Praha - Česká advokátní komora zakázala právníkovi Petru Kočímu na rok vykonávat povolání. Kočí u mosteckého soudu zastupoval členku Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucii Šléglovou stíhanou za projevy neonacismu. Během procesu přitom vznesl námitku proti údajné podjatosti znalce, kterou odůvodnil jeho židovským původem. Rozhodnutí není pravomocné. Kočí se může odvolat.
„Podle kárného senátu ČAK kárně obviněný advokát dovozoval podjatost znalce z jeho původu a to je zcela nepřijatelné,“ uvedla mluvčí komory Iva Chaloupková. Komora podle ní neuznala právníkovu obhajobu, že musel respektovat pokyn své klientky. „Advokát je v prvé řadě vázán právními předpisy včetně stavovských a teprve v jejich rámci pokyny klienta,“ dodala.
Šléglová si prostřednictvím Kočího stěžovala na podjatost odborníka na extremismus Michala Mazla, který její výroky na shromáždění v Litvínově označil za propagaci nacismu a antisemitismu. Námitku odůvodnil advokát mimo jiné tím, že má znalec k věci kvůli svému židovskému původu zvláštní poměr. Námitka vzbudila značný rozruch veřejnosti. V médiích proti němu ostře vystoupil například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Odborníkův původ vyvodili Šlégrová s Kočím z příjmení Mazel, které podle nich vzniklo z hebrejského slova Moše. „Jako osoba židovského původu znalec bezesporu vnímá velmi citlivě otázku šoa (holocaustu) a německého nacionálního socialismu a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na jakékoli náznaky v tomto směru,“ napsal Kočí ve stížnosti.
Advokát následně novinářům řekl, že při výkonu advokacie mají oprávněné zájmy klienta přednost nejen před zájmy advokáta, ale i před ohledem na jiné advokáty a další lidi. Uvedl, že nikdy netvrdil, že by lidé židovského původu nemohli zastávat funkci znalce. V posuzování pravicového extremismu však podle něj pravděpodobně nemohou být nestranní.
