Praha - O celkem 35 milionů korun jen za minulý rok okradli zloději a násilníci tuzemské seniory. Ti se stávají snadným terčem kriminality, a policie se proto dlouhodobě snaží občany důchodového věku varovat, aby se zbytečně nevystavovali nebezpečí. Dohromady kriminalisté minulý rok evidovali dohromady více než 325 tisíc trestných činů - nejen na starých lidech. Oproti loňsku to znamená meziroční sedmiprocentní nárůst. Částečně je za ním i amnestie bývalého prezidenta Václava Klause
Kriminalisté za minulý rok evidovali asi tisícovku případů, kdy pachatel pomocí nějaké lsti či pod pohrůžkou násilí ze seniora vymohl obnos peněz. Spousta podobných dalších krádeží se ale ani do policejních statistik nedostala, protože se je lidé styděli nahlásit.
Starší spoluobčané nepřicházejí o své peníze pouze kvůli drsným praktikám podvodných předváděcích akcích, na něž se loni zaměřily úřady i dokumentární fillm Šmejdi. Nepozorný důchodce rovná se i snadný úlovek pro kapsáře. Například v Olomouci proto rozdávají strážníci seniorům speciální osobní alarmy. Od roku 2011 je už dostalo přes tři tisíce lidí.
Jenže peníze nejsou to jediné, o co bezbranní senioři můžou přijít. Připomíná to série přepadení a tří vražd, která se před soudem objevila v roce 2004. Vše měl na svědomí jeden muž. Vyhlížel si slabé a přestárlé jedince, kteří navíc měli hůl. Své oběti pak sledoval na ulici a chodil s nimi až do domu, poté vyběhl o patro výš, aby zjistil, kdo tam bydlí. Pak se ke své oběti vrátil, zazvonil a tvrdil, že přinesl květiny známým.
Když se oběti zeptal, zda může dárek nechat u ní, rafinovaně tak zjistil, zda je doma sama. Pokud ano, zaútočil. (O těchto událostech vyprávěl díl z kriminálního seriálu ČT Případy 1. oddělení.) Odborníci v této souvislosti upozorňují, že pro zloděje je nejdůležitějším bodem dostat se za dveře bytu. Stále tak vymýšlí nové záminky, jak seniory přesvědčit. Hlavní dlouhodobá rada policistů proto zní: nedůvěřovat a prověřovat.
Za nárůst kriminality o sedm procent může i amnestie
Loni se však kriminalita zvýšila celkově. Proti předloňsku měli policisté na stole o 21 tisíc trestných činů víc. Náměstek policejního prezidenta Václav Kučera přitom vidí jednu z příčin v lednové amnestii bývalého prezidenta Václava Klause. „Amnestie je hlavním kriminogenním faktorem, ale ne jediným,“ poznamenal.
Od začátku loňského roku, kdy byla amnestie vyhlášena, již policie stíhá 40 procent z celkem 6 300 propuštěných vězňů. „Nevím, v jaké oblasti by musel kdo cokoliv učinit, aby nebyly trestné činy spáchány,“ přiznává bezradnost policistů Kučera. Když v roce 1990 omilostňoval Václav Havel, vrátila se do dvou let za mříže zhruba polovina propuštěných.
Loni policisté celkem stíhali 117 tisíc lidí, přičemž více než polovina z nich jsou recidivisté. Převážně oni pak opakovaně vykrádají domy, byty, chaty nebo auta. Praxe ukazuje, že do sféry zločinu bývalé trestance nejčastěji vrhá nezaměstnanost a neschopnost splácet dluhy. Podle ředitele Probační a mediační služby Pavla Šterna se proto jeho podřízení na dluhovou problematiku speciálně školí. „Aby byli schopní kompetentně informovat klienty, stejně se snažíme mnohem víc zintenzivnit spolupráci s úřady práce,“ vysvětluje.
Kromě recidivistů jsou problémovou skupinou i drogově závislí. „Je to až jedna třetina převážně drobné majetkové trestné činnosti, která je v ČR páchána,“ vypočítal ředitel kriminální policie Milan Pospíšek.
Mapa kriminality: Čím větší město, tím větší zločinnost
Nejvíce trestných činů minulý rok řešili policisté v těch v nejlidnatějších obvodech: v Praze, Brně nebo Českých Budějovicích. V hlavním městě je kriminalita rekordní i po přepočtu na obyvatele. Při tomto kritériu jsou v závěsu za Prahou další velká města, jako je Ostrava, Brno či Plzeň.
Naopak nejbezpečněji je na Valašsku. Mezi pěti policejními obvody s nejnižší kriminalitou na počet obyvatel jsou hned čtyři právě z této oblasti. Klidnou službu mají příslušníci ve Valašských Kloboukách, Horní Lideči, Fryštáku a Slavičíně.
Bezpečně je evidentně i na horách. Absolutně nejméně trestných činů totiž museli řešit policisté ve čtyřech obvodech na Šumavě a v jejím podhůří (Kolínec, Plánice, Železná Ruda, Kašperské hory). Pátý nejklidnější policejní obvod potom najdeme ve Špindlerově Mlýnu v Krkonoších.
Největší nárůst policisté zaznamenali u majetkových deliktů, které činí přes 60 procent celkové kriminality. „Největší nárůst zaznamenáváme u vloupání do rodinných domků,“ upozornil Kučera. Podle něho jde o meziroční nárůst přes 20 procent. „Je to částečně dáno tím, že v poslední době nastal boom rodinných domků. Souvisí to i s jejich nedostatečným zabezpečením,“ dodal.
Vyšší počet deliktů však policisté evidovali i u loupeží, hospodářské trestné činnosti nebo drogových trestných činů. Počet odhalených drogových deliktů narostl o více než čtvrtinu. Podle Kučery je to způsobeno tím, že se policie na tento typ kriminality v poslední době více zaměřila.
Celkem bylo stíháno v loňském roce 117 000 lidí, více než polovinu tvořili recidivisté. Mírně poklesl počet vražd, stalo se jich 182 oproti 188 v roce 2012. Kriminalistům se podařilo zajistit pachatelům majetek a peníze v hodnotě 8,5 miliardy, což je o 40 procent více než o rok dříve.
