Brno - Evropská unie a USA podle bývalého prezidenta Václava Klause přispěly k aktuální situaci na Ukrajině. Klaus ji označil za tragickou a beznadějnou zejména pro obyvatele země. Exprezident přirovnal nepokoje k situaci v Jugoslávii před 20 lety. Situaci znovu komentoval i zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, který upozornil na legitimnost ukrajinské vlády. „Jedno náměstí nemůže měnit výsledek svobodných voleb,“ uvedl. Podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše je nutné situaci na Ukrajině řešit diplomatickou cestou. Stejného názoru je i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Klaus: Ukrajinský konflikt je vyprovokovaný zvenku
Exprezident Václav Klaus k Ukrajině:
„Lidé na Ukrajině si nezaslouží to, že se o zemi tak hraje. Připomíná mi to Jugoslávii před 20 lety. Byl tam také z vnějšího prostředí vyprovokovaný tragický krvavý konflikt. A já mám strach, že něco podobného začíná právě na Ukrajině.“
Podle Klause se na nepokojích značnou měrou podílely Evropská unie a Spojené státy americké. „Co nyní s Ukrajinou, to by měli řešit ti, kteří tam nynější situaci rozpoutali. Obávám se, že k tomu přispěla západní Evropa s USA tím, že podporovaly všechny ty demonstrace, které na Ukrajině byly,“ uvedl Klaus.
„Je to naprostý nesmysl, prvoplánová snaha provokovat. Obhajoba Ruska je tam naprosto jednoznačná, možná jde i o neznalost situace,“ komentoval vyjádření exprezidenta politický geograf Martin Riegl.
Putinovo chování je zcela racionální, říká Klaus
Podle Klause z celé situace zcela jistě nemá radost Rusko. „Prezident Vladimir Putin je politik jako každý jiný, ničím se výrazně neodlišuje. Všichni se snaží prosadit své politické cíle. A ani on určitě nemůže být šťastný z toho, co se na Ukrajině děje, ani z toho, jak do toho bylo Rusko zavlečeno,“ uvedl Klaus. Putinovo chování označil za zcela racionální.
ČT24.cz o ukrajinsko-ruské krizi:
- KRYM: Odtržení od Ukrajiny má okamžitou platnost
- JACEŇUK: Odtržení Krymu od Ukrajiny je nelegální
- JACEŇUK: Ukrajina je připravena podepsat asociační dohodu
- UKRAJINA: Jih a východ země se bouří proti Kyjevu
- UKRAJINA: Podle uniklých odposlechů mohla snajpry na Majdan poslat opozice
- USA: Ruské manévry připomínají nacismus 30. let, tvrdí Clintonová
- EKONOMIKA: Unie zmrazila Janukovyčovi majetek
- FOTOGALERIE: Bojovníci z Majdanu v českých nemocnicích
Situaci na Ukrajině je třeba řešit diplomatickou cestou, říká Andrej Babiš
K situaci na Ukrajině se dnes po setkání s kandidátem na šéfa Evropské komise a šéfem Aliance evropských liberálů a demokratů Guyem Verhofstadtem vyjádřil také vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj jsou řešením diplomatická jednání, která stabilizují situaci v zemi. Ekonomické sankce by podle Babiše situaci na Ukrajině nevyřešily, naopak by měly katastrofální důsledky pro celou Evropu. Podle něj obyvatelé Ukrajiny chtějí žít v normální demokratické zemi, která není zkorumpovaná. Měli by si proto o své budoucnosti rozhodnout ve svobodných volbách, uvedl.
Diplomatická řešení upřednostňuje také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se v Bruselu účastní mimořádného summitu EU k situaci na Ukrajině. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes zase jako vyjádření podpory ukrajinského lidu na úřadě nechal vyvěsit ukrajinskou vlajku.
Verhofstadt, s kterým zástupci ANO jednali o případné spolupráci v Evropském parlamentu, řekl, že EU musí udělat všechno pro to, aby Ukrajinci žili v demokratické zemi. V úvahu podle něj připadá finanční podpora, ale i pomoc při organizaci svobodných voleb. Česko aktuálně řeší, jestli Ukrajině pošle 50 milionů na humanitární pomoc. Během několika dní si musí resorty financí a zahraničí vyjasnit, odkud peníze vezmou.
Bouři vyvolalo vyjádření zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka
K vyhrocené situaci na Ukrajině se již několikrát vyjadřoval i zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Na sociální síti v únoru relativizoval postup ozbrojených složek v Kyjevě. „Násilí může vláda zabránit jen násilím. Jak by si počínala u nás, kdyby demonstranti dobývali parlament?“ napsal Křeček. Jeho nadřízená, ombudsmanka Anna Šabatová, ho ale vyzvala, aby dbal pověsti svého úřadu a zdržel se komentářů: „Požádala jsem i svého zástupce, aby se rovněž zdržel vyjádření, která by mohla snižovat vážnost instituce veřejného ochránce práv.“
Na základě Křečkova vyjádření následně vznikla petice za jeho odvolání. Křeček se ale proti nařčením z obhajování násilí ohradil tím, že jeho výrok byl hrubě vytržen z kontextu. Zdůraznil, že odsuzuje násilí na obou stranách a že jeho výroky byly jednostranně vytrženy. Více ZDE. K problému na Ukrajině se pro ČT vyjádřil také ve středu v pořadu Hyde Park.
Stanislav Křeček, zástupce ombudsmanky:
„Jestliže Evropská unie byla ochotná s ukrajinskou vládou Janukovyče podepsat asociační dohodu, čili osvědčila, že ta vláda splňuje všechny demokratické principy, tak přece nelze říct, že v pondělí jste naši kamarádi (…) a v pátek už jste autoritativní vláda, kterou musí svrhnout. (…) Tak buď jedno, nebo druhé.“
Počátky nepokojů na Ukrajině sahají do loňského listopadu. Protesty začaly kvůli tomu, že vláda pozastavila přípravy pro podpis asociační dohody s EU. Od té doby se největší demonstrace konaly na náměstí Nezávislosti, takzvaném Majdanu, v srdci Kyjeva. Situace se vyhrotila v únorovou střelbu do protivládních demonstrantů právě na Majdanu. Ruská vojska následně obsadila poloostrov Krym na jihu země.