Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy odsouzené za pomluvu policistky. V nálezu uvedl, že kriminalizovat se mají jen nejzávažnější pomluvy, navíc policisté jako úřední osoby musejí snést vyšší míru kritiky. Ženino provinění spočívalo v tom, že si stěžovala na chování policistky, která vyšetřovala její drobnou dopravní nehodu. Podle obecného soudu žena vědomě uvedla nepravdivé skutečnosti a policistku poškodila a dostala podmíněný trest.
Kriminalizované případy by měly podle Ústavního soudu zřetelně přesahovat míru obvyklých lží a nepravd, které o sobě lidé šíří v běžném životě, což v projednávané kauze nenastalo. „ÚS zdůraznil, že kriminalizace pomluvy má směřovat jen vůči těm nejzávažnějším jednáním a zásahům do osobnostních práv,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Ženin advokát Rudolf Leška nález přivítal, šlo podle něj o banální záležitost, která nikdy neměla skončit před trestními soudy. „Jediným účelem toho trestního stíhání bylo ‚zatípnout‘ v tom malém městě pusu někomu, kdo si dovolí napsat stížnost na policistu. Jsem rád, že tomu učinil Ústavní soud přítrž,“ řekl Leška.
Žena ve svých stížnostech konkrétně uvedla, že se policistka na místě nehody chovala arogantně a nevhodně, vysmívala se jí, vrávorala a kouřila cigarety.
Policisté by podle soudu měli být otevření kritice
Podle nálezu si je Ústavní soud vědom toho, že policistka kvůli ženiným stížnostem mohla mít nepříjemnosti. Ohrožení vážnosti však nebylo takové, aby odůvodňovalo trestní stíhání. Vše se dalo řešit prostředky civilního nebo správního práva.
Soud připomněl, že policistka byla v postavení úřední osoby, musela tak snést větší míru kritiky než soukromé osoby. „Jednání policistů by mělo být otevřené veřejné kritice,“ uvedl Zemánek.
Ústavní soudci také poukázali na to, že kritika policistky byla učiněna formou důvěrných podání. Stěžovatelka je poslala v uzavřených obálkách nadřízeným policejním orgánům. Zjevně jí tedy nešlo o to, aby ohrozila vážnost policistky nebo snížila její důvěryhodnost v očích široké veřejnosti.
Podle Lešky byla žena v době nehody těhotná a jela v autě s kamarádkou. Nevěděla, kde si na chování policistky stěžovat, a tak napsala na tři různá místa. Nadřízení si podle Lešky policistku pozvali, zeptali se jí, zda na místě nehody kouřila, což policistka popřela. Pozornost policie se pak obrátila na ženu, která stížnost sepsala. „Obratem zahájili trestní stíhání. V Kolíně se našel státní zástupce, který s plnou vážností podal obžalobu v takovéto věci," podotkl Leška.
Údajnou pomluvou se zabývalo několik soudů
Údajnou pomluvou se od roku 2020 zabýval Okresní soud v Kolíně. Nejprve postoupil případ k projednání přestupkové komisi s odůvodněním, že skutek není trestným činem. Krajský soud v Praze s tím nesouhlasil. Poté padlo postupně několik různých rozhodnutí soudů od okresního až po Nejvyšší soud.
Nakonec odvolací krajský soud uložil ženě tři měsíce vězení s podmíněným odkladem na jeden rok a NS její dovolání odmítl. Nyní znovu rozhodne krajský soud, bude při tom vázán právním názorem ústavních soudců.
