Praha - Bývalý prezident Václav Klaus je proti tomu, aby byl lustrační zákon jakkoli likvidován. O lustracích se hovoří v souvislosti s nominací předsedy ANO Andreje Babiše na ministra financí. Klaus rovněž považuje za chybu, pokud jeho nástupce Miloš Zeman přijde o možnost jmenovat profesory. Bývalá hlava státu komentovala i aktuální spor o ministry: podle něj jde o standardní věc, kterou on sám několikrát řešil, byť možná „s menším boucháním do stolu“. Exprezident to řekl při představování nové publikace o korupci, kterou vydal Institut Václava Klause.
- KLAUS A LUSTRAČNÍ ZÁKON
„Máme lustrační zákon. Jsem proti tomu, aby byl jakýmkoli způsobem bourán a likvidován,“ prohlásil Klaus. Zákon se snaží zrušit komunisté - podle nich už po dvaceti letech od revoluce ztratil svůj význam. Jejich návrh ale přechodná vláda premiéra Jiřího Rusnoka v polovině prosince odmítla.
Debaty o lustračním zákoně ožily v souvislosti s lídrem hnutí ANO Andrejem Babišem, který měl na Slovensku spolupracovat s komunistickou StB. Prezident Zeman už dříve prohlásil, že bez čistého lustračního osvědčení nikoho ministrem nejmenuje. Později svůj požadavek specifikoval: Babišovi otevře dveře do Strakovy akademie za předpokladu, že sněmovna v prvním čtení schválí zákon o státní službě.
Ten nově definuje pozice úředníků státní správy a de facto nahrazuje lustrační zákon, který spolupracovníkům StB zakazoval působit ve vysokých úřednických postech. Ani zákon o státní službě ani lustrační zákon se ovšem ministry explicitně nezabývá – Zemanův požadavek lustračního osvědčení, jenž současné debaty o služebním zákonu otevřel, tak vychází čistě ze zvyklostí prezidentových předchůdců na Pražském hradě.
Vyřešení už tak nepřehledné situace ovšem může zkomplikovat postoj lidovců, kteří ještě včera přišli s myšlenkou prosadit i do služebního zákona podmínku, aby ministři a případně náměstci byli lidé, jež si nezadali s StB. V současné době navíc existují dvě verze novely služebního zákona: vládní a poslanecká. Návrh z dílny ČSSD označil premiér v demisi za nepoužitelný a zřejmě v rozporu s ústavou; příští týden proto vláda v demisi hodlá schválit vlastní návrh tohoto zákona.
Babiš se kvůli své údajné spolupráci soudí se slovenským Ústavem paměti národa, obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů. Ten má ve svých archivech záznamy komunistické tajné policie, kde je Babiš označen jako její agent. Další líčení je naplánováno na 30. ledna v Bratislavě.
- KLAUS A JMENOVÁNÍ MINISTRŮ
„Návrhy na ministry jsem se pokoušel celé řadě premiérů, které jsem zažil, rozmlouvat. Možná jsem volil méně veřejnou formu tohoto rozmlouvání, než jak to dělá dnešní prezident, ale že to je věčný, permanentní, dlouhodobý konflikt mezi premiérem a prezidentem, je standardní věcí,“ komentoval Klaus nynější situaci, kdy víc než dva měsíce od voleb nebyl stále jmenován premiér.
Jasněji možná bude zítra - šéf ČSSD a zřejmě budoucí premiér Bohuslav Sobotka míří za Zemanem na Pražský hrad, kam mu nese podepsanou koaliční smlouvu mezi ČSSD, ANO a lidovci. Očekává se, že se Zeman k situaci vyjádří a také že upřesní své výhrady vůči Sobotkovým nominantům na ministry.
- KLAUS A JMENOVÁNÍ PROFESORŮ
Klaus se také vyjádřil k otázce jmenování profesorů. Této výsady se prezident Zeman vzdal - vláda v novele navrhuje, aby profesory nově jmenoval šéf Senátu. „Já si myslím, že to je chyba. Pokud zůstane jmenování profesorů jako věc státu, tak to má dělat prezident republiky,“ řekl Klaus s tím, že se na jmenování profesorů během svého desetiletého působení vždy těšil a považoval to za významnou součást své aktivity.
Novelu, která má způsob jmenování profesorů změnit, schválila ve středu vláda v demisi. Návrh poputuje do parlamentu. Proti návrhu se ostře postavili rektoři, podle nich nebyl projednán se zástupci vysokých škol. Předloha má odblokovat proces jmenování profesorů. Ten byl zastaven po loňských sporech kvůli jmenování literáta Martina C. Putny. Toho Zeman původně nechtěl jmenovat kvůli Putnovu údajně nevhodnému vystupování na veřejnosti.
