůl mají pouze žáci prvního stupně. S tím, že by se individuální domácí vzdělávání vztahovalo na vyšší třídy, sice počítá novela školského zákona, která v uplynulých týdnech prošla sněmovnou a nyní se jí zabývá horní komora, řada senátorů se ale k tomuto rozšíření staví skepticky.