Konference NATO zdůrazňuje nutnost společné protiraketové obrany

Praha - Účastníky mezinárodní konference o evropských a amerických perspektivách protiraketové obrany přivítal v Černínském paláci ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ve svém uvítacím proslovu označil protiraketovou obranu jako důležité a aktuální téma. Konference pokračovala projevy ministerského předsedy Mirka Topolánka, který zdůraznil, že NATO je garantem svobody, a generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera, jenž považuje bezpečnost zemí aliance za nedělitelnou. Americká protiraketová obrana je podle něj významným krokem v rámci aliance.

Ministr zahraničí připomněl, že Česká republika před několika týdny dokončila vyjednávání se Spojenými státy o hlavní dohodě týkající se umístění prvků americké protiraketové obrany na území České republiky. Před dokončením je také dohoda o pobytu amerických vojsk na českém území. O americké spolupráci v rámci protiraketové obrany vyjednává ještě Polsko, nicméně i toto jednání má být během letošního roku ukončeno.

Se systémem protiraketové obrany vyslovila souhlas Severoatlantická aliance na summitu v Bukurešti. NATO podle Schwarzenberga uznalo smysluplnost protiraketové obrany v Evropě a označilo je za podstatný příspěvek k bezpečnosti v regionu. „Českou republiku výsledek summitu potěšil, neboť to byla právě Praha, která prosazovala integraci celého systému do alianční architektury a jeho využití ve prospěch všech spojenců,“ ocenil Schwarzenberg výsledky summitu.

Ministr se však domnívá, že podepsáním smluv a závěrečným aktem summitu v Bukurešti záležitost nekončí. „Česká a polská vláda budou muset přesvědčit své zákonodárné sbory a občany o výhodnosti tohoto systému,“ dodal Schwarzenberg.

Topolánek: NATO vždy chránilo svobodu svých členů

I premiér Mirek Topolánek spojil svůj proslov s bukurešťským rozhodnutím NATO zařadit radar do svých struktur. „Hrozba raketového útoku na spojence je reálná a je dobře, že NATO ji uznalo a že se bude na americkém protiraketovém štítu v Evropě podílet,“ poznamenal premiér. Severoatlantická aliance je nejen nejúspěšnějším obranným společenstvím na světě, ale především společenstvím hodnot, které vždy chránilo svobodu svých členů, a je třeba se zasadit o radar, protože „ustoupit by znamenalo oslabit spojenectví v rámci aliance, oslabit transatlantickou vazbu, znamenalo by to oslabit vůli k obraně svobody. Bez radaru bychom přežili, ale bez této vůle nikoliv.“

Aliance by měla být prostorem sdílené bezpečnosti a je nepřípustné, aby jeho americká část měla více bezpečnosti než část evropská a aby se některé země, třebaže členové NATO, začaly orientovat ruským směrem, uvedl dále Topolánek. Co se týká Ruska, není možné přeceňovat jeho vnitropolitickou debatu, která vede k silným prohlášením, a naopak podceňovat ruský pragmatismus. Kompaktní aliance je totiž zárukou bezpečnosti a stability i pro Rusko.

Scheffer: Naše bezpečnost je nedělitelná

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer ve svém projevu označil americkou protiraketovou obranu za významný krok v rámci NATO. „Třetí pilíř americké protiraketové obrany umístěný v Česku a v Polsku bude významným příspěvkem k ochraně mnoha evropských členských států NATO,“ zhodnotil situaci Scheffer. Zároveň však podotkl, že systém nepokryje všechny členské státy, a proto je podle něj nutné uvážit možnosti komplexnějšího pokrytí. „Potřebujeme propojit americký protiraketový systém s národními a aliančními systémy. Propojený systém v rámci aliance bude levnější, než kdyby si členské státy budovaly vlastní protiraketovou obranu,“ dodal generální tajemník.

Scheffer také upozornil na to, že je nutné zapojit do systému i Rusko proto, aby pochopilo, že nemá důvod být podezřívavé. Rusku je třeba vysvětlit důležitost systému, zdůraznil Scheffer s tím, že do budoucna si umí představit situaci, že by Rusko spoléhalo na NATO a NATO spoléhalo na Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...