Turecko bude chtít od Evropské unie na zastavení přílivu migrantů víc než zatím nabízené tři miliardy eur, myslí si ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Turci navíc podle něj budou chtít i zavedení bezvízového styku se státy Schengenu. Třetím požadavkem, o kterém se ale nemluví, bude podle Kmoníčka možnost Turecka v budoucnu ovlivňovat případný vznik nezávislého Kurdistánu.
V Bruselu sice právě probíhá summit Evropské unie, který má jako jedno z hlavních témat migraci, ale podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky bude klíčové až další setkání států EU - toho už by se mělo účastnit i Turecko. Jeho premiér sice měl dorazit už do Bruselu, ale kvůli teroristickému útoku v Ankaře svou účast zrušil. Příští summit se uskuteční 6. března.
Jak Evropská unie, tak Turecko si teď podle Kmoníčka budou připravovat ke klíčovému migračnímu summitu nejlepší karty. „Pokud Turecko přijede na summit připraveno a Evropa bude připravena ke skutečnému kompromisu s Tureckem, může tam vznknout řešení,“ myslí si ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře.
EU nabídla Turecku tři miliardy eur, aby zastavilo příliv migrantů
Kmoníček předpokládá, že jen peníze ale Turkům na zastavení migrační vlny stačit nebudou. „Turci jsou v tuto chvíli v diplomaticky relativně výhodné pozici, kdy dlouhodobě upozorňuji, že budou chtít dvě věci přímo, jednu nepřímo,“ uvedl.
Peněz budou podle něj Turci asi žádat víc, než zatím nabízené tři miliardy. Zatímco Evropská unie je nabízí na dva roky, Turecko je chce na rok. Dále podle Kmoníčka budou chtít bezvízový styk se státy Schengenu a „skutečné pokroky při cestě Turecka do Evropské unie“.
„A nevyhlášeno - nad tím - bude jedno veliké téma, o kterém nikdo příliš nemluví - a to je Kurdistán. Turecko může vznášet nepřímé požadavky směrem k tomu, kdo, kdy, jakým způsobem a jestli vůbec bude připraven podpořit příští vznik nezávislého nebo jak nezávislého Kurdistánu,“ řekl Kmoníček.
Kurdové totiž podle něj mají momentálně velkou šanci prosadit své národní zájmy. „Mají technicky i politicky nejlepší příležitost získat své národní sebeurčení od roku 1918, kdy na Versailleské konferenci vznikly tři státy. Československo, Jugoslávie a Kurdistán,“ dodal.
Kurdistán jako nárazníkové pásmo
Podle Kmoníčka by vznik nezávislého Kurdistánu mohl být dobrým řešením jak pro Evropskou unii, tak pro Turecko i Kurdy. „To ale v tuto chvíli vůbec není na stole a nikdo o tom ani nechce otevřeně jednat,“ dodal Kmoníček.
Kurdistán by podle něj přitom mohl fungovat jako nárazníková zóna mezi arabským a tureckým světem.
- Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (zde asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.
- O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války. Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sèvreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci v Turecku a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
Evropská unie potřebuje velký třesk
Podle Kmoníčka musí v rámci Evropské unie dojít k velkému třesku, který by vyřešil všechny velké problémy najednou. „Brexit, uprchlíci, Turecko. V jednom okamžiku - protože je to všechno propojeno. A je to spojeno i s dosažením příměří v Sýrii. Jiná cesta není,“ myslí si ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Protože by se ale taková dohoda týkala více než 28 partnerů, bude to podle něj trvat dlouho. „Všichni se musí připravit, že v tomto procesu budou mít ztráty. Jde o to, aby byly snesitelné. O tom je diplomacie,“ soudí Kmoníček.
