Klausův osobní rekord - udělil 43 milostí najednou

Praha - Prezident Václav Klaus u příležitosti výročí 17. listopadu udělil milost 43 lidem. Vedly ho k tomu hlavně humanitární důvody. Klaus přitom nikdy předtím tolik milostí najednou neudělil. Jedním z omilostněných je i Pavel Kudrik, otec dívky, která byla těžce popálena při nedávném žhářském útoku na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku. „Přihlédl k tomu, že při brutálním útoku na rodinu jmenovaného byla jeho dcera těžce popálena a jejich dům byl zcela vypálen,“ zdůvodnil prezidentovo rozhodnutí jeho mluvčí. Muž byl odsouzen za krádež a řízení bez řidičského oprávnění.

Prezident většinou prominul tresty za majetkovou trestnou činnost, v řadě případů přihlédl ke zdravotnímu stavu odsouzených. Některé z milostí ovšem udělil pod podmínkou, uvedl mluvčí Radim Ochvat. Klaus ve dvou desítkách případů prominul pouze zbytek trestu, v jednom případě zastavil trestní stíhání. „U Jiřího Kleina rozhodl, aby se nepokračovalo v trestním stíhání. Přihlédl k vážnému zdravotnímu stavu jmenovaného a k tomu, že v minulosti nebyl trestán,“ sdělil mluvčí.   

Matce osmi dětí prezident prominul trest za nezajištění řádné školní docházky dětí kvůli tomu, že její manžel byl také odsouzen, a děti by tak musely být umístěny do dětských domovů. Jiné ženě prominul zbytek z trestu odnětí svobody za to, že opakovaně neumožňovala styk syna s otcem. 

Na polovinu Klaus zkrátil původně pětileté vězení doktoru práv Luboši Puchmertlovi, který byl odsouzen za maření úředního rozhodnutí, podvody, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a porušování povinnosti v řízení o konkurzu a vyrovnání. „Pan prezident přihlédl k sociální situaci jmenovaného a k jeho zdravotnímu stavu,“ uvedl mluvčí.   

Mezi omilostněné patří také Aleš Červeňák, který byl odsouzen ke 14 měsícům vězení za krádeže a porušování domovní svobody. „Od skutku uplynulo už 17 let a jmenovaný žije v Kanadě,“ uvedl Ochvat. V případě cizinců prezident většinou prominul tresty vyhoštění za neoprávněný pobyt na území Česka. Platí to i pro jednu ze dvou mongolských občanek, která ve své zemi podle Ochvata trpěla pro své náboženské přesvědčení a v Česku se vdala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 7 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 9 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 14 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...