Praha - Spory o autorství amnestie začínají být složitější než samotný právní výklad i s komentářem. Dosud zbývající diskutovaná osoba, právník Zdeněk Koudelka, dnes pro Lidové noviny odmítl, že by sporný druhý článek o zrušení dlouhotrvajících soudů vypracoval. Právě jeho označil někdejší právní poradce prezidentské kanceláře Pavel Hasenkopf jako autora – respektive někoho, kdo pracoval na Koudelkově počítači. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ve večerním Radiožurnálu sdělil, že minimálně o spoluautorství obou zmíněných mužů nemá pochyby.
Koudelka se distancuje od druhého článku, podle Blažka je spoluautorem
Podle ministra mají svůj podíl na amnestii Hasenkopf i Koudelka. „A budou to někteří další, o kterých já teda nevím - kdo tam nějaké návrhy dával, jak má vypadat amnestie… Ale já jsem přesvědčen, naprosto přesvědčen, že rozhodnutí opravdu učinil Václav Klaus,“ dodal Blažek pro ČRo Radiožurnál. Hasenkopfa také označil za „nesvéprávného úředníka“. „Já jako právník vím, co je to nesvéprávná osoba, a zhruba tuším, co je úředník, ale nevím, co je to nesvéprávný úředník. Chtěl bych, aby mi to pan ministr vysvětlil,“ dodal Hasenkopf.
V souvislosti s amnestií již padlo mnoho jmen těch, kteří se na vypracování textu mohli podílet: Ladislav Jakl, Petr Hájek, někdo z ministerstva spravedlnosti nebo Pavel Hasenkopf. Všichni zodpovědnost za výsledný text odmítli – poslední jmenovaný sice připustil, že v první fázi sbíral podklady pro vypracování amnestie, jeho materiál byl ale podle Hradu příliš složitý. Nakonec se Hasenkopf od výsledné podoby prezidentského předpisu distancoval.
Amnestie
Nyní přišla na další diskutované jméno. Právník a exposlanec ČSSD Zdeněk Koudelka měl k Václavu Klausovi blízko, ostatně byl jedním z jeho neúspěšně navržených kandidátů na ústavní soudce. Právě on měl podle informací LN převzít „projekt“ po Hasenkopfovi.
Koudelka v prohlášení uvedl, že aboliční část amnestie nevymyslel a osobně ho nenapadla, což prý považuje za svou chybu. „Protože jsem nepřišel na nejdiskutovanější část amnestie, těžko se můžu hlásit jako její autor. Nicméně s amnestijním rozhodnutím v této části souhlasím,“ uvedl Koudelka, který prý návrh amnestie vypracoval již v roce 2008 a aktualizovaný ho postoupil na Hrad loni. Koudelka také ocenil tehdejšího prezidenta Václava Klause za osobní i politickou statečnost, s níž učinil rozhodnutí o amnestii.
Ladislav Jakl, Zdeněk Koudelka, Pavel Hasenkopf
Pavel Hasenkopf, Události ČT:
„Já mám důkaz v elektronické formě, že ta varianta, která byla vzata za základ výsledné amnestie a liší se pouze v detailech, byla psána na počítači s označením koudelka.“
Zdeněk Koudelka pro LN:
„Podotýkám, že v návrhu amnestie, který jsem vypracoval v roce 2008 a který jsem aktualizovaný postoupil na Hrad v roce 2012…, tato (aboliční) část nebyla a osobně mne nenapadla.“
Hasenkopf, který se považuje za obětního beránka, v pátek předal na podatelnu prezidentské kanceláře podklady, které podle něj dokládají totožnost skutečného autora kontroverzní amnestie vyhlášené v lednu. V dohledné době prý zveřejní i některé textové zprávy, které v minulých dnech dostal od Koudelky a Jakla. Muž, jehož verzi důrazně popírá ministerstvo spravedlnosti, požaduje veřejnou omluvu od Mynáře nebo dementi tvrzení, že zpracoval výslednou verzi amnestie.
- Pavel Hasenkopf v Událostech 6. 5. 2013: „Já bych chtěl vyjádřit pochybnost, jestli pan prezident moje dokumenty vůbec četl. Já jsem nikdy nezpochybňoval, že jsem se podílel na přípravě nějaké formy amnestie, nikoliv té výsledné, s tou nemám nic společného. Já bych pana prezidenta poprosil, ať vezme můj návrh i s tím dalším, dá to specialistům na ústavní právo - ať posoudí, jak dalece ty dvě verze mají něco společného.“
Z českých věznic bylo v důsledku amnestie propuštěno zhruba šest a půl tisíce odsouzených. Na základě aboličního článku byla do konce března zastavena trestní stíhání 757 lidí v 415 kauzách. Rozhodnutí se týkala i některých rozsáhlých hospodářských kauz s miliardovými škodami.
Amnestie a její (ne)autoři (zdroj: ČT24)