Bezvýsledně proběhla velká část čtvrtečního jednání Poslanecké sněmovny. Zatímco ranní odpovídání na písemné interpelace vůbec neproběhlo, protože nedorazili ministři, následující debatu o pařížské klimatické dohodě sněmovna přerušila. Dokument stanoví, že bohaté i chudé státy se připojí k opatřením, která omezí oteplování.
Poslanecká sněmovna se poprvé zabývala pařížskou klimatickou dohodou necelý týden od chvíle, kdy vstoupila v platnost. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nebude mít dohoda na Česko výrazný vliv vzhledem k tomu, že již na počátku 90. let po útlumu těžkého průmyslu snížilo emise skleníkových plynů o 37 procent.
Dohoda počítá s dvacetiprocentním snížením oproti roku 1990. „Už máme předplněno do roku 2020,“ podotkl ministr. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát podotkl, že je Česko poslední evropskou zemí, která klimatický balíček ještě neschválila. „Hlavní znečišťovatelé už úmluvu ratifikovali,“ poukázal.
Části opozice se ale dohoda nelíbí. Poslanec ODS Jan Zahradník považuje klimatickou dohodu za projev sociálního inženýrství. Jan Klán z KSČM se zase zajímal o to, zda budou smlouvu dodržovat největší znečišťovatelé, tedy Spojené státy a Čína, a zajímalo ho, co se stane, když Česko pařížskou dohodu neratifikuje. Debatu přerušila polední přestávka. Kdy se
k ní sněmovna vrátí, není jasné.
Česko je navzdory relativnímu snížení stále mezi státy osmadvacítky jedním z největších producentů skleníkových plynů na hlavu, znějí proto i návrhy, aby přitvrdilo nad rámec pařížské dohody. Podle analytičky z think-tanku Glopolis Kláry Sutlovičové by si republika mohla předsevzít i ambicióznější cíle, než které požaduje klimatická dohoda. Podle ekologů by měla vláda více podporovat například zateplování domů nebo větrnou energii a fotovoltaické elektrárny na střechách. Další rezervy vidí i v dopravě.
Proti jakýmkoli závazkům nad rámec dohody z Paříže ale vystupuje Svaz průmyslu a dopravy. „Českou republiku by další případné zpřísnění těch podmínek mohlo stát až stovky miliard korun,“ poukázal první viceprezident svazu Jan Rafaj.
Dohodu již přijali i největší světoví znečišťovatelé ovzduší – Čína a Spojené státy. Budoucí americký prezident Donald Trump je ale k závazkům dlouhodobě kritický. Podle něj poškozují zájmy amerického byznysu a dovolují zahraničním byrokratům kontrolovat, kolik energie USA využívají.
