Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) předloží dnes vládě informace o tom, kolik její resort doposud utratil za projekt sKarty. Ty jsou přitom na cestě ke zrušení, včera totiž prošel sněmovnou v prvním čtení návrh, který celý projekt zastavuje. Zastali se ho jen zástupci TOP 09.
Po včerejší čtyřhodinové debatě ve sněmovně čeká vládu stejné téma - sKarty. Kromě výčtu výdajů, které zatím za jejich zavedení ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo, přinese šéfka resortu Ludmila Müllerová do Strakovy akademie i podrobnější informace o tom, co bude znamet jejich zrušení. „Předpokládám ale, že záležitost se bude ubírat směrem, který určila Poslanecká sněmovna,“ dodala Müllerová. Dolní komora totiž včera pustila do legislativního procesu senátní návrh, který sKarty ruší úplně. Pro byli i koaliční poslanci, jen TOP 09 za projektem nadále stojí.
K 25. dubnu sKartu převzalo asi 274 tisíc lidí. Odmítlo ji kolem 4 100 příjemců. Přes karty a účty k nim se zatím vyplatilo 1,3 milionu dávek za 7,34 miliardy.
Podle Jaromíra Drábka (TOP 09), za jehož vedení ministerstvo práce a sociálních věcí sKarty spustilo, je systém funkční a státu přináší úspory už nyní. „Ta čísla hovoří naprosto jasně, nicméně Poslanecká sněmovna má právo rozhodnout o zrušení celého toho projektu, to je jasné. Že je to škoda, to je můj pevný názor,“ řekl Drábek. „To, že se poslanci TOP 09 vyjadřují proti zrušení, je podle mě jen zastání pozice, aby nemuseli uznat svoji chybu,“ kontruje místopředseda sociálního výboru sněmovny Roman Sklenák (ČSSD).
Krok zpět?
Uchránit celý projekt se snažila několikrát i Drábkova nástupkyně. Sněmovně i vládě navrhla, aby se sKarty zachovaly alespoň jako identifikační průkazky pro lidi pobírající sociální dávky. Její snaha však nebyla úspěšná. Müllerová teď chce spolupracovat s výborem pro sociální politiku na úpravě, která je ruší, tak „aby byla řešena přechodná ustanovení, která umožní klientům sKaret plynulý přechod do stavu, na který byli zvyklí.“
V březnu se proti pokračování projektu postavil i premiér Petr Nečas (ODS). Řekl, že jeho zrušení je tím nejméně špatným řešením. Pod palbou kritiky byl ale projekt od začátku, kvůli ochraně osobních údajů nebo komplikacím, které způsobí postiženým.
sKarta opět v hledáčku ochránců soukromí
Právě na Českou spořitelnu potom míří stížnost, kterou obdržel Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) od sdružení IuRe. Podle něj banka neoprávněně nakládala s údaji sociálně slabých. Sdružení vychází z toho, že ÚOOÚ zahájil kvůli sKartě řízení i s MPSV; o případné sankci zatím nerozhodl. Potrestal resort zatím půlmilionovou pokutou za to, že nedostatečně ve svém informačním systému zabezpečil zpracovávané osobní údaje lidí.
Mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková:
„Porušena byla povinnost dostatečně zabezpečit zpracovávané osobní údaje (umožněním přístupu více osob do systému pod jedním účtem) a uchovávat po dostatečnou dobu elektronické záznamy, které umožňují určit a ověřit, kdy, kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak zpracovány.“
Kompenzace pro spořitelnu by určil auditor
Systém provozuje Česká spořitelna, která do sKaret investovala tři sta milionů korun. Ministerstvo práce s ní uzavřelo smlouvu do roku 2024. Součástí rušení karet tak budou i dohady s Českou spořitelnou o případných kompenzacích, jejich výši posoudí nezávislý auditor, který vzejde z výběrového řízení. Podle odborníků na obchodní jméno je ale také dost dobře možné, že spořitelna od celého počinu potichu odejde, aniž by po státu chtěla náhradu za promrhané peníze.
Projekt sKaret
Podle původních záměrů ministerstva práce a sociálních věcí měly sKarty fungovat k distribuci sociálních dávek, zvažovala se i možnost využít je do budoucna k výplatě penzí. Deklarovaným cílem bylo ušetřit náklady spojené s výplatou sociálních dávek. Celý projekt odstartoval v loňském roce pod vedením tehdejšího ministra práce Jaromíra Drábka, provozovatelem se stala Česká spořitelna.
Projekt ovšem již několik měsíců sklízí kritiku ze strany občanských iniciativ, rady postižených, odborů, ombudsmana i Úřadu pro ochranu osobních údajů. Vláda nakonec souhlasila s tím, že jejich platební funkce bude použita jen pro dávky v hmotné nouzi, aby se zamezilo jejich zneužívání. Ještě loni parlament stihl schválit novelu, která umožňuje vyplácet podporu v nezaměstnanosti a pěstounské dávky i těm, kteří nevlastní sKartu.
Předminulý týden vláda doporučila současné ministryni Ludmile Müllerové (TOP 09) ukončení projektu poté, co odmítla její návrhy na úpravu systému. Proti sKartám se začal stavět i předseda vlády Petr Nečas; stát, úřady práce ani Česká spořitelna z nich podle něj žádný prospěch nemají. Vydělává na nich prý už jen firma, která dodává platební systém pro Českou spořitelnu. TOP 09 je ale přesvědčena, že systém stačí pozměnit a zlepšit; jeho ukončením by se podle strany státní kasa připravila o miliardy.
Zásah proti podvodným cestovkám. Polepší si protikorupční rozpočty
Vláda bude také jednat o vyšší ochraně klientů cestovních kanceláří. Novela zákona o podnikání v cestovním ruchu má zamezit postupům některých pojišťoven, které v případě úpadku cestovní kanceláře vracejí zákazníkům pouze část vložených peněz. Podle nových pravidel bude muset pojištění proti úpadku krýt veškeré zákonné nároky klientů v plné výši.
Podle návrhu, který dnes předloží vicepremiérka Karolína Peake, by si mohla protikorupční policie letos polepšit o zhruba 69 milionů korun. Peníze by měly jít na investice potřebné na odvrácení havarijního stavu zastaralého technického vybavení a vozového parku jednotky. Kvůli boji s korupcí by podle materiálu měly být posíleny i rozpočty ministerstev financí, vnitra, zahraničí, spravedlnosti, pro místní rozvoj a úřadu vlády, a to celkem o více než 62 milionů korun.
